Nová zámecká střecha se moc líbí i rorýsům a netopýrům. A díky nim oprava střechy vranovského zámku dostala cenu

Foto: NPÚ

Popisek: Vranovský zámek má opravenou střechu, která velmi potěšila místní netopýry a rorýse. Bohužel přes nános sněhu není zde její pěkná červená barva vidět

FOTO Ocenění Dobrý skutek pro Podyjí obdržela letos kromě dalších oceněných i oprava střechy vranovského zámku vstřícná k rorýsům a netopýrům. Toto ocenění se uděluje již tradičně. Vyhlašují ho představitelé Národního parku Podyjí. „Tentokrát jsme nominovali čtyři kandidáty. Tři z nich vybrala Správa parku," uvedl mluvčí parku David Grossmann.O jednom, jako každý rok, rozhodlo veřejné hlasování formou online ankety na webu parku.

V rámci rekonstrukce střechy vranovského zámku se stavební firmě podařilo zachovat stará hnízda rorýsů a vytvořit nová na vhodných místech po celé délce rekonstruovaných střech. Současně se podařilo obnovit krov tak, aby splňoval podmínky pro letní kolonii netopýra velkého a to bez narušení památkové hodnoty stavby.

Složitá oprava střechy vranovského zámku: Není vůbec jednoduché skloubit nároky na opravu významné památky s potřebami zvířat, které v ní žijí. V tomto případě se to nadmíru podařilo. Rorýsi i netopýři jsou za to vděční. Foto Zdeněk Mačát / Správa Národního parku Podyjí

Sladit požadavky ochranářů, památkářů a stavařů je složité

„Sladit požadavky ochranářů, památkářů a stavařů je někdy dosti složité. V případě rekonstrukce krovů a střechy Státního zámku Vranov nad Dyjí se ale podařilo vše vyladit na výbornou. Přírodní hodnoty zde zůstaly zachovány nejen díky zodpovědnému chování investora, Národního památkového ústavu, ale zejména díky nadstandardnímu přístupu realizační firmy,“ popsala bioložka a náměstkyně ředitele Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

O vranovském zámku - historie, současnost i interiéry Vranovský zámek leží na jižní hranici českého státu asi 110 kilometrů od Vídně a patří k nejhodnotnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského hradu připomínaného poprvé k roku 1100. Současnou podobu mu s významným podílem císařského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu vtiskli Althannové, kteří Vranov drželi zhruba sto let od sklonku 17. století.  Dominium po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu evropsky proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu. Zámek se nachází v západní části Národního parku Podyjí a je národní kulturní památkou. Návštěvníkům nabízí prohlídku autentických barokních interiérů sálu předků a kaple, ale přibližuje i kulturu vranovského zámeckého bydlení z konce 18. stol. a z celého 19. století. Letos se tam můžete podívat i o Vánocích (na snímku pohled na zámek z Vranova) .

Vánoce, Vánoce přicházejí... po několika letech i na vranovský zámek. Nahlédněte do světa aristokracie v minulých staletích na přelomu roku a nechte se okouzlit vánočně vyzdobenými interiéry předsálí a sálu předků. Otevřeno je 26., 27., 29. a 30. prosince od 10:30 do 14 hodin. 

Vedení Správy parku ocenilo již zmíněnou opravu střechy vranovského zámku vstřícnou k rorýsům a netopýrům či Jana Šumpicha za jeho přínos k mapování a popularizaci podyjských motýlů. Lidé v internetovém hlasování pak nejvíce podpořili šetrnou péči o louky a pastviny v okolí Hnanic, za kterou stojí Pavel Chvatík a znovu i památkáře Kozdase. Správa parku letos na ocenění nominovala čtyři počiny. Uděluje ho od roku 2012.

Vložil: Markéta Vančová