Již pátá generace Moučků ze Spáleného mlýna věnovala velkorysý dar; zařízení výjimečně zachovalého mlýna

Foto: ČT / repro

Popisek: Spálený mlýn – zvaný také Moučkův mlýn - leží v přírodním parku Údolí Bílého potoka nedaleko Velké Bíteše. Rodina mlynářů Moučků zde sídlí od roku 1882, již v páté generaci.

FOTOGALERIE V pátek 26. listopadu zahájili pracovníci Národního zemědělského muzea přesun zařízení Spáleného mlýna z Přibyslavic na Brněnsku do depozitářů muzea v Čáslavi. Jedná se o vzácně dochovaný vodní „umělecký“ mlýn, který potomci mlynářské rodiny Moučků muzeu věnovali.

Jako zázrakem se vybavení Spáleného mlýna v obci Přibyslavice zachovalo v dobrém stavu, v loňském roce jej majitelé, potomci mlynářského rodu Moučků, nabídli do Národního zemědělského muzea jako dar. Nejstarší části mlynářské technologie pocházejí z poslední třetiny 19. století a mlýn byl postupně dle možností vlastníků dovybavován a modernizován až do roku 1952. Během druhé poloviny 20. století byl několikrát v provozu pro šrotování, což rozhodlo o tom, že nebyl nenávratně zničen jako tisíce jiných mlýnů v Česku. Představuje tak ojedinělý doklad této potravinářské technologie.

Toto není část unikátního vybavení mlýna, které se nyní se postupně vše stěhuje do NZM, ale tak zvaný strvák, který byl součástí pily na dřevo - ten do muzea nejde. Foto ČT / repro

Pokrokoví předci

Moučkův rod mlýn spravuje od roku 1882 a po celou dobu objekt modernizoval. „Předci byli poměrně pokrokoví, neustále se snažili vylepšovat vybavení mlýna. Do zemědělského družstva vstoupili prarodiče dobrovolně až v roce 1974, což ukazuje i na to, v jak obtížných a nezajímavých podmínkách hospodařili, když jim mlýn nebyl násilně sebrán. Současně to byl i důvod, proč zůstalo vybavení zachované. Mlýn již nejde využívat k provozu a nechtěli jsme si jej nechat jen pro sebe. Sami bychom rekonstrukci nezvládli a máme velkou radost, že bude sloužit veřejnosti,“ říká potomek mlynářské rodiny Rostislav Moučka.

Rostislav Moučka, který věnoval velkorysý dar NZM – cenné vnitřní zařízení mlýna – se svou ženou pečuje o budovu mlýna, přestavuje ji a stará se i o přilehlých 10 hektarů pozemků. „Trvá to od roku 2004 a ještě nejsme zdaleka u konce,“ říká pan Moučka, který se kromě budování a hospodaření věnuje také chovu a výcviku drsnosrstých trpasličích a králičích jezevčíků. Foto ČT / repro

Vybavení mlýna bude zařazeno do podsbírky Doprava a zdroje energie. Záměrem muzea je mlýn podrobně restaurátorsky zdokumentovat, odborně deinstalovat a transportovat do depozitáře v Čáslavi. Navržený způsob celkového konzervátorsko-restaurátorského zásahu je řešen tak, aby demontáž a převoz zařízení nevedly ke znehodnocení a ztrátě komplexní hodnoty mlýna. Součástí mlýna jsou velmi zachovalé tři válcové stolice, z nichž jedna má hodnotné dřevěné obložení, pak také šrotovník, krupník, reforma, rovinný vysévač, řemenice, transmise, vertikální a horizontální dopravníky i spousta náhradních dílů a nářadí. Dochoval se také elektromotor, který poháněl mlýn v době, kdy byl nedostatek vody. Ve mlýně se mlela velmi jemná mouka a dokonce i několik druhů mouky zároveň. „Takového daru si velmi ceníme a jsme rádi, že získáváme jedinečný sbírkový předmět, který projde restaurováním  z prostředků, které jsme získali v rámci výročí 100 let České republiky,“ říká generální ředitel NZM Milan Jan Půček. 

Jen mlecí stroj (na snímku) váží více než tunu. Původně ho chtěli dostat ven pomocí jeřábu střechou, nakonec využili kladku a systém děr ve třech podlažích mlýna. Foto ČT / repro. Jednotlivé části unikátního mlýnského zařízení najdete vyfocené ještě v původním prostředí Spáleného mlýna ve fotogalerii.

„Umělecký mlýn“ – spojení historie a současnosti

Na přelomu 19. a 20. století se s rozvojem strojírenství i mlynářství stále více odklánělo od klasického uspořádání, kdy velké vodní kolo otáčené proudem vody přes převody pohánělo vodorovně uložené mlýnské kameny, které mezi sebou drtily mouku a další produkty. Nově se prosazujícím prvkem byly vodní turbíny, které napájely elektromotory, a teprve ty byly pohonem pro mlýnská zařízení. Objevily se ale také moderní válcové stolice – robustní stroje, v nichž už melivo nedrtily „primitivní“ kameny, ale kovové či porcelánové válce, otáčející se kolem horizontálních os. Aby byly tyto moderní mlýny i názvoslovím odlišeny od těch starších, začaly se v jejich dokumentech i na fasádách objevovat nápisy jako „válcový mlýn“, „automatický mlýn“, „umělý mlýn“, či dokonce mlýn „umělecký“. Slovo „umělecký“ už má v dnešní češtině jiný význam a i ve své době se setkávalo s výhradami tehdejších lingvistů.

V mlýně se mlelo ještě v padesátých letech... Historická fotografie z archivu rodiny Moučkových

Národní zemědělské muzeum se zabývá zejména tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. NZM má kromě hlavní výstavní budovy v Praze také další čtyři pobočky – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice. A v některé z nich pak unikátní zařízení mlýna, poté, co se na něm vyřádí restaurátor, skončí…

Vložil: Markéta Vančová