Putování krajem předků Franze Kafky, kde místo lišek dávají dobrou noc vampýři. Český poutník
03.02.2019
.jpg)
Foto: René Flášar
Popisek: Naše putování začíná v Oseku, kde je k vidění i tento starý židovský hřbitov
FOTOGALERIE Na nedělní výlet vás zvu do kraje, jehož dominantou je barokní kostel svatého Jana Křtitele, který je viditelný ze všech světových stran. Radomyšl u Strakonic je ale známá také jako významné slovanské pohřebiště. Mimo jiných, zde byl nalezen i hrob vampýra, který byl pohřben tak, aby nemohl po smrti škodit jiným. Při dnešní cestě tak bude určitě nejen co poznávat, ale také o čem přemýšlet.
Z vlaku vystupuji sice na zastávce Radomyšl, ale nejblíže k nádražní budově je obec Osek. Výpravu tak začínám právě tam. Osek je obcí plnou rybníků. Celkem jich tu je pět a zdejší krajině tak dávají neopakovatelný romantický ráz. Nejvýznamnější oseckou stavbou je zdejší zámek. Na jeho místě původně stávala tvrz. Renesanční zámek byl vystavěn ve druhé polovině 16. století. V zámku je umístěn Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež, veřejnosti proto není přístupný.
Místo, kde odpočívají předci Franze Kafky
Z Oseku pokračujeme po žluté značce k lesíku Hájek, v němž se nachází malý židovský hřbitov. Oblíbený je ale mezi milovníky díla Franze Kafky. Právě zde jsou totiž pochováni jeho prarodiče. Franz Kafka za babičkou a dědou do Oseku často jezdíval a zdejší krajina se tak dostala i do několika motivů jeho slavného románu Zámek.
Monumentální kostel si zamilovali i filmaři
Žlutá značka nás posléze přivede k již zmiňované hlavní dominantě zdejšího kraje, kostelu svatého Jana Křtitele. Ten je nejmonumentálnějším projevem baroka v Radomyšli. Kostel byl postaven v letech 1733 - 1736 a nahradil starší renesanční stavbu.
Kostel svatého Jana Křtitele se proslavil také díky filmové svatbě Troškovy Princezny ze mlejna. V roce 2007 se zde natáčelo i několik scén do 3. řady seriálu Nemocnice na kraji města. V kostele se skvělou akustikou se několikrát ročně konají koncerty. Vystupovala zde například Marta Kubišová, Lenka Baarová a Jindřich Koman z Leskovic zde natáčel hudbu Vivaldiho.
Státem chráněná křížová cesta a kostel svatého Martina
Od kostela svatého Jana Křtitele k radomyšlskému kostelu svatého Martina nás vede unikátní křížová cesta. Tvoří ji 14 zděných kapliček z roku 1736. Obrazy jednotlivých zastavení pochází ze druhé poloviny 19. století a jejich autorem je Václav Ševele. Křížová cesta patří mezi nemovité kulturní památky České republiky.
Gotický kostel svatého Martina se zachovalým románským jádrem, je dominantou centra městyse. Jak se dozvídám z internetových stránek městyse, nejstarší podobu kostela svatého Martina umožnil rekonstruovat až archeologický výzkum, doplněný u zdiva nad terénem podrobným průzkumem povrchovým. „Archeologický výzkum zjistil, že dnešní stavbě nepředcházelo starší provizorium, a zachytil tvar a půdorysné rozměry původního románského kněžiště a reliéf terénu před dobou vzniku románské svatyně. Vystupující skála v místech románské oltářní menzy vedla k již zmíněné hypotetické úvaze o starším kultovním bodě v těchto místech,“ píše se na radomyšlských webových stránkách.
Vampýra pohřbili tak, aby už nemohl po smrti nikomu škodit
Samotná Radomyšl byla podle archeologických nálezů osídlena již v 5. století našeho letopočtu. První písemná zmínka ale pochází z roku 1284, kdy byla obec zmiňována jako majetek panského rodu Bavorů ze Strakonic. V samém centru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště, pocházející z dob osídlení prvními Slovany ve 12. století. Zde byl nalezen také hrob vampýra, který byl pohřben tak, aby nemohl po smrti škodit jiným. Od 14. století byla bohatá historie obce neodmyslitelně spjata s řádem Maltézských rytířů.
Přes Maltézské náměstí, kde se nachází budova radnice z roku 1836, směřuji k železniční zastávce Radomyšl zastávka. Na konci městyse míjím dům s číslem popisným 11, kde se 26. dubna 1779 narodil nálezce Zelenohorského rukopisu, duchovní Josef Kovář (1779-1848). Přeji vám krásnou neděli a pohodu na vašich cestách. Putování zdar!
Vložil: René Flášar