Firma Hamé, která patří Norům (!), se globalizuje. K vlastní škodě, protože přichází její bojkot. Komentář Štěpána Chába
komentář
03.07.2018
Foto: Facebook
Popisek: Hamé
Společnost Hamé oznámila svým dodavatelům, že od nich od příštího roku nekoupí ani jedno rajče. Družstvo producentů rajčat (DPR) z jižní Moravy dodávalo společnosti Hamé 5 500 tun rajčat ročně. Od příštího roku s tím mají utrum. Společnost Hamé sáhla po dodavateli z Egypta. Velmi zvláštní postup, dalo by se říct.
„Z Hamé nám nabídli, že můžeme do Bzence vozit třeba okurky a hrášek. Komplikují to ale delší vzdálenosti a omezené časové možnosti provozu. Na to, co umíme, tedy rajčata, můžeme zapomenout. Hledáme řešení. Dnes se všechno kromě kukuřice a řepky jen těžko prodává,“ řekl pro Deník šakvický zemědělec Zdeněk Jakubčík z vedení DPR.
Ping-pong s „českými“ firmami
Před dvěma roky prodala Hamé lucemburská společnost Decapterus norské společnosti Orkla. Českou firmu si tak přehazují zahraniční firmy jako horký knedlík. S nástupem Norů přišly nové pořádky, které globalizují a tím zabíjejí lokální zemědělství. Protože DPR, které je už názvem zaměřené výhradně, nebo alespoň výrazně na produkci rajčat, to může zabalit. Nic, končíme. Přejít na absurdní řepku nebo kukuřici. Případně za traktory zaháknout sekačky a vyrazit sekat trávu… jak to tak ti zemědělci v poslední době dělají.
Hlad a protlak
„V Egyptě žijí desítky milionu lidí v chudobě a hrozí jím hlad a oni místo toho vyrábějí rajčatový protlak v takové ceně, že ho budou dovážet do HAMÉ v ČR?!!“ napsal na svém facebookovém profilu Lukáš Lhoťan, redaktor časopisu Reflex a vyléčený muslim (vtipné spojení, nešlo nepoužít). Poznámka je to trefná, protože z ní jde vidět, kam až směřuje globalizace. Globální trh totiž začal převažovat nad trhem lokálním. Ten pomalu chcípe na úbytě. Případ DPR. Ale i případ Egypta.
Halal Hamé
V roce 2013 čelila společnost Hamé „kyberšikaně“ za svůj záměr zařídit si certifikaci k výrobě halal potravin, tj. k výrobě potravin podle islámských pravidel. Na „kyberšikanu“ reagovala společnost vyjádřením: „Vážení fanoušci, k vašim četným dotazům na náš záměr vyrábět v Česku produkty Halal přijatelné pro muslimy bychom rádi uvedli některá upřesnění. Je to zatím jen možnost, rozhodnout bychom se chtěli v letošním roce. Jsme rozhodně proti týrání zvířat a po našich dodavatelích požadujeme, aby nejen splnili všechny zákonné normy, ale aby zacházeli se zvířaty co neohleduplněji. Proto i na základě vašich upozornění a reakcí prověřujeme způsoby porážky dle Halal, a pokud budou v rozporu s dobrými mravy a způsobovaly by zvířatům nepřijatelné trápení, tak takto naše produkty rozhodně vyrábět nebudeme.“
Bez většího humbuku si může každý dohledat, že Hamé už certifikát na produkci halal potravin má. V roce 2015 řekl šéf Hamé pro iDnes: „Jsou jednotlivci, kteří se vždycky ozvou. Nevidím však důvod, proč bychom nemohli vyrábět potraviny s certifikátem halal.“ Ve stejném rozhovoru pak vyzýval imigranty k tomu, aby přijeli do České republiky, že je prý zaměstná a dá jim ubytování. Škoda, z pohledu Hamé, že imigranti o Českou republiku nejeví zájem. Hamé tak přišla o několik desítek fakt echt kovaných fachmanů.
Bojkot?
Laco Horváth napsal v diskusi Deníku: „Nebudu v tomto Hamé nijak podporovat, nebudu podporovat zahraniční pěstitele plodin, na něž máme pěstitele doma.“ A vyjádřil tím postoj většiny diskutujících. A to jak pod zmíněným článkem, tak i v diskusích na sociálních sítích. Většina mluvila jasně – bojkot výrobků společnosti Hamé.
Klatá privatizace
Při prodeji společnosti Hamé napsali v Aktuálně.cz signifikantní větu: „Okrla, která už v Česku vlastní Vitanu, tak zdvojnásobí svůj obrat ve střední Evropě.“ Děkujeme, pane Klausi, Norové násobí svůj obrat v České republice prostřednictvím českých firem, kde za minimální mzdy pracují čeští zaměstnanci. Fakt promyšlená privatizace. Fakt, na nobelovku.
Vložil: Štěpán Cháb