Co se děje v podzemí

Foto: Správa jeskyní ČR

Popisek: Chýnovská jeskyně

Letní sezóna v českém podzemí odstartovala dřív a láká na parádní únik před tropickými vedry i na novou fotografickou soutěž. Správa jeskyní České republiky otevírá brány čtrnácti unikátních lokalit a nabízí šanci vyhrát víkendový pobyt přímo u jeskyní. Návštěvníci tak mohou spojit objevování tajuplných chodeb s lovem té nejlepší momentky. Stačí vzít do ruky mobil nebo foťák, zapojit fantazii a poslat svůj úlovek do konce srpna.

České jeskyně letos otevřely své brány v plném letním režimu o něco dříve, aby udělaly radost rodinám se školáky. Venku sice padají teplotní rekordy, ale v podzemí panuje stabilní chládek, který láká k příjemnému zchlazení. Většina tuzemských jeskyní si drží konstantní teplotu kolem osmi stupňů Celsia, takže svetry a pevné boty jsou i uprostřed léta nutností. Výjimkou jsou Mladečské jeskyně s jedenácti stupni a Zbrašovské aragonitové jeskyně, kde termální kyselka ohřívá vzduch až na čtrnáct stupňů. Jediným místem, kam se lidé letos kvůli velké rekonstrukci elektroinstalace nepodívají, jsou Jeskyně Na Pomezí na Jesenicku. Práce zde musejí probíhat v létě, protože v zimních měsících podzemí obsazují chránění netopýři a vrápenci, kteří zde v klidu hibernují.

Letošní putování po krasových krásách navíc provází novinka v podobě prvního ročníku fotografického klání. Soutěž s názvem „Cvakněte jeskyni a vyhrajte“ má jednoduchá pravidla, která sází na kreativitu a smysl pro humor. „Objevujte zpřístupněné jeskyně ČR a hrajte. Vyfotografujte se při svém výletě do některé z jeskyní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a vymyslete vtipný text, který se k fotografii vztahuje,“ vyzývá za organizátory Čestmír Benda ze Správy jeskyní ČR. Lidé mohou posílat své snímky s komiksovými bublinami nebo slovními hříčkami na e-mailovou adresu až do konce srpna. Každý může za jednu navštívenou lokalitu poslat jeden nejlepší snímek, který však musí striktně respektovat přísná pravidla ochrany přírody. Dotýkání se křehkých krápníků, opouštění vyznačených chodníků nebo zakázané blikání bleskem bude znamenat okamžitou diskvalifikaci ze soutěže.

Lákadlo pro vítěze je přitom obrovské, protože hlavní cena nabízí zážitek, jaký si za peníze člověk běžně nekoupí. „Hlavní výhrou je víkendový pobyt v jedné z provozních budov přímo u jeskyní, které jsou leckdy na velmi hezkých místech. Vítěz tak přenocuje tam, kam se jen tak někdo nepodívá. Dalších devět oceněných obdrží rodinné volné vstupenky k návštěvě libovolné jeskyně v ČR,“ dodává ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček. O desítce nejlepších finálových snímků, které vybere odborná komise, bude v září hlasovat samotná veřejnost na internetu. Správa jeskyní se tímto krokem snaží lidem ještě více přiblížit krásy podzemního světa, který spravuje. Pro rodiny navíc instituce už od loňského roku nabízí speciální zvýhodněné vstupenky, které šetří peněženky při rodinných výletech s více dětmi.

Vyzvednutí Svatého hřebu z boční prostory trezoru v kostele sv. Jiljí. Foto Správa jeskyní ČR

Mezi čtrnácti zpřístupněnými klenoty vyniká například Chýnovská jeskyně na Táborsku, která je přes prázdniny otevřená každý den kromě pondělí. Tato jeskyně je fascinující nejen svou barevností, kde se střídají vrstvy mramoru a nekrasových hornin, ale i svým personálem. Místní jeskyňáři totiž přes zimu, kdy byla jeskyně kvůli netopýrům zavřená, rozhodně neodpočívali na vavřínech. Své technické myšlení a obrovskou zručnost propůjčili archeologům ze spolku Naše historie při unikátních výzkumech starých hrobek a krypt. Pomáhali s dokumentací stísněných prostor, kam se běžný člověk nemá šanci dostat, a to s maximálním důrazem na to, aby historické památky nebyly nijak poškozeny. Navrhovali a vyráběli kamerové systémy, speciální podzemní osvětlení a pomůcky pro přesné mapování.

„Při nedestruktivních průzkumech hrobek a krypt zajišťujeme kompletní technický servis, počínaje vývojem a výrobou kamerových systémů, osvětlení a často i pomůcek pro měření a mapování. Tou nejdůležitější a zřejmě i nejobtížnější činností je však precizní manipulace, tedy samotné ovládání těchto zařízení při jednotlivých akcích,“ popisuje autor všech technických řešení Josef Vandělík. Díky jejich mravenčí práci se podařilo zachránit ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v polském Kladsku, kde včas odhalili narušenou statiku hrobky. V Olomouci zase vyvrátili mýty o zničení hrobky biskupa Stanislava Pavlovského a potvrdili vzácné renesanční nálezy. „Problematika vědy a výzkumu je pro nás velmi důležitá a snažíme se najít finanční prostředky, abychom ji mohli dělat ve větším rozsahu,“ dodává k této vědecké činnosti ředitel Milan Jan Půček.

Chýnovská parta má za sebou už spolupráci na zkoumání téměř dvou stovek historických lokalit po celé republice. Mezi jejich největší úspěchy patří nalezení a vyzvednutí Svatého hřebu z Kristova kříže, který byl ukrytý v klášteře v Milevsku. Pomáhali také čistit a mapovat historické studny na hradech Kámen či Landštejn a zkoumali základy Juditina mostu pod hladinou Vltavy. „Často musíme podle místních podmínek upravit zařízení, která už máme, případně přesně na míru sestrojit zcela nové. Pro tyto účely jsme například zkonstruovali několik typů dopravních zařízení, systémy větrání vertikál i dlouhých důlních děl nebo komunikační zařízení fungující v podzemí,“ dodává zástupce vedoucího Chýnovské jeskyně František Krejča. Právě tato kombinace ochrany přírody, vědeckého nadšení a turistického zázemí dělá z českých jeskyní světový unikát.

Zdroje: Správa jeskyní ČR

Vložil: Markéta Vančová