Po vzoru starých Habánů připiji vínem ze džbánu… Také vás vždy zajímalo, o kom Kryl zpívá? Vydejte se po jejich stopách, pomocí geocachingu
22.06.2019
Foto: Facebook / Habánské sklepy
Popisek: Velké Bílovice, kde nyní teprve začíná zrát letošní sklizeň vína, byly důležitým habánským centrem vinařství již před čtyřmi staletími
Příznivci geocachingu se nově mohou vydat na putování po stopách oněch Habánů, které většina z nás zná jen jako pojem ze slavné písničky Karla Kryla ´Martina´ (pusťte si ji, video je hned na začátku článku). Kdo vlastně byli Habáni? Početná skupina tak zvaných novokřtěneckých křesťanů žijící před více než 400 lety v komunitách na jižní Moravě (a na Slovensku). Ostatně, v článku se o nich, jak je v Krajských listech.cz zvykem, dočtete více, byli to zajímaví předchůdci hipíků… A k tomu geocachingu - tři schránky (keše) přibližující legendu o jejich zlatém pokladu ukrylo na vybraných místech v Jihomoravském kraji známé vinařství Habánské sklepy.
Tajemné schránky zavedou výletníky prostřednictvím GPS souřadnic na místa, kde v minulosti Habáni žili a pracovali. Úspěšným nálezcům odhalí například legendu o zlatém pokladu, který měli údajně před odchodem z Moravy ukrýt ve svých sklepích, a také zajímavosti spjaté s jejich vinařským umem. „Filozofie našeho vinařství navazuje na pokoru Habánů, jejich pracovitost i znalosti v oblasti vinohradnictví. O novokřtěncích, jak se jim také přezdívalo, toho víme mnoho, ostatně právě u nás se nachází největší dochovaný Habánský sklep. Jejich příběh je hezký, a proto se o něj rádi podělíme, jak v rámci prohlídek ve vinařství, tak i nyní prostřednictvím geocachingu,” přiblížila brand manažerka Habánských sklepů Lenka Štemberová, která je sama aktivní geocacherka. Všechny keše jsou umístěny tak, aby byly jednoduše přístupné pro rodiny s dětmi.
Kde hledat ´habánské´ kešky?
Podle pověsti měli Habáni na Moravě ve zdech svých sklepení ukrytý zlatý poklad, dodnes se však nenašel nikdo, kdo by jej objevil. Pokud vás láká tajemství a dobrodružství, vydejte se po jeho stopách. Habánské sklepy připravily tři skryté schránky – keše, které potěší každého nadšence hry geocaching. Podivín, Lanžhot a samozřejmě Velké Bílovice, místo, kde se rodí oblíbené víno. Všude tam zanechali Habáni své stopy. Právě na těchto místech se před více než čtyřmi staletími prosadili jako výborní řemeslníci a skvělí vinaři. Stavěli zde své domy, ve kterých všichni společně žili a hospodařili. A dařilo se jim více než dobře.

Velké Bílovice: zde je ukryta jedna z kešek. Foto Facebook / Habánské sklepy
Díky své píli a pracovitosti nashromáždili slušné jmění. Přestože se jim dobře dařilo, neutráceli. Naopak žili skromným životem a peníze si střádali. Pak ale nastaly pro Habány těžké časy. Po bitvě na Bílé hoře museli na nátlak vrchnosti Moravu opustit. Na cestu si mohli vzít jen trochu jídla a několik džbánků proslulého habánského vína. Vše ostatní, včetně jejich zlatého pokladu, zde byli povinni ponechat. Říká se, že jej před svým odchodem ukryli v truhlách ve zdech svých sklepů, píší na svých stránkách habanskesklepy.cz.
Kdo byli ti tajemní Habáni?
V podstatě předchůdci hippies… Wikipedie praví, že Habáni byly novokřtěnecké skupiny křesťanů žijící v komunitách na jižní Moravě a na Slovensku (dodnes je známá habánská keramika nebo právě již zmíněné víno z habánských sklepů).

Anabaptisté neboli novokřtěnci byli příslušníci mezinárodní sekty náboženských a sociálních reformátorů. Na Moravě se lidově nazývali Habáni, pravděpodobně podle německého ´haushaben´ (mít domov). Říkali tak původně domům, kde byli vítáni, a dále uzavřeným dvоrům, které si sami stavěli, když se ve vsi usadili, Jejich dvory se také jmenovaly haushaben. Charakteristické pro moravské novokřtěnce bylo společné vlastnictví – žili v komunitách ve společných domech, oněch tzv. Haushaben. Kolektivně vychovávali a vyučovali své potomky, kteří nesměli opouštět komunitu a měli se vdávat a ženit jen se souvěrci. V druhé polovině 16. století, ve „zlatém věku“ moravských novokřtěnců, jich bylo dvacet až třicet tisíc. Historické prameny svědčí, že od příchodu hnutí na Moravu až do jejího vypovězení v roce 1622 sídlili ve 108 obcích na Moravě (na jihu Moravy jde např. o oblast kolem Trstěnic na Moravskokrumlovsku) a na Slovensku. Snažili se obnovit staré křesťanství z dob apoštolů podle výkladu Bible, jež jim byla jediným základem víry. Proto také praktikovali nový křest - křtili zásadně až na základě vyznané víry (tedy dospělé), čímž se dostávali do sporu s církví katolickou i reformační, a to luterány i kalvinisty.

Habáni z celého světa přijeli v roce 2013 do Hustopečí u příležitosti čtyři sta osmdesátého výročí příchodu Jakuba Huttera, jednoho ze zakladatelů hnutí, do města, snímek z koncertu tradičních habánských písní. Foto město Hustopeče / Jana Langová
Pronásledování a vyhnání
Roku 1528 se konalo první vypovězení Habánů z Čech a Moravy, avšak na Moravě nebylo respektováno. Roku 1535 byli vypovězeni i z Moravy, po roce se vrátili a následovalo desetiletí hospodářské prosperity. Když se situace zhoršila, část Habánů odešla do bezpečí na západní Slovensko a do Dolních Rakous. Ti, kteří zůstali, se ukrývali. V roce 1589 měli Habáni na Moravě 57 dvorů a počátkem 70. let byly na Habány uvaleny daně, čímž byli Habáni zároveň uznáni za zákonité obyvatele země. Po Bílé hoře ale doba tolerance končí. V roce 1622 byli Habáni ze země z náboženských důvodů v rámci protireformace vypovězeni, nebo přistoupili na náboženskou konverzi, kterou s dílčími úspěchy prováděli zejména jezuité. Exulanti museli bez majetku do jednoho měsíce Moravu opustit. Odcházejí na západní Slovensko (západ Horních Uher), do Sedmihradska, později do rumunského Valašska a na Ukrajinu. V 80. letech 17. století bylo zrušeno společné vlastnictví a zbylí habánští řemeslníci pokračovali ve vlastních dílnách. Za vlády Marie Terezie byl pak na Habány vyvíjen silný rekatolizační nátlak jezuitů, přičemž později došlo k jejich hromadné emigraci do dnešních USA a Kanady.
|
A dodávají: Ten největší sklep dnes patří k vinařství Habánské sklepy a najdete jej ve Velkých Bílovicích. O něm pověst říká, že jednou do roka, v den před Svatojánskou nocí, přichází z nitra tajné chodby Mistr Jakob, strážce habánského pokladu, aby stejně tak, jak to činí po staletí, ochutnal ze všech sudů ve sklepích vinařství a ujistil se, že vína, která tam zrají, jsou stejně výborná jako vína za časů Habánů, zlaté éry moravského vinařství. Ať už se pravda i zlaté groše nacházejí kdekoliv, Habáni tu zanechali i něco mnohem cennějšího než zlato. Dodnes tu totiž zůstalo vinařské umění, houževnatost, úcta k půdě a révě i pečlivý dohled na každou fázi výroby vína.

Možná právě v tomto sklepě je ukrytý zlatý poklad, kdo ví? Foto Facebook / Habánské sklepy
Vyrazte za dobrodružstvím
Pokud se chcete o Habánech dozvědět to, co jste určitě ještě netušili, vydejte se na pátrání po ukrytých keškách. Právě ty vás zavedou na tři zajímavá a tajemná místa spojená s jejich minulostí. Vypátrat je může každý registrovaný fanoušek hry geocaching. Pokud jste o hře dosud neslyšeli, a ještě nejste zaregistrovaným geocacherem, není nic snazšího, než se seznámit s jednoduchými pravidly a zdarma si vytvořit účet na stránkách www.geocaching.com. A pak již směle po stopách Habánů.
Krátce o geocachingu a moravských keškách
O této aktivitě na pomezí hry a sportu již Krajské listy.cz psaly, v souvislosti s tragédií, která se odehrála v Praze, kdy náhlý přívalový déšť spláchl čtyři geocachery, jež byli právě v podzemí Motolského potoka. Tato tragédie, jíž padli dva z nich za oběť, byla široce medializována a bohužel se mnoho lidí o existenci geocachingu dozvědělo poprvé až v této souvislosti. Což je škoda, protože geocaching je opravdu zajímavá, aktivní dobrodružná hra… Hráči za pomocí GPS vyhledávají skryté schránky – keše, o nichž jsou známy jen jejich souřadnice. Po jejich objevení se hráč zapíše do tzv. logbooku, poté schránku zamaskuje a uschová na stejném místě.
V Jihomoravském kraji je v současnosti aktivních více než pět tisíc schránek, jak napsal Blanenský deník. Více jich je už jen ve Středočeském kraji. Nejvíce jich lze vystopovat v brněnských okresech a na Blanensku. „Mezi nejnavštěvovanější schránky na jižní Moravě ale patří ta na lednickém zámku, v zámecké zahradě a také na brněnském Špilberku,“ uvedl Jiří Ledahudec z České asociace geocachingu.

Na Zámku Lednice se nachází nejnavštěvovanější ´keška´na jižní Moravě, foto NPÚ
Existují i schránky s vyšší terénní náročností, například na skalách, na vysokých stromech nebo pod vodní hladinou. Jsou dosažitelné s pomocí speciálního vybavení. Každá nová schránka v systému musí být schválená. „Spolupracujeme s úřady a dalšími institucemi. Další úroveň kontroly představují sami hráči, kteří hlásí kešky odporující pravidlům. Striktní omezení platí v případě umístění v rezervacích a v blízkosti památek,“ vysvětlil Ledahudec.
Malý slovníček geocachingu
cache / keš / keška - Cache bývá vodovzdorná, většinou plastová schránka pro umístění pokladu. Nejčastěji se setkáte s plastovými uzavíratelnými krabičkami, kanystry, speciálními krabičkami zakoupenými na geoshopech nebo kešku může tvořit například zavařovací sklenice.
kačer/cacher - Hráč provozující geocaching.
Mudla - Běžný člověk, který většinou o geocachingu nic neví. Smysl označení je totožný s Harry Potterem. Jsou to prostě běžní smrtelníci, před kterými musíme být na pozoru :), zejména při odlovu kešky - tedy její přesné lokace.
Log - zápis do fóra ke stránce s keškou. Např: "Krásné místo, díky, za keš. IN: 1xCWG, OUT: 1xCWG".
Logbook - Deníček umístěný v kešce, určený pro zapsání každého jejího nálezce. Lze otisknout i vlastní razítku jednotlivce nebo týmu.

Třeba takto může vypadat logbook u kešky. Foto Pixabay
Listing - zadání cache, dostupné na internetu. Obsahuje informace potřebné pro nalezení cache jako typ cache, velikost cache, souřadnice, popis a nápovědu. Popis může obsahovat zajímavosti o lokalitě, ve které se cache nalézá, případně instrukce nutné pro nalezení cache.
CITO - pokud narazíte na schránku označenou jako CITO, nejde o kešku, ale o oblast, kterou geocacher vyčistí. Tento úkol je zaměřen spíše na ekologii. Jde o celkem zajímavou kešku, která trvá o něco déle a občas může být i vtipně podána v případě, že je nasměrovaná přímo na oficiální skládku. I takové se již stalo. Po pravdě, takových kešek nebývá mnoho, ale pokud existují jsou opravdu pěkným a zajímavým řešením čištění okolí. Smetí přitom není povinen geocacher brát z místa na své náklady do kontejnerů. Spíše má zajistit odpadky na jednom místě, ale dobré je se o ně postarat definitivně. Vznik CITO se datuje od roku 2003.
HDOP - pojem označující přesnost GPS. Vyjadřuje, že pokud jsou družice v jedné chvíli blízko sebe, měření a určení polohy může být nepřesné. Čím je poloha HDOP nižší, tím je určena poloha přesnější.
|
A jedna bomba na závěr…
Ta ale spadá do Středočeského kraje: „Cache ve tvaru nástražného výbušného systému? To opravdu není dobrý nápad! Policisté apelují na ´kačery´, aby svými cachkami neděsili ´mudly´ v okolí a zapojili selský rozum při jejich tvorbě,“ píše Policie ČR na svém Facebooku. Proč, co se stalo?

Kačer vtipálek... Foto Policie ČR
28. května letošního roku v odpoledních hodinách byl oznámen v obci Vraňany ve Středočeském kraji nález předmětu, který svým vzhledem vzbudil důvodnou obavu o život a zdraví nálezce. Předmět obsahoval budík, trubičky a drátky a svým vzhledem se nápadně podobal výbušnině. Na místo ihned vyrazila pyrotechnická výjezdová skupina Pyrotechnické služby Policie ČR. Prohlídkou pyrotechnici zjistili, že se nejedná o nástražný výbušný systém, ale o velmi zdařilou atrapu. Následně policisté zjistili, že se u předmětu nachází notýsek tzv. logbook, který slouží k zápisům pro hru Geocaching. Na což vydalo Policejní prezidium onu zprávu…
Vložil: Markéta Vančová