Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Když se rozčílí, zrudnou… Těchto úžasných ptáků v přírodě zůstalo jen pár tisíc. Zato mají jeřábi na Dálném východě vysílačky z Brna

23.07.2019
Když se rozčílí, zrudnou… Těchto úžasných ptáků v přírodě zůstalo jen pár tisíc. Zato mají jeřábi na Dálném východě vysílačky z Brna

Autor: Zoo Brno / Tatyana Parilova

Popisek: Jeřáb mandžuský je majestátní pták... Snímek pochází z Khinganské státní přírodní rezervace

Již tradičně vozí brněnská Zoo vajíčka jeřábů mandžuských a daurských z českých zoologických zahrad do Khinganské státní přírodní rezervace. Do Ruska putují letecky ve speciálním inkubátoru již oplodněná vejce. Pocházejí nejen z Brna, ale i ze Zoo v Chomutově a Olomouci. Již v Rusku narození ptáci po období adaptace pak opustí speciální voliéry a vydají se poznávat krásy divoké přírody. Od letošního roku mají tři jeřábi speciální vysílačky. Právě z jihomoravské metropole.

„Za poslední rok se projekt repatriace jeřábů do volné přírody posunul do další, velmi významné fáze. Koupili jsme tři telemetrické vysílačky, které sledují veškerý pohyb jeřábů po jejich vypuštění. Na konci dubna je v Khinganské státní přírodní rezervaci dostali dva jedinci jeřába mandužského a jeden jeřáb daurský,” řekl koordinátor projektu a kurátor chovu ptáků Zoo Brno, doktor Petr Suvorov. Ten nám ostatně off the record objasnil jednu ´jeřábí´ záhadu. Když jsme totiž marně pátrali po jeřábu daurském, ukázalo se, že je u nás často nazýván, ostatně i na Wikipedii, jako jeřáb bělošíjí. Což je podle pana doktora špatně, zkrátka, jen tak mimochodem vyvřel jeden ornitologický spor o pojmenování… Což zcela přesahuje obzor Krajských listů.cz, přesto nás pobavilo a potěšilo, že se někdo také hádá o tak důležitou věc, jako je pojmenování ptáků, a ne o Babiše 😊.

 

Ohrožení jeřábi

Jeřáb mandžuský je druhý největší druh jeřába, žijící ve východní Asii, kde je symbolem štěstí a věrnosti. Celková populace jeřábů mandžuských v přírodě má podle odhadů jen několik tisíc jedinců, jedná se tak o jeden z nejohroženějších ptačích druhů. Pod vedením stanice ochránců v americkém Pittsburghu probíhá program, kdy zoologické zahrady v USA darují vejce jeřábů mandžuských; ta jsou dopravována letecky do Ruska, mláďata jsou odchovávána právě v Khinganské rezervaci a vypouštěna do volné přírody. Na tomto záchranném programu se podílejí i české Zoo Brno, Olomouc a Chomutov…

Jeřáb mandžuský, foto Zoo Brno

Přirozeným biotopem jeřába mandžuského jsou mokřady a močály. Dospělí jedinci dosahují výšky až 140 cm; nejtěžší zaznamenaný samec vážil 15 kg. Převládající barva peří je bílá, krk a letky křídel jsou zbarveny černě a na hlavě mají červeně zbarvené temeno. V případě rozčilení se tato kůže zabarví do světle červena. Jeřáb mandžuský hnízdí na jaře a v létě na Sibiři, také na Kurilských ostrovech a ostrově Sachalinu. Samice klade do hnízda dvě vejce, obvykle však přežívá jen jedno mládě. Na podzim odlétají hejna ptáků do Koreje, Japonska, Číny, na Taiwan a jiných zemí východní Asie kde přezimují. Výjimkou je hejno asi tisícovky jeřábů mandžuských, které celoročně žije na ostrově Hokkaidó. Jejich potravou jsou malí obojživelníci, vodní hmyz, bezobratlí a rostliny mokřadů a močálů. Jeřábi mandžuští také někdy obývají říční břehy, rýžová pole a jiné vodní biotopy.

Jeřáb daurský, foto Wikimedia Commons

Jeřáb daurský, jehož najdete spíše pod názvem jeřáb bělošíjí (dle doktora Suvorova je správné i pojmenování červenolící) je šedobíle zbarvený pták, vysoký asi 130 cm, původem z východní Číny a Mongolska. V přírodě žije podle odhadů asi 5000 jedinců; druh je zařazen na listinu ohrožených druhů zvířat IUCN a CITES. Charakteristickým rysem jeřába daurského je červené zbarvení na lících. Žije v bažinách a na polích podél řek. Živí se semeny, plody, kořínky a drobnými živočichy. Z travin staví velké hnízdo, do kterého samička snáší dvě hnědavá vejce velká asi 9 cm. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 30 - 40 dnů. Ptáci létají s nataženým krkem a nohama, podobně jako čáp bílý.

 

Vysílačka otvírá nové možnosti

„Nyní budeme sledovat pohyb a chováni ptáků ve volné přírodě. Telemetrie nám kromě údajů o tom, kam zvíře doletělo, poskytne i další cenné informace. Může to být místo skonu konkrétního zvířete a tím pádem i jeho příčina. Můžeme například zjistit také to, jedná-li se o úhyn více jedinců na stejném místě, a tedy o odhalení nám dosud neznámé ekologické bariéry. To znamená, že můžeme s těmito daty dále pracovat a samozřejmě se nám otvírají daleko větší možnosti, než při nasazení klasického ornitologického kroužku,“ vysvětlil Suvorov. Jak vidíte na obrázku, jeřáb dostal obojí – na jedné nožce má ornitologický kroužek, na druhé malou vysílačku…

Co to mám na nožce? Foto Zoo Brno / Tatyana Parilova

A dodal: „Kromě toho můžeme zjistit, jestli jeřábi, kteří jsou vypuštění z rezervace, přežívají alespoň ve stejné míře jako ti narození ve volné přírodě. Úmrtnost vypuštěných ptáků se výrazně liší v závislosti na druhu. U mandžuských jeřábů je míra přežívání zhruba 18 %. To může vypadat jako poměrně malé číslo, nicméně je to z velké části dáno tím, že zimují v Číně, kde je náročnější monitoring ve volné přírodě. Jeřábi daurští zimují v Japonsku, kde jsou objektem zájmu místních pozorovatelů. Ti potom ptáky hromadně odečítají na zimovištích pomocí stativových dalekohledů a binokulárů a posílají údaje na lokální kroužkovací stanice. Díky jejich aktivitě víme, že u jeřábů daurských je míra přežívání vypuštěných jedinců až téměř 55 %, což je naprosto úžasné číslo.“

Rozkošní malí mandžuští jeřábci, foto Zoo Brno

Brněnská Zoo má velké plány

Pokud se data od současných jedinců ukáží jako relevantní, v budoucnu plánují v brněnské Zoo pořídit další vysílačky. „Každý údaj, který získáme o pohybu těchto vypuštěných jedinců, má totiž důležitou výpovědní hodnotu. Už teď ale lze říct, že to nebude nic jednoduchého. Vyřízení povolení k převozu vysílaček do Ruska trvalo celkem devět měsíců,“ dodal Suvorov.

 

Khinganská státní přírodní rezervace se nachází v jihovýchodní části ruského Dálného východu, v oblasti, kde teče Amur (mimochodem, hraniční řeka mezi Ruskem a Čínou). Zahrnuje smíšené lesy, dubové lesy i vzácné amurské vlhké lesní stepi, tak zvané východní prérie. Žijí zde losi, jeleni, medvědi - hnědí, černí, můžete dokonce spatřit i himálajského medvěda. V této rezervaci jsou právě hnízdiště nejvzácnějšího ptáka na světě, jeřába mandžuského.

Kvetoucí lotos v rezervaci, foto Wikimedia Commons

Rezervace nabízí ještě jeden zázrak - kvetoucí růžový lotos na jezerech. Lotos je posvátná květina mnoha náboženství východu. Ve staré Indii se věřilo, že ráj je jezero zarostlé růžovým lotosem. V Číně je lotus považován za ´květ otevřeného srdce´. Tato jemná květina je ve skutečnosti reliktní rostlinou, která přežila dobu ledovou. Růžový lotos kvete od 20. července do 20. srpna a právě v této době sem jezdí pozorovat ho mnoho turistů…

 

Zoo Brno poprvé transportovala dvě vejce jeřábů mandžuských do záchovné stanice v Khinganu v roce 2015, kdy také oslovili ke spolupráci další zahrady. O rok později se brněnská zoo stala koordinátorem celého projektu.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace