Proč se s některými zastupiteli nebavíme? Ten příkop je příliš hluboký, říká starosta Plané nad Lužnicí. Kteří ministři jsou na propadnutí?

Foto: Archiv starosty

Popisek: Jiří Šimánek, starosta Plané nad Lužnicí

ROZHOVOR Sdružení Planá 365 přivedl Jiří Šimánek v komunálních volbách k jednoznačnému vítězství a již dostal i několik nabídek na účast na kandidátce do krajských voleb. Tuto možnost nevylučuje, ale ... Na posledním zasedání zastupitelstvo schválilo strategický plán města. Co nového přinese? Starosta si mimo jiné posteskl nad neúměrnou zátěží obcí ze strany státu a nad způsobem, jakým řeší své problémy.

Pane starosto, v říjnu jste jako lídr sdružení PLANÁ 365 se ziskem bezmála 55 % hlasů obhájil svůj mandát. Jaká důležitá rozhodnutí jsou nyní před vámi?

Na posledním zasedání zastupitelstva jsme schválili strategický plán města. Jsou v něm zahrnuty nejdůležitější oblasti, které bychom chtěli v období 6–7 let buď vyřešit, nebo zásadně zlepšit. V současné době se již zpracovává prováděcí projekt na revitalizaci centra našeho města. Přestože se vychází ze studie, která zvítězila v architektonické soutěži, rozhodnutí, jejichž dopad se projeví v dalších letech a na dlouhou dobu, jsou rovněž velmi důležitá.

Téměř stejně důležitý je výběr projektanta a následné zpracování projetu na akci „Úprava plánského nábřeží“. Rovněž zde jsme uspořádali architektonickou soutěž a z vítězných studií vybíráme tu nejlepší, na jejímž základě se změní nábřeží řeky Lužnice v centru Plané nad Lužnicí. Rovněž rozhodnutí, jakým způsobem rozšíříme základní školu a navýšíme kapacitu, je rozhodnutí s dlouhým časovým dopadem.

I vzhledem k výše uvedenému. Nezvažoval jste se ucházet o přízeň voličů i v krajských volbách, které se konají již příští rok? Nebo jaké jsou vaše politické ambice do budoucna?

Co se týče krajských voleb, které se konají v příštím roce, jako sdružení PLANÁ 365 do něj rozhodně nepůjdeme. Jako osoba starosty jsem byl kontaktován několika politickými subjekty ohledně účasti na kandidátce do krajských voleb. Tuto možnost nevylučuji, ale na druhou stranu ji nepreferuji. Ta nabídka by musela být opravdu zajímavá a hlavně reálná, co se voleb týká.

Ačkoliv jste mohli vládnout sami, jedno místo v radě jste ponechali koaličnímu partnerovi. Jakým způsobem se ale snažíte do rozhodování zapojit nejen ostatní zastupitele, nýbrž i občany?

Přes jedno místo radnímu koaličního partnera zůstává plná zodpovědnost na nás. Tak to je a až budou voliči za čtyři roky hodnotit celé volební období, tak dobrý nebo špatný chod a rozvoj města bude na sdružení PLANÁ 365. S některými ostatními zastupiteli normálně pracujeme, s některými se „spolupráci“ vyhýbáme. Ten „příkop“, který před volbami vykopali, byl příliš hluboký. A z jejich současné činnosti nevyznívá, že by se snažili ho alespoň trochu zasypat. S občany se snažíme projednávat na veřejných prezentacích důležité záležitosti (studie na úpravu nábřeží, protipovodňová opatření, strategický plán, řešení vybraných míst ve městě a podobně). Zvýšila se také účast občanů na zasedáních zastupitelstva, což je určitě pozitivní.

Jak byste nyní jako starosta hodnotil komunikaci s krajem?

Pokud potřebuji, tak se vždy s krajskými úředníky domluvím. Přesto si myslím, že krajské uspořádání není to nejlepší řešení. I při využívání moderní komunikační techniky hraje „vzdálenost“ určitou roli.

A do jaké míry jste spokojen se spoluprací s vládou? Zaznívají totiž i hlasy, že vláda na problémy malých měst kašle. Máte stejný pocit?

Někdy mi připadá, že všichni, kteří nebydlí minimálně v krajském městě, jsou lidé, jež mají asi jiné starosti. Přehazování dalších a dalších povinností na samosprávu jde někdy skutečně do extrému. Podle zákona o obcích vlastně musíme všechno a zodpovídáme za všechno. To je ten nejjednodušší způsob „řešení“ problémů.

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) dostala od lidí na „vysvědčení“ v průměru trojku. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. Proti kabinetu Petra Nečase (ODS) si tak polepšila o téměř půl stupně. Známky Sobotkovy vlády jsou navíc vyrovnanější, drží se kolem trojky, kdežto u Nečasovy dostala jednotlivá ministerstva známky od trojky až po horší čtyřku. Jakou známku byte dal vládě vy sám?

Asi bych oznámkoval vládu také za tři. Jsou ovšem oblasti, jako jsou zdravotnictví, školství, celý systém výplaty sociálních dávek a možná ještě další, kde bych zřejmě doporučil opakování ročníku.

V jaké fázi je rekonstrukce sokolovny nebo přesněji řečeno její přestavba na víceúčelové zařízení?

S vybudováním víceúčelového zařízení se již začalo. Bohužel v počáteční fázi vzhledem k technickému stavu původní budovy muselo být zbouráno podstatně více, než původně projekt předpokládal. Nyní již práce pokračují dobrým tempem a pořád platí, že do roka bychom měli mít víceúčelové zařízení k dispozici.       

Náklady na rekonstrukci odhadujete na 45 milionů, přičemž vše má být financováno bez dotace. Proč? Nepodařilo se vám ji získat, nebo jste se o to ani nepokoušeli?

Od začátku se počítalo, že financování bude zajištěno dlouhodobým úvěrem. Podařilo se nám soutěží získat velmi dobré podmínky úvěru. Přesto jsme se pokusili o dotaci. Podali jsme žádost na vyhlášený program MŠMT, ale dosud nemáme žádnou zprávu o výsledku hodnocení. 

Ačkoliv nejde o největší investiční akci letošního roku. Jak velkým bude zásahem do hospodaření města? Ovlivní nějak negativně jiné projekty, jež tak budou muset být třeba odsunuty?

Výstavba víceúčelového zařízení dopadá do letošního rozpočtu pouze finanční částkou za pronájem náhradních šaten pro fotbalisty a nějakými vedlejšími náklady. To není nic podstatného. V dalších letech se budeme bavit o roční částce ve výši kolem 5 milionů korun, která půjde na splátku úvěru. Při přípravě volebního programu na čtyři roky jsme už s touto investicí počítali a podle toho jsme plánovali i další akce. Rozpočet města je vždy kompromis mezi zdroji a potřebami. Jde o to, abychom uspokojili potřeby většiny občanů, a ne pouze naplnili přání úzké skupiny lidí.

Nedostatek financí je dlouhodobým problémem veřejné správy. Česká ekonomika ale nyní v prvních třech měsících letošního roku rekordně vzrostla, dokonce nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Pociťujete to nějak pozitivně na příjmech města?

Růst ekonomiky Planá nad Lužnicí bohužel jako většina měst z kraje roku nepocítila. Právě naopak, daňové příjmy, které získáváme od státu, byly v prvních třech měsících podstatně menší než v loňském roce. Naštěstí samosprávy hospodaří lépe než stát, takže máme ještě z čeho brát.

Stále také platí, že obce do 10 tisíc obyvatel by měly z rozpočtového určení daní čerpat více než doposud, a to řádově o dva tisíce korun na obyvatele za rok. Máte představu, jak peníze navíc využijete? Co je v obci nejvíce potřeba?

Nové rozpočtové určení daní již platí několik let. Mezi obce a města, které na tom „vydělaly“, patří také Planá nad Lužnicí. Nikdo bohužel už neříká, že tato města na tom byla nejhůře. Zvýšené příjmy už jsou započítány do ročních rozpočtů města. Díky nim budujeme a opravujeme komunikace, chodníky, opakovaně rozšiřujeme mateřskou školu apod. I díky tomuto navýšení můžeme připravovat rekonstrukci energeticky náročného a velice zastaralého veřejného osvětlení anebo dlouhodobým úvěrem financovat nové víceúčelové zařízení. Těch projektů, na které jsme získali částečně financování z dotací a kde jsme museli zajistit spoluúčast a také předfinancování, je celá řada.   

Kateřina Synková

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš