Nezamíchají kartami archeologové? Zámek je leda pro ostudu, teď konečně břeclavští radní našli peníze, oprava by mohla začít už letos
26.02.2019
Foto: Město Břeclav
Popisek: Břeclavský zámek je notně zchátralý, přesto na snímku vysvítají zbytky jeho zašlé krásy
FOTO Pokud vše půjde podle plánu, mohla by už v letošním roce začít oprava břeclavského zámku. Město má totiž již od roku 2009 zpracovaný projekt na rekonstrukci zámku i přilehlého areálu. Je také vydáno platné stavební povolení. Náklady na celkovou rekonstrukci by ale přesáhly 200 milionů korun, a tak se město rozhodlo realizovat náročnou akci v několika etapách. Ta první by měla odstartovat už letos.
Město se samozřejmě snaží získat potřebné finance také z jiných zdrojů. „V únoru byly podány žádosti o dotace na ministerstvo pro místní rozvoj a na Jihomoravský kraj. Zároveň byla zadána prováděcí dokumentace. V dubnu by měl na zámku začít archeologický průzkum. Zhruba v polovině roku by mělo být vypsáno výběrové řízení na dodavatele. Ještě v letošním roce by pak mohlo začít budování potřebných inženýrských sítí. Ty by byly dokončeny v příštím roce a začaly by práce na opravě jižní věže a na opravě přízemí jižního křídla. Tam vznikne sociální zařízení a zázemí pro obsluhu i návštěvníky vyhlídkové věže, detašované pracoviště TIC a malý víceúčelový sál,“ nastínila nejbližší postup prací Lenka Černá z oddělení rozvoje odboru kanceláře tajemníka. První etapa rekonstrukce byla vyčíslena cca na 29 milionů, inženýrské sítě na dalších 10.
Archeologové očekávají velké věci... Foto město Břeclav
Místní lidé ale opravy vítají. „Zámek je v katastrofálním stavu, nedá se na něj dívat. Je ostudou pro město. Konečně se s ním začne něco dělat, takové místo si zaslouží využití pro místní, ale i turisty,“ řekla Hana Hybšová pro Břeclavský deník.
Co objeví archeologové?
V pondělí 4. února si zámek prohlédli břeclavští zastupitelé. Na následném workshopu jim pak architekt Libor Foukal představil projekt na rekonstrukci zámku a archeolog Libor Kalčík je seznámil s dosavadními výsledky archeologického průzkumu. „Nejdřív je potřeba obnovit omítky, udělat výplně otvorů a nové podlahy. U historické budovy ale nikdy nevíte, co vás v průběhu těch prací čeká,“ řekl architekt Libor Foukal pro ČT.
Krásné renesanční balustrády - umíte si představit, jaká to bude nádhera, až dostanou nový kabát? Foto město Břeclav
Loni ale strávili na zámku zhruba měsíc archeologové, kteří spolupracují s tamním muzeem, a objevili pozůstatky dřevěné stavby. „Dá se říct, že pokud se podaří zpřesnit tu dataci a posunout k přelomu desátého a jedenáctého století, může jít o přelomový objev,“ řekl o nálezu architekt. Archeologický průzkum by měl na zámku pokračovat. A pokud dojde k velkým objevům, zcela jistě to opravy zbrzdí. Zde ale má historie pochopitelně přednost.
Na zámku se do budoucna počítá především s výstavními prostory, chybět by neměl ani menší gastro provoz.
Historie Břeclavského zámku sahá k prvním Přemyslovcům
Břeclavský hrad byl založen knížetem Břetislavem I. mezi lety 1041 – 1050 na ochranu důležitého přechodu obchodní stezky přes hraniční řeku Dyji. Původně dřevěný hrad stával patrně v místě dnešního zámku. První velká přestavba v dějinách břeclavského hradu proběhla v první polovině 13. století a je spojena se jmény Konstancie Uherské, druhé manželky Přemysla Otakara I., a Oldřicha Korutanského. Dřevěný hrad byl přestavěn na kamenný – dodnes dochovaným dokladem této přestavby je torzo obytné válcové hradní věže, zbudované po vzoru francouzských donjonů, o průměru 16,8 metrů a síle zdiva 4,8 metrů (dnes je zde vinárna Rotunda). Věž je založena na dubovém roštu, neseném dřevěnými pilotami. Kmeny použité pro tuto základovou konstrukci byly vysazeny kolem roku 600 n. l.
Vinárna Rotunda
V roce 1384 opouští hrad definitivně zeměpanské držení – markrabě Jošt prodává hrad bratřím Hanuši a Jiřímu z Liechtensteina. Tak vstoupili Liechtensteinové poprvé do dějin břeclavského zámku. Za vlády Liechtensteinů na Břeclavi byl roku 1414 sepsán urbář panství, zmiňující vedle vlastního hradu již také pivovar a mlýn. Za uherských válek, kolem roku 1470, bylo založeno dnešní město Břeclav.
V roce 1534 se ve vlastnictví břeclavského hradu objevuje rod Žerotínů. Žerotínové skupováním okolních statků vytvořili velké panství a započali s přestavbou gotického hradu v renesanční zámek. Ve dvou etapách (1540 až 1570) zde vznikl dvojkřídlý zámecký objekt, vybavený na styku křídel hranolovou schodišťovou věží, otevřený do nádvoří patrovými arkádami. Nádvoří ze strany mlýnského náhonu uzavíral objekt purkrabství. V této době byl přebudován též panský pivovar (dnešní sladovna). Po porážce stavovského povstání (1620) bylo břeclavské panství Ladislavu Velenu ze Žerotína, vůdci stavovských vojsk, zkonfiskováno. Z odhadu břeclavského panství, provedeného 10. ledna 1623, se dozvídáme, že u zámku byla zřízena zahrada, mlýn, pivovar a samotný zámek byl „od kamene dobře vystavěný “.
Zámek v celkovém pohledu
Roku 1638 se panství dostává opět do rukou Liechtensteinů. Ve druhé polovině 18. století přestává být břeclavský zámek sídlem feudála (sídelním městem Valtice) a stává se sídlem patrimoniálních úřadů a předních vrchnostenských úředníků. V zámeckých zdech sídlil například okresní soud, četnictvo a pod věží od lesa byla věznice. Poslední rozsáhlé stavební úpravy zámeckého objektu probíhaly v první polovině 19. století. Byla přistavěna jižní vstupní schodišťová věž, nárožní věžice a nadstavěny zříceninové atiky. Na přelomu 19. a 20. století byl v severním předpolí zámku vystavěn nový panský pivovar, stávající byl přestavěn pro účely čistě sladovnického provozu.
Za druhé světové války utrpěl zámek četné škody při bombardování spojeneckého letectva. Od roku 1945 byl zámek majetkem československého státu. MNV Břeclav získal zámek do vlastnictví v roce 1948. Na přelomu let 1948 a 1949 probíhaly nejnutnější opravy zámeckého objektu (oprava fasády, střešní krytiny, oken, dveří, vestavba hygienického zařízení) a byly zde umístěny základní odborná škola a úřadovna SNB. V roce 1970 byly započaty stavební úpravy torza obytné gotické věže, zbudované v první polovině 13. století, na restaurační zařízení – dnes vinárna Rotunda. V roce 1973 byla stržena hlavní část novogotické západní brány (výstup z nádvoří směrem k zimnímu stadionu). V 70. letech sloužil zámecký objekt jako sídlo řady společenských organizací (například České státní pojišťovny, Domu politické výchovy OV KSČ, Socialistické akademie aj.). V současné době patří zámek městu a je zcela vyklizen, přístupná je jen vyhlídka na zámecké věži.
|
Vložil: Markéta Vančová