Masakr v ohradě. Šumavu obchází vlci. Zaútočili na ovce, 19 jich zahynulo. Chovatelé mají strach o svá stáda
20.07.2017
Foto: Pixabay.com
Popisek: Vlk obecný, ilustrační foto
Přítomnost divokých vlků na Šumavě je stále viditelnější. Naposledy tyto velké šelmy o sobě daly vědět v uplynulém víkendu na Knížecích Pláních na Borovoladsku, kde za sebou nechaly 29 napadených ovcí.
S největší pravděpodobností pár vlků v noci ze soboty na neděli vběhl do ohrady zabezpečené elektrickým ohradníkem, kde se pásly desítky ovcí. K šestnácti zabitým ovcím přibyly v pondělí ještě tři další, které kvůli povaze zranění musely být veterinářem utraceny.
Nečekaná tragédie
„Celková bilance vlčího útoku je šestnáct zabitých kusů nalezených po celé pastvině, tři ovce, které byly silně potrhané na krku a břichu, jsme museli utratit a dalších šest ovcí s ranami na krku, se pokoušíme zachránit. Čtyři kusy nebyly nalezeny. Bez zranění tak zůstala jedna jehnička a beran se zvoncem,“ vypočítal bilanci vlčího útoku majitel stáda Tomáš Rychecký.
„Je to pro nás samozřejmě nečekaná tragédie. Je nám líto těch ovcí samotných, ale je to také pro nás zmařená dlouhodobá práce, protože se jednalo o speciálně šlechtěné ovce, jejichž chovu jsme věnovali hodně času i peněz. Stádo čítalo 31 kusů takzvaného východofríského berana a 30 dvouletých jehniček jako základ nového odolného stáda s vyšší mléčností. Jednalo se o křížence Šumavek a Clun forestů, plemena s velkou odolností a lepší mléčností než Šumavka. Počítali jsme s jejich rozvojem právě tady na Knížecích Pláních,“ dodal Rychecký.
Není to hezký pohled
Útok vlků na stáda chovaných ovcí nebo skotu na Šumavě odborníci ze Správy Národního parku Šumava očekávali, zvláště poté, co byl letos na začátku roku z pobytových znaků, které prošly genetickou analýzou, potvrzen výskyt vlčího páru v oblasti Šumavy a Bavorského lesa.
„Pohled na stádo ovcí, které napadl vlk, není nijak hezký ani pro nás, natož pro jejich majitele. Je to nová zkušenost pro všechny, protože déle než 100 let tady vlci nebyli. I proto se snažíme místní zemědělce na tuto skutečnost připravovat jak osobní komunikací napřímo, tak i odbornými veřejnými semináři. První takový seminář zaměřený na preventivní opatření proběhl před necelým měsícem. Při této příležitosti jsme upozornili na rizika, ale také na možnosti čerpání dotací na preventivní opatření pro zabezpečení stád a také na to, jak čerpat náhradu škody na chovných zvířatech, která podlehnou útoku velkých šelem, jako jsou vlci nebo rysi. Dále plánujeme seminář zaměřený na použití pasteveckých psů,“ vysvětlil náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý, vedoucí Odboru ochrany přírody.
Opatření proti vlkům jsou nutná
„Nic z toho ale pochopitelně nedokáže připravit na prvotní šok z takového útoku, který se odehrál o víkendu na Knížecích Pláních. Naštěstí chovatelé mohou žádat náhradu škod způsobené zvláště chráněnými druhy. Nutno ale dodat, že velké šelmy jsou důležitou součástí naší přírody a Šumavy zvláště, stejně jako hospodářská zvířata. Případná obava návštěvníků Šumavy z toho, že by je mohl třeba napadnout vlk, také není na místě. Člověku se tato šelma vyhýbá,“ podotkl Martin Starý.
Přítomnost vlků chovatelé dobytka na Šumavě už nemohou brát na lehkou váhu a měli by svá stáda skotu nebo ovcí lépe zabezpečit.
„Samozřejmě je to možné a to jak pořízením kvalitnějšího hrazením, tak třeba i stálou přítomností velkých pasteveckých psů ve stádě. Na všechna tato opatření je možné získat dotace z Operačního programu Životní prostředí, doporučujeme projekty konzultovat regionálních pracovištích Agentury ochrany přírody a krajiny ČR,“ řekl mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Elektrický ohradník versus 40kilová šelma
Správa NP Šumava aktuálně zakoupila mobilní, elektrický ohradník, který slouží především k ochraně stáda v noci. Zemědělci si jej budou moci zapůjčit a vyzkoušet si tak i jeho funkčnost případně to, jak například ovce na tento druh síťového ohradníku budou reagovat.
„Uvidíme, zda možnosti zápůjčky využijeme. V současné době zůstalo na Knížecích Pláních stohlavé stádo. Zvažujeme jejich přesun a budeme se snažit o lepší zabezpečení našich ovcí, přes které by se už vlci nedostali. Pokusíme se i využít možnosti dotací, akorát, jak jsem zjišťoval, jejich vyřízení není úplně snadné,“ dodal Rychecký.
Vlk obecný je největší psovitá šelma žijící na území české republiky. Dospělý jedinec váží v průměru 30-40 kg. Na první pohled se vlk podobá psímu plemenu německého ovčáka, na rozdíl od něj má ale výrazně širší hlavu, špičatější čumák, šikměji postavené oči a menší trojúhelníkové uši. V Českých zemích byl vlk pronásledován a loven už od středověku, přechodné navýšení populace vlka v Česku bylo zaznamenáno pouze v období třicetileté války, pak jeho stavy rapidně klesají. Na Šumavě byli poslední jedinci uloveni mezi lety 1891 až 1894. V současné době patří vlk mezi chráněné živočichy a jeho lov je trestný.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lenka Sloupová