Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ze zaniklé obce k vypálenému loupeživému hradu. Český poutník

11.05.2019
Ze zaniklé obce k vypálenému loupeživému hradu. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Tak skončila dříve žádaná tvrz Hus

FOTOGALERIE Na dnešní výšlap se vydáme do romantického údolí říčky Blanice na Prachaticku. Podíváme se na pietně obnovený hřbitov, který jediný přežil zánik vesnice Cudrovice, vyšplháme ke zřícenině hradu v němž řádili loupeživí rytíři a potěšíme se úchvatnými pohledy na šumavskou krajinu.

Náš asi šestikilometrový výlet startujeme na malém parkovišti u bývalé obce Cudrovice. Po modré turistické značce se vydáváme do údolí řeky Blanice, která ve zdejší krajině vytváří úchvatná zákoutí, která vypadají jako vystřižená z dokumentů o kanadské divočině.

Pomalu, ale jistě směřujeme k hlavnímu bodu naší cesty, ke zřícenině hradu Hus. Cesta vede hustým lesem, nejprve po širší cestě a poté po vyšlapané pěšině s kameny a kořeny. Míjíme i několik jeskyní, vstup do nich je ovšem zatarasen kovovými mřížemi.

Hrad, který doplatil na své obyvatele

Po chvíli se před námi objevuje kovový most přes Blanici a poté už na nás čeká prudké stoupání k hradní zřícenině. Občas klopýtneme o nějaký kořen a strmé pohledy do údolí řeky postupně začínají nahánět husí kůži. Cesta proto rozhodně není vhodná pro kola ani hodně malé děti.

Povolení k výstavbě hradu získali v roce 1341 od krále Jana Lucemburského bratři Jenčík, Vavřinec, Herbort a Pešek z Janovic. Jednou z podmínek bylo, že se hrad stane královským manstvím a bude vždy otevřen králi v boji proti nepřátelům. V roce 1359 na základě potvrzení Karlem IV. se panství s hradem Hus stalo vlastnictvím Peška z Janovic. Po roce 1363 páni z Janovic z tohoto kraje odešli a hrad se stal nejspíš majetkem krále. Pozdějšími držiteli či správci hradu byli například Zikmund Huler z Orlíka, Oneš z Orlíka a Vožice, Mikuláš z Pístného, Jan z Mikulovic nebo Jan Smilka z Křemže, za jehož éry byl hrad využíván jako základna k loupeživým válkám. Po Smilkově smrti v roce 1439 osazenstvo hradu v loupení pokračovalo pod vedením Habarta Lopaty z Hrádku. V roce 1441 byl hrad půl roku obléhán, dobyt, vypálen a pobořen.

Nebezpečí číhá v okolí hradu i dnes

Dnes z hradu zůstalo několik kousků kamenných zdí. Pohledy do údolí k říčce Blanici jsou potěchou pro romantickou duši, zároveň ale nahánějí strach. Stačí jeden chybný krok a člověk už se na žádný jiný výlet nepodívá. Přímo u zdi zříceniny je náhrobek s připomínkou jedné takovéto smutné události.

Opouštíme zříceninu a modrá značka nás lesem přivádí ke Kouzelné studánce. Vody z ní v současnosti mnoho neteče, takže těžko zjistit, zda zdejší tekutina je opravdu natolik zázračná. Třeba někdy příště…

Rašelinový rybník

V další části cesty se dostáváme ke Křišťanovickému rybníku s příjemně rašelinovou vodou. Rybník se svými 17 hektary je oblíbeným koupalištěm a místem pro trávení dovolené pod stanem. Je vhodný pro koupání i plavbu na lodičce, kterou si můžete zapůjčit. V sezóně je k dispozici travnatá pláž s molem, občerstvení i menší autokemp.

Osady u Zlaté stezky

Od rybníka zamíříme k samotným Křišťanovicím, kde se napojíme na Zlatou stezku, která v minulosti vedla z Pasova do dnešních Starých Prachatic. K ochraně této i souběžných cest byla postavena řada hradů a hrádků, mezi nimi například i Kašperk, Kunžvart, Stožec, nebo námi navštívený Hus. Kolem cest vznikla také řada osad a měst. Z nich si vybojovaly rozhodující význam biskupské město Pasov na německé a nově vzniklé město Prachatice na české straně. Zvláště Prachatice byly se Zlatou stezkou spjaty doslova bytostně a díky ní se postupně domohly postavení jednoho z nejvýznamnějších českých měst.

Všechno se v prach promění…

Po zlaté stezce přicházíme kolem zaniklého Blanického mlýna zpět k bývalé obci Cudrovice. Ta byla, ostatně jako mnoho jiných šumavských vesnic, zbořena v roce 1956. První zmínka o obci pochází z roku 1456. V roce 1910 měla ještě 20 domů, ve kterých žilo 140 německých obyvatel. Byl zde kostel Zvěstování Panny Marie se třemi zvony, postavený v letech1849-1850. Do dnešních dnů se dochoval ale pouze malý hřbitov, u něhož naše dnešní výletování tak trochu symbolicky končí. Ze všeho bohatství, které Cudrovice měly, nezbylo zhola nic, jen ten hřbitůvek. A stejně tak dopadneme i my. Jednoho dne nebudeme vlastnit nic a zbude z nás jen troška prachu. Krásné jarní dny a nepropadejte depresím…

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace