Vzpomínáte na děsivou kuřimskou kauzu? Před deseti lety plnila stránky médií. Jak dnes žijí dva tehdy krutě týraní chlapci? Tomu neuvěříte
25.06.2017
Foto: repro DVTV
Popisek: Někdejší disident a politický aktivista John Bok
Ondřej už je devatenáctiletý mladík a studuje ve druhém ročníku umělecké školy. Má ale rád i sport, za jeden z brněnských klubů hraje závodně fotbal. A o rok starší týraný Jakub? Ten už nějakou dobu pracuje.
Už od soudu oba chlapce vychovává babička s dědou. Bydlí v brněnských Židenicích a redaktorům deníku MF DNES se podařilo oslovit jejich babičku. „Oba jsou v pohodě. Jsou moc hodní,“ hrdě je pochválila s tím, že sousedce občas pomohou s nákupem. Na první pohled by sice mohl jejich současný život působit jako idylka, ale rány z dětství rozhodně ještě zahojené nejsou. „Vzpomínky na dětství jsou pro oba pořád ještě příliš bolestivé na to, aby se s nimi svěřovali,“ uvádějí autoři článku. Jakub prý neměl s rozhovorem zpočátku problém, nakonec si to ale rozmyslel. A Ondřej udělal totéž.
Asi byste měli něco vědět…
Důvod je nasnadě, chlapci se nechtějí ‘patlat‘ v děsivých letech svého dětství, kdy obývali temnou komůrku, v níž se museli i učit, byli matkou svazováni, odřezávali jim z těla kusy masa a tvrdě je mučili. V článku se dočteme i o výstupu psycholožky Marty Skulové, která chlapce během soudního projednávání v roce 2008 vyšetřila a zjistila, že jejich citový vývoj dostal tvrdý zásah a byl totálně narušen. „Oběma diagnostikovala posttraumatickou stresovou poruchu a předpovídala, že budou mít problém navazovat vztahy s lidmi, budou ostražití, podezíraví,“ připomíná deník.
Podle psycholožky byl Ondřej citově zcela zničený. Z Jakuba se zase stal introvert, který byl hodně nedůvěřivý a díky mučení také velmi často měnil nálady. „O jeho náladách svědčí i psychedelické výjevy, fotky a kresby, které sdílí na Facebooku,“ upozorňuje MF Dnes. Okolí ještě zvláštním způsobem popichuje, u svého profilu má totiž napsáno: „Asi byste o mně měli něco vědět…To ale neznamená, že vám to řeknu.“
Anička, Barbora nebo Adam?
Už si nepamatujete, co se tehdy v Kuřimi stalo? Celý případ jsme nedávno rozebírali v rozsáhlém článku. Pojďme si ale ještě nějaká fakta připomenout. Celou kauzu náhodou odhalil soused, který používal videochůvičku. Nevěřil svým očím, když na ní najedou uviděl nahého svázaného chlapce. „Bydlel v dvojdomku a do jeho přístroje se dostal signál z vedlejšího bytu, kde žila Klára Mauerová se syny Ondřejem a Jakubem. Policie následně nalezla v bytě další osobu: ženu, která se vydávala za třináctiletou Aničku. Vynořila se legenda o děvčeti z Norska, které Klára Mauerová a její sestra Kateřina adoptovaly,“ připomíná MF Dnes.
Sestra byla do týrání také zapletená a stejně jako matka obou chlapců skončila ve vazbě. Ondřej, Jakub i domnělá třináctiletá Anička pak byli umístěni do Klokánku. Anička z něj ale utekla. Při pátrání po ní ale policisté zjistili, že to žádná malá holčička není. Ve skutečnosti se jednalo o Barboru Škrlovou, a světe, div se, rok jejího narození byl 1974. „Ostatně když byla v lednu následujícího roku nalezena v Norsku, vystupovala jako třináctiletý blonďatý modrooký Adam,“ připomíná deník s tím, že i ona měla být do mučení jednoho z chlapců zapojená. To ale zdaleka nebylo všechno.
Roky utrpení a zvrácenosti
Proč vlastně Klára a Kateřina Mauerovy děti mučily? Nikdy nebylo přesně zjištěno, co bylo hlavním spouštěčem jejich šíleného jednání. Matka Kateřina Mauerová má podle odborníků sadisticky pedofilní sklony, pro které strhla i svou sestru. MF Dnes ale upozorňuje, že existuje ještě jedna verze. Za mučením totiž mohl být otec Škrlové, který stál v čele náboženského spolku, jenž vznikl z turistického oddílu Mravenci. V této organizaci byl angažován i bratr Škrlové. „Barbora měla být uctívaná bytost a z týraných chlapců poslušní otroci, necítící bolest a plnící bez rozmyslu všechny pokyny,“ uvádí autoři článku.
A jak dnes vypadá dům v Kuřimi, kde k mučení docházelo? Redaktoři zjistili, že ho od té doby využívají už třetí majitelé. Poslední lidé tam prý bydlí pět let a o případu mučených dětí nic nevědí. Alespoň to sdělili redaktorům MF DNES, než zabouchli dveře. Než se rodiče chlapců rozvedli, žili v jednom brněnském paneláku, až poté si Klára Mauerová pronajala „dům hrůzy“ v Kuřimi. I tak měli ale oba někdejší manželé trvalé bydliště stále v brněnském bytě. Podle sousedů už tam ale nikdo z rodiny nebydlí a všichni se po vypuknutí aféry odstěhovali.
Divoká hra u soudu…
MF Dnes také připomíná někdejší peripetie, které se odehrály během projednávání kauzy u soudu. „Ten po odhalení případu nejprve svěřil děti do péče otce, který tvrdil, že o týrání vůbec nevěděl, neboť probíhalo v době, kdy se s manželkou rozváděli a o děti se starala ona. Jenže ani otec se o kluky nedokázal postarat, a později dokonce dostal podmínku za to, že ukradl 24 000 korun, které posílala jejich matka z vězení jako výživné,“ zjistili redaktoři MF Dnes.
Jak už jsme dříve informovali, všichni odsouzení z kuřimské kauzy už jsou na svobodě. Zajímavý je hlavně příběh Barbory Škrlové. Ta v říjnu roku 2008 dostala pět let a v současné době bydlí na utajovaném místě. O její osud se zajímá i bývalý disident John Bok, který působí ve Spolku Šalamoun. „Za Škrlovou se zaručil, což pomohlo, aby se v únoru 2012 dostala z vězení na podmínku,“ připomíná deník.
Kam se poděla Barbora Škrlová?
Kdo vlastně ve skutečnosti je Anička, Adam, Barbora? Podle Boka byla kdysi klavíristkou s velkým talentem, dokonce prý i komponovala vlastní skladby. V současné době pobírá invalidní důchod a je odkázána na pomoc ostatních. „Není schopná pracovat, není schopná být sama, je čtyřiadvacet hodin s někým. Má pronajatý byt a starají se o ni střídavě dvě dámy,“ prozradil MF Dnes Bok, podle nějž by ji dnes už nikdo nepoznal, protože vypadá úplně jinak. „U soudu byla oteklá, při těle, měla oškubané vlasy. Tak to už dávno není, zhubla a má delší vlasy,“ dodal.
John Bok nevěří, že Škrlová byla pachatelkou. Podle něj byla dlouholetou obětí zvůle svých mučitelů. „Vyšetřovatelé z ní udělali klíčovou postavu celé kauzy a i soudy ignorovaly to, co se s ní dělo dávno předtím, než začaly matka a teta mordovat ty malé kluky. Ona byla dávno předtím pokusným králíkem. Ano, jednou topila jednoho z chlapců v lavoru,“ připouští Bok. „Ale to bylo jedinkrát a bylo to pod hrozbou trestu. Páchala to ze strachu, stejně jako ti chlapci, když byli nuceni, aby si ubližovali navzájem, a museli také ubližovat i Báře,“ dodává.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Antonín Pořízek