Klima se měnilo vždycky, vědce ale zaráží, jak jsou ty změny překotné. Klimatolog nám řekl, co čekat
29.01.2019
Foto: Miloš Beran
Popisek: Počasí blázní, jak říkáme my laici - ještě kvetou šípky a najednou je pokryje mráz. Odborník klimatolog vyjádří totéž daleko vědečtějšími pojmy
ROZHOVOR Počasí je stále více proměnlivé. Nepříliš dobrou zprávou je, že se bude prý i nadále stávat méně čitelným. Co všechno nás v dohledné budoucnosti v souvislosti s děním na obloze čeká a nač bychom měli být připraveni? Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D., který se odborně zabývá možným průběhem klimatických změn, odtajnil některé scénáře blízké doby.
Opakovaně říkáte, že se musíme připravit na to, že bude tropických dnů v průběhu roku nadále přibývat a bude to dokonce stát lidské životy. To, čeho jsme tedy svědky ohledně extrémů v počasí, podle vás není pouze nějaký výkyv?
Například loňské extrémně horké léto nebylo ojedinělým výkyvem počasí. Celkově kopírovalo vývoj v posledních 20-30 letech. Na počátku 60. let 20. století bylo těchto extrémně horkých dnů jen několik (4-8 dnů za rok). Do toho noci byly většinou chladnější, takže lidský organismus si odpočinul. V současném klimatu nám tropický den přechází pozvolna do tropické noci a díky tomu je například výrazně narušena kvalita spánku. No a to všechno vede k závažnějším zdravotním komplikacím. Je prokázáno, že za těchto horkých vln stoupá úmrtnost a překvapivě více u žen než u mužů. V roce 2018 jsme měli i více než 40 tropických dnů, v roce 2015 jich bylo kolem pětatřiceti. S tímto množstvím přitom počítaly klimatické modely až pro konec našeho století. A to ještě v případě nejdramatičtějšího emisního scénáře.
Nutno doplnit, že klimatická změna však není jen o horkých dnech. Pokud zůstaneme u loňského roku, tak dodám, že byl zajímavý tím, že nadprůměrné teplé počasí bylo prakticky konstantně od začátku dubna. Zajímavé bylo, že nebylo sice rekordní množství teplotních extrémů, ale rok 2018 byl nejteplejší za dobu měření. To znamená, že většina dnů bylo teplotně nadprůměrných, i když nemuseli rekordně. Rok 2018 byl prakticky konstantně teplotně posunut dopředu.
Dá se vše, co se děje, pochopit tak, že třeba ztratíme čtyři roční období, jak jsme byli zvyklí? Budou zimy vypadat jinak?
Předpokládáme, že čtyři roční období se udrží i nadále, jen budou méně výrazné. Posledních 5-6 zim bylo teplých nebo průměrných a tento trend se předpokládá i do budoucna. V zimních měsících by mělo být to oteplení asi nejviditelnější. To však neznamená, že se neobjeví na našem území výrazně chladná zima! Jen bude častější výskyt těch teplejších. V posledních dekádách se nám prodlužuje i vegetační období. Zima většinou končí dříve, a tím se i vegetace časněji probudí k životu. Na jednu stranu to může mít i pozitivní efekty, avšak zvyšuje se riziko škod v zemědělství díky nástupu pozdního jarního mrazu (viz roky 2016 a 2017 a škody v ovocnářství). No a samozřejmě také při nedostatečném množství srážek v jarních měsících. Vegetace totiž díky brzkému rašení spotřebuje dříve vláhu z půdy a tím se nastartuje sucho v krajině.
Zaznívá také to, že se budeme muset smířit s tím, se změní intenzita a rozvržení srážek v čase… Bohužel, to je reálný efekt. Loňský rok toho byl jasným dokladem. Několikadenní vytrvalejší déšť prakticky nebyl a většina úhrnů spadla jen během krátkého časového úseku. A i přesto, že tyto srážky byly intenzivní, tak velice rychle odtekly. Chybí nám takový ten klasický „zahradnický“ deštík. Většinou po delší epizodě bez významného deště spadne díky bouřce lokálně vyšší úhrn srážek a pak zase následuje více suchých dní. To je přesně to, co příroda příliš nepotřebuje.
Máme se tedy obávat opakovaných období sucha? Co všechno na to má vliv? Může to znamenat, že budeme muset změnit druh zemědělských plodin, které budeme na našem území pěstovat?
Podle klimatických modelů se počítá, že epizody sucha se budou vyskytovat častěji a intenzivněji. Do toho se pak mohou vyskytnout například přívalové deště a povodně, tedy zcela opačný extrém. Sucho má dva hlavní důvody. Buď nám delší dobu méně prší a prostě chybí vláha, anebo naopak sice prší normálně, ale jsou vysoké teploty, takže se krajina rychle vysušuje. No a v právě uplynulém roce jsme měli kombinaci obojího. Dalším spouštěčem sucha se ukazuje mírná zima a brzký začátek jara. Do budoucna se skutečně předpokládá, že se bude muset změnit druhová skladba našich zemědělských plodin. Tím se náš ústav už dlouhodobě zabývá. Například jsme nově začali řešit velký projekt SustES, který má připravit strategii pro potravinovou bezpečnost v nepříznivých klimatických podmínkách.
Velmi nepříjemně pociťují změny v počasí lidé ve velkých městech – kdy zejména v létě musí fungovat mnohdy v betonové výhni s teplotami kolem 50 stupňů. Dá se něco dělat z pohledu architektury, zemědělství atd., abychom v blízké budoucnosti tyhle nepříznivé dopady eliminovali?
Ve městech žije 70 procent populace a v budoucnosti to bude ještě více. Je proto nutné adaptační opatření koncipovat i sem. Prvně se musí zcela změnit myšlení městských architektů a urbanistů. Musíme začít pracovat s podstatně lepšími povrchy a i jinak utvářet ulice a náměstí. Většina těchto ploch je vybetonovaná a bez jakékoliv zeleně. No a pokud už tam nějaká zeleň je, tak je použita nevhodně. Ukazuje se, že významný vliv na snížení pocitové teploty vzduchu mají stromy ve městech, ale opět musí být využity s rozmyslem, aby se naopak nezvyšovaly koncentrace nebezpečných látek v uličních kaňonech. Ve světě se například z tohoto důvodu zkouší různé typy a barvy střech. Celkem populární se stávají zelené střechy, které se rozhodně méně rozehřejí než standardní střechy.
Důležitým faktorem bude i zachycení vody. V západních zemích se často využívají takzvané retenční nádrže, které za deště jsou schopny zachytit i přívalové srážky a naopak v období sucha je voda z nich využívána na závlahy. Otázkou je, jak se ke všem možným úpravám, které by zvýšily komfort bydlení, postaví v Praze třeba památkáři. Myšlenek a nápadů může být dost, ale realita je pak zcela opačná.
Z hodin dějepisu si pamatujeme, že na území dnešní Sahary byla kdysi úrodná země. Pak před 2000 let začalo vysýchání území. Dnes, až na malé oázy, je na obrovské rozloze jen poušť. Nehrozí tohle pod vlivem změn klimatu na některých jiných dalších územích?
Klima se v minulosti měnilo vždycky. V tom není současná klimatická změna jiná. Co je ale výrazně jinak, je rychlost těch probíhajících změn. Minulé změny probíhaly velice pozvolně a trvaly stovky let. Na to si dokáže příroda velmi dobře adaptovat. Klimatické pásy se nám určitě ale posouvají a klimatické klasifikace vzniklé před desítkami let prakticky již neplatí. Například na jižní Moravě pozorujeme, že se zde klima spíše více už podobá středomořským státům. Bohužel to potvrzují i klimatologická měření a i výhled modelů do budoucnosti.
Závěrem tedy ještě jedna otázka – ušetříme v blízké budoucnosti náklady za teplo, když nám zatápí příroda?
Klima je výrazně proměnlivé a bude se stávat méně čitelným pro teplárny a různé energetické obchodníky. Bude sice více teplých zim, takže se ušetří za energii a teplo, ale nikdy nebude předem známo, jestli zrovna tato zima nebude naopak extrémně chladná. Naopak - co ušetříme v zimě, tak utratíme za vyšší spotřebu energie například za klimatizace nejen během letních měsíců. Vloni například výrazně stoupla spotřeba elektřiny již během dubna a května. Předpokládáme, že vzroste i poptávka po kvalitnějších meteorologických službách šitých na míru pro energetické skupiny, včetně různých sezonních předpovědí. Díky současnému evropskému energetickému mixu a nejistot ve výkyvu počasí, může totiž docházet v blízké budoucnosti k významným (nejen) finančním škodám.
Kdo je Pavel Zahradníček
Pracuje v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky a Českém hydrometeorologickém ústavu v Brně. Je absolventem Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU v Brně, doktorát získal v oboru fyzické geografie. V současnosti se zabývá analýzou výstupů klimatických modelů, monitoringem sucha (intersucho), klimatem měst a energetickou meteorologií.
|
Vložil: Alena Hechtová