Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Festivalové Vary 2018

Festivalové Vary 2018

Jako každý rok sledujeme dění na festivalu jako ostříž

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Dovolená

Dovolená

Série článků s informacemi, které je dobré vědět

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Sucho, povodně... Nepříznivé dopady změny klimatu dokáže zmírnit zadržování vody v krajině. Podívejte se, jak funguje revitalizace šumavských mokřadů

23.03.2016
Sucho, povodně... Nepříznivé dopady změny klimatu dokáže zmírnit zadržování vody v krajině. Podívejte se, jak funguje revitalizace šumavských mokřadů

Autor: npsumava.cz

Popisek: Obnovené meandry říčky Hučiny

Změna klimatu a výskyt extrémních situací, jako například sucho nebo povodně, se v posledních letech dostávají do popředí zájmu nejen odborníků, politiků ale hlavně nás všech. Stále více se diskutuje o opatřeních, jež by mohla nepříznivé dopady klimatické změny alespoň zmírnit. Mezi ně patří i nejrůznější aktivity na podporu zadržování vody v krajině, na které se Správa Národního parku Šumava zaměřila již záhy po svém založení a aktivně je realizuje.

Až do konce 80. let minulého století docházelo na Šumavě k  odvodňování a vysušování mokřadů, a to především z důvodu vyšší produkce dřeva v lesích, případně zlepšení půdy pro zemědělskou činnost. Jenže kvůli tomu došlo k poškození značného podílu mokřadů, jen u rašelinišť tvoří tento podíl téměř dvě třetiny jejich celkové plochy na Šumavě. „Tehdy si správci lesa a zemědělci asi úplně neuvědomovali význam bažin, rašelinišť a meandrujících potoků pro krajinu a následně pro nás samotné. Odvodnění několika tisíc hektarů mokřadů znamená miliony kubíků vody, které se v krajině nemohou udržet, akumulovat. Dnes bohužel vidíme, jak velká chyba se tehdy dělala,“ říká Pavel Hubený, ředitel Správy Národního parku Šumava.

Horské rašeliniště těsně po zablokování odvodňovacích kanálů

Horské rašeliniště těsně po zablokování odvodňovacích kanálů

Mokřady nejen že akumulují obrovské množství vody, takže i v obdobích sucha fungují jako podmáčené ostrovy ve vyprahlé krajině, ale významně se podílejí na ochlazování krajiny a brání jejímu přehřívání v horkých suchých obdobích. Podporují koloběh vody v takzvaném krátkém cyklu, kdy srážky dopadají zpět přibližně v oblastech, kde se voda výparem dostala do atmosféry. „Podpora zadržení vody v krajině je v NP Šumava dlouhodobě jednou z priorit. V 90. letech jsme začali s monitoringem a přípravou revitalizací a první opatření přímo v terénu započala v roce 1999. Za tu dobu se nám podařilo zpětně zavodnit přes 610 hektarů rašelinišť a dalších mokřadů. To představuje také 62 kilometrů zablokovaných odvodňovacích kanálů. Jen pro představu, tato délka odpovídá trase z Prahy do Příbrami,“ vysvětluje botanička Správy NP Šumava Iva Bufková, v jejíž kompetenci jsou revitalizace mokřadů.

Plocha zpětně zavodněných mokřadů je dnes schopná držet (akumulovat) zhruba o 210 000 m3 více vody proti předchozímu odvodněnému stavu. Některé z obnovených mokřadů měly v kritickém období sucha v roce 2015 dokonce více vody, než v předchozích, vláhově příznivějších letech, kdy ovšem byly odvodněny. Ukazuje se tedy, že obnova mokřadů a rašelinišť je tak významným opatřením na zmírnění dopadů ničivých období sucha.

Horské rašeliniště pět let po revitalizaci

Horské rašeliniště pět let po revitalizaci

Kromě několika hektarů mokřadů bylo na území NP Šumava do dnešní doby obnoveno téměř pět kilometrů drobných vodních toků, které byly v minulosti napřímeny, zkráceny a silně zahloubeny. Národní park jim vrátil původní podobu, takže se opět vlní krajinou v mělkém korytu. Jejich vody se mohou při větších deštích vylít do okolních potočních niv, kde se vsakují zpátky do země. Obnova přírodních toků a jejich potočních niv je velmi účinným protipovodňovým opatřením. Zvyšuje zadržení vody z vyšších a extrémních srážek a přispívá ke zmírnění i zpomalení povodňových vln. Potoční a říční nivy se také podstatně podílí na dosycování zásob podzemní vody.

„S revitalizacemi mokřadů Správa Národního parku Šumava ale zdaleka nekončí. Podle schválené a aktualizované koncepce z roku 1999 je nutné znovu zavodnit asi 5000 hektarů mokřadů, z toho asi tisíc hektarů rašelinišť, a obnovit zhruba deset kilometrů kdysi napřímených toků. To ale není jednoduché. Jednak revitalizace jdou řádově do miliónů korun a je nutné najít jejich financování, a také samotné práce jsou velmi náročné. Většinou se jedná o ruční práce a technika, jako bagry a podobně, se používají pouze v nevyhnutelných případech,“ dodává Iva Bufková.

Zablokované a zarostlé odvodňovací rýhy šest let po revitalizaci rašelinné smrčiny

Zablokované a zarostlé odvodňovací rýhy šest let po revitalizaci rašelinné smrčiny

„Na zásadní význam revitalizací mokřadů na Šumavě ukazuje i to, že ačkoliv se za dobu fungování NP Šumava vystřídalo mnoho ředitelů, tak tento projekt kontinuálně pokračuje. Je to logické, protože obnova a ochrana mokřadů je na Šumavě velmi důležitým prvkem k udržení vody. Například jen v oblasti Modravských slatí přírodní mokřady akumulují několik desítek milionů kubických metrů vody. To jsou nesrovnatelně a mnohonásobně větší objemy, než by přinesla čistě technická opatření v podobě obnovy pár malých vodních nádrží, které zde v minulosti sloužily k plavbě dřeva a byly by schopné zadržet vodu v řádech jen několika desítek tisíc kubických metrů. A i v kontextu se suchem v poslední době se společně s Ministerstvem životního prostředí budeme snažit obnovu mokřadů urychlit,“ slibuje ředitel Pavel Hubený.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace