Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zapomenuté nádraží znovu ožívá. Putování do Černého Kříže. Český poutník

22.09.2018
Zapomenuté nádraží znovu ožívá. Putování do Černého Kříže. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Budova nádraží

FOTOGALERIE V posledním letním putování vás vezmu na výlet do šumavské osady Černý Kříž. Osada je tvořena pěti staveními, černým křížem, podle kterého dostala svůj název, mostem přes studenou Vltavu a především železniční stanicí, která je největší zdejší stavbou. V letošním roce navíc usiluje o titul nejkrásnějšího nádraží České republiky.

Samotná osada Černý Kříž nemá příliš dlouhou historii, do roku 1910 zde stála jen hájenka, kterou několik generací obhospodařovala rodina Paleczků. Když pak byly v roce 1910 železniční tratě budějovicko-želnavská a čičenicko-volarská prodlouženy a přes Nové Údolí spojily Čechy s Bavorskem, setkaly se tehdy právě v místě dnes nazývaném Černý Kříž. A protože ono místo neneslo v té době žádné místní jméno, dostala nově postavená železniční stanice, vklíněná mezi Hraniční hvozd a Mrtvý luh, úřední název podle vysokého kříže temné barvy, který stál na břehu řeky Vltavy. Cestující tehdy vysedali ve stanici U černého kříže. V roce 1924 byl název nádraží změněn na „Černý Kříž“.

Vlaky s pohnutým osudem

Historii nádražní budovy a celé tratě se nejvíce věnuje výpravčí z nedalekých Volar Roman Kozák. O zdejších osadách už sepsal řadu článků a knížek. Právě z nich se dozvídám, že staniční budova byla stavěna podle projektu z roku 1892, který byl v té době používán při stavbě místních drah po celých Čechách.

Ve třicátých letech minulého století byl na nádraží čilý ruch, fungoval zde nepřetržitý provoz. Do Černého kříže začaly zajížděly v té době i rychlíky. Bohužel tudy projížděly i vlaky s pohnutým osudem. „Šlo například o transport uprchlíků z Uher, kteří zde byli v červnu 1945 zastaveni pouhých 8 kilometrů od bavorských hranic, aby se 24. července vydali na zpáteční cestu.

Zajímavostí je 510 vagónů se senem, vypravených z tohoto nádraží za výjimečného sucha v roce 1947 na pomoc strádajícímu vnitrozemí,“ píše Roman Kozák v jednom ze svých textů. Těžké časy přišly do Černého Kříže znovu po roce 1948, kdy se stanice ocitla v hraničním pásmu. Rokem 1951 provoz na Černém Kříži upadá postupně natolik, že v Novém Údolí je trať přerušena a po 25 letech mizí hned 18 kilometrů kolejí na bavorské straně.

Do Stožce pod dohledem pohraničníků…

Železniční trať z Černého Kříže do Nového Údolí zůstala sice zachována, ale osobní vlaky od 70. let končily jízdu nuceně ve Stožci, za nímž byla trať přehrazena vraty a zatarasena výkolejkou, a do Nového Údolí jezdily jen kontrolované manipulační vlaky se dřevem. Provoz osobních vlaků do Nového Údolí byl na české straně znovu obnoven 30. června 1990.

Nádražní budovu v Černém Kříži ale lepší osud dlouho nečekal. Na chvíli zde sice vznikla znovu výdejna jízdenek, a dokonce i pohádková kancelář. S postupnou modernizací provozu na železnici začal ale opět význam stanice upadat. Posledních osm let byla už zcela opuštěná. Svůj domov zde ale našly černé kočky, které se staly legendou a jezdí za nimi lidé z blízkého i dalekého okolí.

Nádraží znovu ožívá

Letos na jaře se dočkal znovuvzkříšení i život na nádražní budově. V prostorách bývalé čekárny otevřel spolek Na návštěvě malé turistické muzeum s občerstvením. Razantně se tak po letech opět proměnil vzhled stanice. Na oknech i perónu se objevily květiny, odpočívajícím turistům i cestujícím čekajícím na svůj vlak jsou k dispozici stoly s lavicemi a křesly. Volnou chvíli si všichni mohou zpestřit hraním různých společenských her nebo četbou knih a časopisů.

Proměnu nádraží nenechali jeho návštěvníci bez odezvy, a tak se stalo, že se v letošním roce železniční stanice Černý Kříž dostala až do finále soutěže o nejkrásnější nádraží České republiky. Pokud byste chtěli nádraží v Černém Kříži podpořit, hlasovat můžete na webové stránce ankety. Jak život na Černém Kříži nyní vypadá zjistíte na facebookové stránce nádraží.

Vložil: René Flášar