20 let v kriminálu, 10 let na psychiatrii. Za co? Za nic. Komentář Štěpána Chába
komentář
22.03.2019
Foto: Youtube / repro
Popisek: Krajský soud v Brně, který v roce 1990 vydal rozsudek ve jménu státu a odsoudil tak nevinného člověka na třicet let nesvobody
Romana Ševčíka v roce 1990 odsoudili na 21 let k odnětí svobody. Ševčík se odvolal, ale byl donucen, pod hrozbou zvýšení trestu odvolání stáhnout. Což udělal a tím nabyl rozsudek pravomocnosti. Tehdy mladý kluk, kterému bylo pouhých 19, nastoupil k výkonu trestu.
„Soudy se dopustily justičního zločinu. Někteří pachatelé tohoto zločinu i nadále vykonávají své funkce, povětšinou na vyšších postech. Poslali na 21 let těžkého žaláře devatenáctiletého kluka, prostého, nenásilného a naivního. Vyšetřovatelé ho bili, aby se přiznal k vraždám, které nespáchal, a on se nakonec přiznal, ač v době, kdy ke zločinu došlo, tedy 4. 2. 1989 v jednu hodinu ráno, byl v obci Křtiny, 22 km od místa činu. To mu potvrdili tři nezávislí svědci,“ informoval spolek Šalamoun, který se zabývá zkoumáním případů, které páchnou justičním omylem. Nebo přímo justičním zločinem.
Nevinný
„Dva přeživší poškození, kteří byli vystaveni útoku vraždícího maniaka, a jedna nezletilá svědkyně, nikdy neoznačili Romana Ševčíka jako pachatele, ba právě naopak jej vyloučili. Bezbranný a nevinný venkovský chlapec bez jakýchkoliv životních zkušeností strávil většinu trestu mezi těžkými zločinci. Byl ve vězení opakovaně sexuálně zneužit a byl to jeho, bohužel, první sexuální zážitek. Po mnohaletém úsilí se nakonec podařilo dosáhnout jeho podmíněného propuštění z výkonu trestu, nicméně soud rozhodl, že bude nadále umístěn do psychiatrické léčebny,“ píše spolek Šalamoun.
A v psychiatrické léčebně skutečně strávil dalších deset let. Teď je venku. Vyšel na svobodu s 5 000 korunami a nízkým invalidním důchodem. Nemá bydlení, nemá navázané žádné sociální vazby, je v úplně cizím světě, než z kterého byl nucen odejít do kriminálu. Hrozí, že se z něho stane bezdomovec bloumající ulicemi a žebrající o nějaké drobné.
Dovolání se spravedlnosti?
Po přečtení informací o případu Romana Ševčíka zůstává člověku na patře neodbytná a zároveň velmi nepříjemná pachuť, která je následovaná otázkami – tohle je spravedlnost? Má člověk možnost se v České republice dovolat vlastních práv? Rozhoduje naše justice opravdu podle vlastního nejlepšího vědomí a svědomí? Je možné, že se může kdokoliv z nás zítra probudit ve vyšetřovací cele, kde jej mlácením donutí k přiznání se k něčemu, co neudělal? A pak ho cynicky a mimo spravedlnost zavřou na několik desetiletí do těžkého kriminálu? Neřkuli do psychiatrické léčebny?
To jsou otázky, nad kterými nejde prostě mávnout rukou a říct si – stalo se to jednou, víc než justiční zločin je to spíš justiční omyl. Projeďte si stránky spolku Šalamoun, justičních zločinů popisuje daleko víc. A dějí se i nyní. Dějí se někomu z nás. Mohou se dít i každému z nás. Někdy se prostě někomu může šiknout to, že zločin hodí na někoho bezbranného a bezmocného z davu. A to je přeci nepřípustné.
Transparentní účet pro Romana Ševčíka
Spolek Šalamoun se věnuje pouze odhalování justičních zločinů. Ale v případě Romana Ševčíka udělal výjimku a jde dál za své stanovy. Vytvořil transparentní účet, kam můžeme poslat trochu peněz určených k tomu, aby život Romana Ševčíka nebyl trestem i poté, co se na něm vyřádila česká justice. Spolek Šalamoun chce dosáhnout toho, aby se Roman Ševčík nestal bezdomovcem, člověkem odkopnutým a nechtěným. Pokud můžete, prosím, podpořte člověka, na jehož životě si česká justice zatančila čardáš. Ukradli mu tři desetiletí života. Za tu dobu já zplodil čtyři děti a prožil spoustu krásného. Roman Ševčík zatím musel sedět v kriminálu mezi skutečnými kriminálníky a toho krásného prožil opravdu hodně, hodně málo.
Vložil: Štěpán Cháb