Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Problémy mu nedělají auta na silnicích ani turisté… Rys Kryštof se v Moravském krasu adaptoval

20.08.2018
Problémy mu nedělají auta na silnicích ani turisté… Rys Kryštof se v Moravském krasu adaptoval

Autor: Pixabay

Popisek: Rys ostrovid, ilustrační foto

Mladý rys Kryštof, který se už téměř dva roky pohybuje v Moravském krasu, se na zdejší životní podmínky dokonale adaptoval. Nedělá mu problém ani přechod místních komunikací nebo intenzivní turistický ruch. Vyplývá to z předběžných výsledků telemetrického sledování rysa. Data mají odborníci z Mendelovy univerzity v Brně z obojku, který šelmě nasadili ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AV ČR loni v červnu.

Podle předběžných analýz Kryštof za rok překročil 4 různé úseky komunikací zhruba 500krát, přičemž intenzita dopravy se v daných místech pohybuje od 1484 do 5354 vozidel za den. „Je zřejmé, že mladý samec se na zdejší podmínky adaptoval a přechod komunikací mu nedělá velké problémy. To, že Kryštof permanentně zvládá přechod poměrně intenzivně využívaných komunikací, svědčí také o jeho individuálních schopnostech a získaných zkušenostech. Takový dar a štěstí však každý rys nemá,“ uvedl Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa LDF Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj je ale nutné také brát v potaz fakt, že intenzita dopravy je v časech pohybové aktivity rysa, což jsou brzké ranní, večerní a noční hodiny, značně snížená.

Loví srnce a muflony

Rys se v Moravském krasu pohybuje od podzimu 2016. Na jihu Moravy tento druh dlouhodobě absentoval. Samec Kryštof musel už při samotné cestě z Moravsko-slezských Beskyd překonat značné množství nebezpečných překážek, jakými jsou například intenzivně využívané silniční a železniční komunikace a zástavbové oblasti, které jsou mnohdy větší bariérou než frekventované komunikace.

Rys Kryštof dostal sledovací obojek loni v červnu

Příznivá je pro mladého samce dostatečná potravní nabídka Moravského krasu. V 80 procentech případů byl kořistí srnec, který je nejpreferovanější složkou potravy všech evropských populací rysa, lovil ale také muflony. „Jiné druhy kořisti jsme v rámci telemetrického sledování nezaznamenali, ale není vyloučeno, že Kryštof ulovil vícekrát i zajíce nebo menší kořist jako jsou hlodavci,“ uvedl Duľa.

Rysovi nedělá problém ani přechod místních komunikací nebo intenzivní turistický ruch

Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Nejpočetnější populace rysa žije v jihozápadních Čechách a navazujících oblastech v Bavorsku a Rakousku, kde se pohybuje 60 až 80 dospělých rysů. Rys z Moravského krasu operuje na ploše kolem 280 kilometrů čtverečních, ve snaze o reprodukci ale vyrážel až na Vyškovsko. Podle Duľy se rys v Moravském krasu podílí nejen na přímé regulaci vysokého stavu kopytníků, ale i na modifikaci jejich chování, což se v dlouhodobém hledisku může projevit na pozitivních změnách v lesních ekosystémech. „Jedním z příkladů je redukce škod na lesních porostech a jejich přirozená obnova,“ uvedl Duľa.

Zdroj: TK

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace