Krásný, vzácný, smrtelně jedovatý. Stráně v Národním parku Podyjí zaplavily vzácné koniklece. Neotráví se divocí koně?
19.03.2019
Foto: Česká krajina
Popisek: Divocí koníci na pastvě plné fialových konikleců
Právě díky pastvě divokých koní se v minulých dnech zbarvily do fialova stráně na Havranickém vřesovišti. Právě tam, kde se od loňského května pase stádo divokých koní z anglického Exmooru. Ještě před rokem přitom v těchto místech dominovaly agresivní druhy trav, které koniklece a další kvetoucí byliny z těchto míst dlouhodobě vytlačovaly.
„Rozdíl oproti loňskému roku je obrovský, jsme nesmírně rádi, že divocí koně pomohli po středočeských Milovicích zachránit další významnou stepní lokalitu,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Koníci žerou trávu a konikleci se vyhnou
Pastva jiných zvířat by přitom tak pozitivní efekt neměla. „Divocí koně se při pastvě zaměřují především na agresivní druhy trav a vytvářejí tak prostor pro kvetoucí byliny. Zároveň svými kopyty rozrušují souvislý drn travních porostů a umožňují semenům květin lépe se uchytit v půdě,“ doplnil Dalibor Dostál. O koně se nemusíte bát, ve valné většině případů se jedovatým rostlinám vyhnou, velí jim tak přirozené instinkty. Jedovaté rostliny mají často i velmi nepříjemnou chuť. Teprve domestikací se zvyšuje riziko otravy, což divokým koním z Exmooru nehrozí….
Koniklec je krásný, ale zastaví vám srdce
Koniklec velkokvětý je v Česku chráněný jako silně ohrožený druh. Zároveň patří na Seznam přísně chráněných druhů rostlin podle Bernské úmluvy a mezi druhy chráněné evropskou legislativou v rámci sítě Natura 2000.
Foto Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí
Podyjí se nachází na západní hranici rozšíření této rostliny, která rozkvétá již začátkem března. Obsahuje jedovatý ranunkulin, který vytváří srdeční toxiny a oxytoxiny, zpomalující srdeční tep. Požití vede k snížení krevního tlaku, hypotenzi a komatu.
|
Rozkvetly celé stráně
„V posledních letech byla lokalita tak zarostlá, že koniklece kvetly jen sporadicky, především kolem vyšlapaných stezek, kde nebyla vysoká tráva. Letos je to po mnoha letech poprvé, kdy na Havraníkách rozkvetly konikleci celé stráně,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Květy konikleců navíc začínají navštěvovat první opylovači, zejména včely. „Návštěvníky ale prosíme, aby kvůli fotkám konikleců nevstupovali přímo do koňských ohrad. Koniklece kvetou i na řadě běžně přístupných míst,“ upozorňuje Robert Stejskal, který spravuje v Národním parku Podyjí nelesní pozemky. Kromě konikleců se začínají na pastvině nesměle objevovat také silně ohrožené, žlutě zbarvené křivatce české.
Jedna z klisen po vypuštění na pastvinu minulý květen u Mašovic v Národním parku Podyjí, foto Robert Stejskal
I druhá pastvina se zaskví květy
Druhá pastvina divokých koní v Národním parku Podyjí, která se nachází u obce Mašovice, zatím není tak rozkvetlá, protože na ní nejsou ve větší míře zastoupeny druhy vyrážející již v předjaří. Později ale i tam odborníci očekávají pestré zastoupení květů. „Kromě mateřídoušky nebo kopretin to budou i méně známé druhy, jako voskovka menší, růže galská, vemeník zelenavý nebo kručinka barvířská,“ doplnil Robert Stejskal.
|
Návrat velkých kopytníků na dvě pastviny v Podyjí je součástí rozsáhlejšího projektu Military Life for Nature, jeho hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských cvičištích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Celý projekt Military Life for Nature řídí nevládní organizace Beleco. Dalšími partnery projektu jsou Česká krajina, která začala do Česka znovu vysazovat velké kopytníky, jako jsou divocí koně nebo zubři, Wetland a Ministerstvo životního prostředí.
|
Vložil: Markéta Vančová