Bláznivá komedie natáčená v ulicích Tábora, kterou provázela smrt. Filmové stopy
22.06.2019
Foto: foto z filmu
Popisek: Poslední role Jiřího Hrzána byla právě ve filmu Blázni, vodníci a podvodníci
FOTOGALERIE V dnešních Filmových stopách se vypravíme do Tábora a blízké Zárybničné Lhoty. Právě zde se z velké části natáčela v roce 1980 bláznivá filmová komedie Blázni, vodníci a podvodníci. Hlavními postavami filmové taškařice, kterou ve své době přijali lidé s rozporuplnými pocity, jsou sourozenci Zuzana a Petr v podání Dagmar Veškrnové – Havlové a Jiřího Lábuse, kteří si nenechají ujít jedinou příležitost ke kanadskému žertíku nebo recesi, pochopitelně na účet někoho jiného.
Doplňuje je Zuzanin nesmělý snoubenec Karlík ztělesněný Luďkem Sobotou, který trpělivě snáší všechny výstřelky své rozpustilé dívky i jejího bratra. Všichni tři si společně, a ještě s figurínou nazvanou Ronald, vyrazí na víkend, během něhož se připletou do přípravy divadelního představení Jiráskovy Lucerny, který v kempu v jižních Čechách nacvičuje režisér Jiroušek (Josef Kemr) s ochotnickým spolkem Dalimil, a překříží plány svůdce Horáka (Petr Nárožný), který si víkendem s milenkou Jarmilou (Laďka Kozderková) hodlá opatřit alibi, zatímco jeho kumpán Žežulka v Praze krade prkna ze skladu firmy, u níž je Horák zaměstnán.
Alotria z Tábora
Jeden ze svých fórků sourozenci Zuzana a Petr ale přeženou a začnou se dít věci. Krátkozrakému režisérovi Jirouškovi podstrčí Karlíka převlečeného do ženských šatů coby představitelku Haničky, záletníkovi Horákovi pohodí před stan figurínu Ronalda s kudlou v zádech…
Film se natáčel v roce 1980 částečně v Praze, především na Malé straně, hlavní část filmu ale vznikala ve sto kilometrů vzdáleném Táboře a jeho místní části Zárybničná Lhota, kde byl a stále je kemp Knížecí rybník, v němž se hlavní hrdinové ubytují. V komedii se několikrát objeví táborské náměstí. Vidět je stará radnice, kašna, kostel Proměnění Páně. Vznikla tu i závěrečná scéna, kdy Josef Kemr chytí všechny čtyři výtečníky do sítě a jeřábem je vytáhne nad kašnu.
Mystický Josef Somr
U Knížecího rybníku tehdy pracovala na recepci ve svých patnácti letech Ivana Hrdličková. Ta pro noviny zavzpomínala, že u vjezdu do kempu byla závora. „Zvedala se pomocí provazu. Když měli herci pauzu, chodil za námi na recepci Jiří Hrzán a tu závoru vytahoval a spouštěl. Vždycky byl ve veselé náladě, dělal kašpárky," vypráví Ivana Hrdličková, které hodně utkvěl herec Josef Kemr. „Působil na mě až mysticky – tichý, zamlklý. Pořád ho vidím na břehu rybníka, jak chytal ryby," řekla před časem Deníku bývalá recepční.
Natáčelo se také u nedaleké smyslovské vechtrovny na železniční trati z Tábora do Horní Cerekve, kde tehdy ještě fungoval železniční přejezd se závorami na kliku. Filmový štáb tu pořídil scénu, kdy tři auta včetně tří hrdinů filmu čekají před staženými závorami. Jiří Lábus se pak jde zeptat jednoho řidiče, jak dlouho už tam čeká.
Ve filmu si jednu z vedlejších rolí zahrál i táborský rodák Jiří Hrzán, pro kterého to bylo poslední natáčení. O pár měsíců později spadl z fasády hotelu, když šplhal za jednou z žen svého srdce. Po špatném došlápnutí se zřítil z pátého patra a po několika dnech zemřel. V bláznivé komedii si Jiří Hrzán zahrál vodníka, který se na vodních lyžích prohání ulicemi města Tábora. Film měl premiéru v květnu 1981, té se bohužel nedočkal ani režisér Tomáš Svoboda, který několik týdnů před ní náhle zemřel ve 46 letech.
Vložil: René Flášar