Vlci, nebo ovce? V šumavském národním parku se zabydlela smečka vlků a farmáři mají strach
26.11.2017
Foto: Facebook
Popisek: V létě byl vlk na Šumavě vyfocený
Na Šumavě začíná být rušno. V červenci padlo za oběť vlčí smečce devatenáct ovcí. Farmáři plánují pořídit vyšší ohradníky nebo zapojit moderní technologie, dát kolem pastvin elektrický ohradník. V šumavském národním parku je potvrzená vlčí smečka. Zachytila ji fotopast.
Vlk je lovec. Na stáda hospodářských zvířat kouká jako na nemocné kusy, které neumí utíkat, které se neumí skrýt, které jsou lidově řečeno blbé. V přirozeném prostředí lesa je vlk jakýmsi lékařem. Vybíjí kusy, které jsou slabé a stádo vysoké zvěře tak udržuje v genetické kondici. A jakmile vidí, že stádo neuteče dostatečně daleko, ale jen poodběhne a skrčí se někde na kraji ohrady, začne vybíjet všechny už jen pro zábavu.
Budeme žádat o dotace
Šumavští farmáři tento rok začínají řešit výskyt vlků v blízkosti svých pastvin. Zuzana Coňková, která svou ovčí farmu založila s přítelem před dvěma roky, k tomu pro iDnes uvádí: „Trneme. Letos jsme měli jen malé sítě. Stádo jsme jezdili vždy ráno a večer kontrolovat,“ a dodává, že se rozhodli, spolu s dalšími šumavskými farmáři zažádat o dotace u Ministerstva životního prostředí na účinnou úpravu ohradníků.
Ohradníky a pastevecký pes
V červnu byly vyhlášené první výzvy z Operačního fondu programu Životního prostředí. Na začátku listopadu byla vyhlášená druhá výzva. A právě té Zuzana Coňková využila. Pokud by jim byl dotační příspěvek schválený, plánují jej investovat do elektrického ohradníku, do zvýšení ohradníků nebo na nákup a výcvik pasteveckého psa.
Čistokrevné ovce
Zuzana Coňková vlastní stádo s šedesáti kusy ovcí. Z toho čtyřicet je šlechtěná rasa šumavských ovcí. V létě napadl vlk stádo na Borových Ladech, velmi blízko šumavské Kvildy. A právě v těch místech má Coňková pastviny. Podle jejích slov na Kvildu letos nedávala čistokrevné ovce. Bála se o ně.
Manželé Kořánovi a jejich obavy
Manželé Kořánovi mají 150 hlavé stádo plemenných ovcí na šumavském Špičáku. A o zvěř se bojí. Podle jejich slov ale o dotace žádat nebudou, protože peníze, které by získali, by museli investovat do elektrického nebo zvýšeného ohradníků. A i jejich současný ohradník s výškou jeden a půl metru dokáže jejich relativně malý ovčácký pes bez problémů přeskočit z místa, bez rozběhu. Co teprve vlk, ten by si s novým ohradníkem poradil bez problémů. Jediné řešení by viděli pouze ve zdvojeném ohradníku, ale to by vyžadovalo daleko větší investici, než kterou by získali z dotace.
Rys a kanci
Dušan Lohecký, další z šumavských farmářů, s vlky problém nemá a ani je nevidí. „„Měli jsme tu před lety několik útoků od rysů, od té doby žádný problém nebyl. My jsme ale v poměrně klidné lokalitě, horší je to v okolí Srní a Prášil,“ řekl pro iDnes a dodal, že větší škodu mu každoročně udělají stáda divokých prasat.
Myslivci a problém se zvěří
Myslivci se na návrat vlčích smeček do svého přirozeného prostředí nedívají s nadšením. V honitbách se jim tak objevil predátor, lovec, který jim zasahuje do jejich podniku, dá-li se to tak říci. Před dvěma lety se objevilo několik vlků na Šluknovsku. Docházelo ke stejným problémům jako na Šumavě. Vybitá stáda ovcí a koz. Několik měsíců po vypuknutí hysterie kolem návratu vlků vše utichlo. Proč? Jeden z myslivců si i přes zákonnou ochranu vlků na vlky počíhal a zkrátka je odstřelil.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb