Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Jediné a nejdůležitější, co můžeme pro sebe udělat, je zdravý životní styl, říká lékařka Olga Mangová. Porucha štítné žlázy patří k nejčastějším hormonálním onemocněním; u dětí i dospělých

23.08.2017
Jediné a nejdůležitější, co můžeme pro sebe udělat, je zdravý životní styl, říká lékařka Olga Mangová. Porucha štítné žlázy patří k nejčastějším hormonálním onemocněním; u dětí i dospělých

Autor: FN Brno

Popisek: MUDr. Olga Magnová

ROZHOVOR Poruchy štítné žlázy postihují v populaci stále více lidí. Příčin vzniku tohoto onemocnění několik, jednou z nich může být také nezdravý životní styl. Na vině je i stres. Endokrinoložka MUDr. Olga Magnová z Pediatrické kliniky FN Brno se na poruchy štítné žlázy specializuje. V rozhovoru se detailně rozpovídala, jak se dá s tímto onemocněním bojovat, v čem tkví jeho nebezpečí, ale také jakým způsobem se mu dá předcházet...

Jaká jsou v populaci nejčastější endokrinní onemocnění?

Rozhodně nejčastějším endokrinním onemocněním jak v dětské, tak v dospělé populaci je onemocnění štítné žlázy. Obezita jako taková bývá zřídka způsobena jen izolovanou hormonální poruchou. Dalším častým důvodem endokrinologického vyšetření u dětí je porucha růstu. 

Přibývá takto nemocných pacientů? Čím to je – vyšší nemocnost, či lepší diagnostika?

Pacientů s onemocněním štítné žlázy přibývá velmi rychle. Je to dáno jednak samotným zvýšením incidence autoimunitních onemocnění v populaci, tak i zlepšením a dostupností diagnostiky. Laboratorní stanovení hladin hormonů štítné žlázy patří dnes k základním a běžně dostupným vyšetřením i v ambulancích praktických lékařů. Velká část pacientů s onemocněním štítné žlázy je zachycena v rámci jiných vyšetření, nikoliv pro potíže, spojené se štítnou žlázou. U dětí se často jedná o imunologické vyšetření z důvodu opakovaných onemocnění dýchacích cest, u dospělých se nález na štítné žláze zjistí při ultrazvukovém vyšetření cév na krku.

Jaká je příčina endokrinních nemocí?

Příčina endokrinních onemocnění je široká a pestrá. Pokud mluvíme o onemocnění štítné žlázy, je nejčastější příčinou autoimunitní proces, který poškozuje štítnou žlázu a ve svém důsledku může, ale nemusí, vést k poruše funkce, ke změně velikosti nebo struktury. Proč tolik narůstá počet autoimunitních onemocnění včetně postižení endokrinních žláz, je další a komplikovaná otázka. V minulosti častá snížená funkce štítné žlázy z důvodu nedostatku jódu je v dnešní  době celoplošné jodizace soli onemocněním vzácným a spíš se jedná jen o lehčí poruchy u osob s veganským stravováním nebo u kojících žen. I potraviny s vysokým obsahem strumigenů, například zelí a košťáloviny, ve velkém množství mohou vést ke snížené funkci štítné žlázy. Ozáření štítné žlázy radioaktivním zářením je jednoznačně rizikovým faktorem pro vznik jak snížené funkce, tak i nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik zhoubných nádorů (ozáření krku pro zhoubné nádory). Některá nádorová onemocnění endokrinních žláz mají jednoznačnou geneticky podmíněnou souvislost nebo některá vrozená onemocnění nadledvinek. I chemické látky v našem životním prostředí ovlivňují endokrinní procesy v lidském těle. O příčině mnoha dalších endokrinních onemocnění dosud příliš nevíme. 

Jsou tato onemocnění plně léčitelná? Nakolik trvalá léčba omezuje běžný každodenní život pacientů?

Otázka léčitelnosti endokrinních poruch je dána podstatou onemocnění. Pokud hormony v těle chybějí, umíme dnes dodávat do těla hormony štítné žlázy a nadlevinek, růstový hormon či pohlavní hormony v podobě tablet či injekcí. Doba podávání této substituční léčby se řídí nejen charakterem onemocnění, ale například i věkem pacienta. Některé poruchy mohou být přechodné, a potom je doba léčby omezená, jiné poruchy jsou celoživotní a pacient je trvale závislý na dodávce hormonů do těla zvenčí. Některé poruchy léčíme jen v určitém věkovém období (pohlavní hormony nepodáváme před věkem puberty a v pozdním stáří). Léčení poruch se zvýšenou funkcí endokrinních žláz je komplexní, příčinou je totiž často nádor, produkující hormon v nadbytku. Řešením může být operační zákrok, radiojód, zevní radioterapie nebo například ozáření Leksellovým gama nožem u nádorů hypofýzy. Někdy také můžeme podávat léky, které dovedou snížit nadměrnou tvorbu hormonů v postižené tkáni.

Jak se nemoci štítné žlázy projevují?

Mohou se projevovat poruchou funkce, změnou velikosti nebo struktury. Co se týče poruchy funkce, nejčastější poruchou je snížená funkce – hypotyreosa. Hormony štítné žlázy jsou nezbytné k udržení základních metabolických procesů v organismu. Nástup poruchy je pomalý, plíživý, nenápadný, často trvá  i několik let, než dojde k diagnóze. Potíže jsou zcela nespecifické, jako únava, ospalost, zimomřivost, suchá kůže a vlasy, snížená fyzická a psychická výkonnost, přibývání na hmotnosti, poruchy reprodukčních a sexuálních funkcí, snížený krevní tlak, zpomalené srdeční akce, u dětí se přidává zpomalení růstu a poruchy průběhu puberty. Naopak u zvýšené činnosti štítné žlázy trvá pouze v řádu týdnů, než pacienta přivede toto onemocnění k lékaři, nejde jej totiž dlouho přehlížet. Nejčastější potíže jsou neklid, nervozita, nespavost, pocení, vysoký krevní tlak, bušení srdce, snížená fyzická výkonnost a úbytek na váze i při velké chuti k jídlu. Někdy bývá spojena i s očním postižením. Nadměrně zvětšená štítná žláza může vést k polykacím a dechovým potížím z útlaku velkou masou. Uzly – změny ve struktuře žlázy – mohou být na krku i hmatné, ale pokud jsou malé, jsou zřetelné jen při sonografii. Ty malé obvykle subjektivní potíže vůbec nedělají a nebývají ani bolestivé. Etiologicky to mohou být zcela nezávažné koloidně cystické uzly stejně jako zhoubné či nezhoubné nádory. Diagnostickým výkonem je tenkojehlová biopsie a následné cytologické vyšetření buněčného  nátěru. 

Proč je porucha štítné žlázy nejčastější onemocnění?

Jsou rodiny, kde se vyskytuje autoimunitní onemocnění štítné žlázy ve více generacích a častěji než v jiných rodinách, může se jednat i o kombinovaný výskyt jiných autoimunitních chorob, jako celiakie nebo artritida apod. Existuje tedy určitá genetická predispozice k onemocnění, se kterou se rodíme. U štítné žlázy však dosud nemáme dostupné vyšetření, které by zjistilo, zda tuto dispozici neseme. Ženy jsou náchylnější k onemocnění štítnice tři až pětkrát častěji než muži. Nicméně i pokud máme tuto vrozenou predispozici, potřebujeme ještě spouštěč onemocnění – to může být viroinfekce, stres, radioaktivní záření, některé léky apod. 

Co se stane, pokud se porucha růstu u dětí včas nezachytí a neléčí? Proč musí pacient brát léky trvale, přestože jeho výška je optimální?

Porucha růstu u dětí je opět velmi široká otázka. Patří sem jak děti s malým růstem, tak děti s vysokým růstem, a také ty, které rostou nepřiměřeně vůči výšce svých rodičů. Hranice malých a velkých dětí je stanovena na základě populačních měření. V České republice bylo naposledy v roce 2001. Statisticky normální výšku má 95 procent populace, 2,5 procenta je malých a 2,5 procenta nepřiměřeně vysokých. Příčiny malého vzrůstu jsou velmi pestré a ne vždy se jedná o léčebně ovlivnitelný stav. Jen malé procento malých dětí má léčitelnou poruchu růstu. Celkem se léčí v České republice kolem 1500 dětí růstovým hormonem, polovina z nich pro jeho nedostatek, ostatní pro jiné diagnózy. Malý vzrůst může být způsoben například i sníženou funkcí štítné žlázy a celiakií. V dospělosti pak léčíme ty pacienty, u nichž porucha přetrvává a neléčení by zhoršovalo jejich zdravotní stav. Co se týká růstového hormonu, v dospělosti se léčí pacienti s významně těžším nedostatkem růstového hormonu než v dětském věku. Důvodem je metabolický účinek růstového hormonu na kardiovaskulární aparát, tukový metabolismus, skelet, svalstvo, fyzickou i psychickou výkonnost jedince.

Samozřejmě že malý vzrůst nemusí být jen zdravotní problém, je to problém i psychosociální. Okolí se k dětem chová podle jejich předpokládaného věku vzhledem k jejich výšce, takže když jsou děti výškou malé, chovají se k nim dospělí i jejich vrstevníci jako k dětem mladším, mají na ně nižší nároky, což pak vede k jejich další společenské izolaci. 

Nakolik je obezita způsobena poruchou činnosti žláz a nakolik nekázní v životním stylu? Dala by se vyřešit úpravou stravy nebo pohybu?

Jen nepatrná část obézních pacientů má takovou hormonální poruchu, která vede k velkým přírůstkům na hmotnosti, prakticky se jedná o těžké poruchy funkce štítné žlázy a zvýšenou produkci nadledvinkového kortisolu. Část obézní populace nese mutaci některého genu, vedoucího k obezitě. Tito pacienti jsou obézní již od časného dětství, vyšetření však není dostupné v běžné praxi. Nejčastěji se jedná o kombinaci polygenní dispozice a charakteru životního stylu. Můžeme diskutovat, nakolik svou roli hraje i životní styl (ať už strava, pohyb či stres), předávaný v rodině z pokolení na pokolení. Přibývání na váze může být i nežádoucím účinkem mnoha medikamentů. Prvním předpokladem k dlouhodobé, často celoživotní úpravě životního stylu je určitě pozitivní psychické nastavení, snaha, pevná vůle a optimismus. U dětí není schválena k používání žádná medikamentózní terapie obezity. 

Jaká je nejlepší prevence?

I v endokrinologii platí stejně jako v jiných oblastech medicíny – to jediné a nejdůležitější, co můžeme pro sebe udělat, je zdravý životní styl v celém svém obsahu. Nejzásadnějším  preventivním opatřením v oblasti onemocnění štítné žlázy je jodizace kuchyňské soli, díky níž došlo k vymizení nedostatku jódu v naší populaci, a tím i k vymizení onemocnění, s nedostatkem jódu spojených.

Dvě závažné endokrinopatie jsou vyšetřovány v povinném novorozeneckém screeningu a časný záchyt nemocných dětí a jejich léčba zabrání rozvoji těžkého psychomotorického postižení, kretenismu, a může vést i k záchraně jejich života. Část tohoto vyšetření se provádí právě ve FN Brno.

Je endokrinologie atraktivním oborem? Je dostatek endokrinologů?

Endokrinologie není u nás stejně jako jinde ve světě zrovna populární či lukrativní obor a nedostatek endokrinologů je v celé republice. Každý to zjistí bohužel velmi rychle, když se pokusí objednat k endokrinologovi, čekací doby jsou často několik měsíců. Co se týče dětské endokrinologie, v Brně jsme pouze dvě lékařky v oboru dětské endokrinologie – druhou je MUDr. Novotná, a zabezpečujeme péči o dětské pacienty z Brna i okolí a současně také vysoce specializovanou péči pro celý Jihomoravský kraj.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .

Vložil: Lenka Sloupová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace