Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Vánoce 2017

Vánoce 2017

Co se děje v době adventní a vánoční v Česku

Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

V jeden den bylo ve Sladovně více než 1200 návštěvníků, říká v rozhovoru novopečený ředitel a prozrazuje své plány

07.12.2017
V jeden den bylo ve Sladovně více než 1200 návštěvníků, říká v rozhovoru novopečený ředitel a prozrazuje své plány

Autor: Sladovna Písek

Popisek: Adam Langer

ROZHOVOR V roce 2006 byla založena Městem Písek obecně prospěšná společnost Sladovna Písek s cílem vytvořit kulturní prostor s hlavním zaměřením na dětského návštěvníka. V červnu 2009 byly ve Sladovně nově otevřeny dvě stálé multimediální expozice „Radek Pilař“, která představuje v plné šíři píseckého rodáka Radka Pilaře, a „Po stopách ilustrace“, která je věnována historii ilustrace českých dětských knih. 1. ledna 2018 převezme vedení Sladovny Adam Langer a vystřídá tak Terezu Dobiášovou. V rozhovoru s Adamem Langerem se dozvíte o jeho plánech a vizích, které se točí kolem Sladovny.

Ve funkci ředitele vystřídáte úspěšnou předchůdkyni Terezu Dobiášovou. Jak těžká pro vás bude role jejího nástupce?

Sladovna má za sebou, dá se říct, nejúspěšnější rok ve své historii, tudíž to není jednoduchá role. Svůj nástup vnímám jako velkou zodpovědnost. Zároveň si však myslím, že mám určitou výhodu, protože již dva roky v organizaci působím, znám budovu Sladovny, podílel jsem se na nejrůznějších projektech a byl jsem také u zrodu několika výstav. Do výběrového řízení jsem šel s tím, že nabízím kontinuitu. Budu pokračovat v koncepci „Galerie hrou“. Léto 2017 bylo velmi silné, ale zároveň nám ukázalo, v jakých směrech zapracovat - především v otázce komfortu pro návštěvníka. Musím se zaměřit na to, aby se instituce stabilizovala po provozní a ekonomické stránce. Zároveň musíme plánovat více dopředu, což se už také děje.

Máte dvouletou zkušenost s prací ve Sladovně. Jaké ty dva roky byly a co vás naučily?

Byla to velká škola. Jsem rád, že jsem je mohl strávit právě ve Sladovně. V mé kompetenci byl program, částečně dramaturgie, produkce a provoz budovy. Byl jsem zapojen do procesu realizace velkých výstavních projektů typu Loutkové akademie, Tiskařiště či Snivci, mágové a motýli. Do některých z nich již od začátku - tedy počátečního plánování a vyhledávání vhodných grantových programů. Podílel jsem se také na vzniku stálých expozic Mraveniště a Hnízdo ilustrace, které se otevíraly v letošním roce. Získal jsem díky tomu mnoho zkušeností. Dva uplynulé roky jsem poznával, jak je budova Sladovny obrovská, kolik péče potřebuje, aby vše fungovalo, a kolik práce nás ještě čeká. Zároveň cítím, že směr, který byl Terezou Dobiášovou nastolen, tedy koncept „Galerie hrou“, je funkční a návštěvníkům se líbí. Je ale potřeba ho stále posunovat a hledat nové směry, učit se.

Po vašem zvolení správní radou organizace nastala zajímavá situace. Sladovna má nyní v podstatě dva ředitele. Jak to zvládáte?

Oficiálně jsem ředitelem od 1. ledna 2018. Jsem rád, že máme nějaký čas na předání agendy. Momentálně máme tolik práce, že si nepřekážíme a je dobře, že jsme dva. Dělám teď několik důležitých věcí. Své produkční povinnosti a povinnosti vedoucího provozu musím předat svému nástupci. Zároveň přebírám agendu po Tereze Dobiášové a provoz Sladovny samozřejmě neustále běží.

Již jste se vyjádřil, že budete pokračovat ve směru, kterým se Sladovna před pěti lety vydala. Mohou se však návštěvníci těšit také na nějaké novinky?

Každá výstava je odlišná a přijde mi, že každá nás naučí něco nového. To, co se ve Sladovně aktuálně děje, je rozšiřování programu pro další cílové skupiny. Zatím jsou to divadelně-pohybové dílny pro teenagery a dospělé. Přestože základem jsou pro nás rodiny s dětmi a školy, tímto směrem bychom chtěli jít i dál a najít nový atraktivní program pro naše návštěvníky rozdílného věku a zájmů. Aktuální a úspěšný divadelní projekt Děti Lví srdce ukazuje velmi unikátní formu divadla, v němž jsou hlavními aktéry návštěvníci. Mám pocit, že to je velmi zajímavý směr, kterým se budeme rádi ubírat. Dlouhodobě pracujeme s lektorskými programy a lektorským týmem. Jejich vývoj je stěžejní pro kvalitní výstavní projekty.

Jak vnímáte spojení Sladovny, obyvatel města Písek a města samotného?

Nepocházím z Písku, tudíž nedokážu mluvit o situacích z minulosti. Za tu dobu, co ve Sladovně pracuji, na mě Písek působí jako velice kulturně založené město. To, že se z chátrající budovy dokázala vytvořit galerie, která má jméno nejen v Písku, ale i daleko za hranicemi okresu či kraje, vnímám jako zázrak. Samozřejmě před sebou máme spoustu práce. Písečáci jsou Sladovně vzdálenostně nejblíže a mohou ji navštěvovat v podstatě každý den. Snažíme se, aby ji měli rádi a přijali ji za svou. V nabídce máme například roční vstupenku, která je velice výhodná především pro návštěvníky, kteří k nám chtějí chodit či jezdit častěji. Budeme moc rádi za zpětnou vazbu od všech návštěvníků - co se jim líbí a co bychom naopak měli zlepšit. Stejně tak je to s vedením města Písek. Je potřeba vést dialog a případné problémy konstruktivně řešit, spolupracovat, pomáhat si.

Jak vnímáte aktuální výstavní program Sladovny a především její stálé expozice?

Sladovna v roce 2017 změnila výstavní formát. Chceme jít ve větší míře cestou dlouhodobějších projektů, které doplní několikaměsíční výstavy. Inspirovali jsme se například u vídeňského dětského muzea ZOOM, kde před patnácti lety vytvořili expozici, o kterou se po celou dobu stará více či méně stejný tým a neustále ji vyvíjí a vylepšuje. Ani u nás to nebude znamenat, že bychom představili výstavu a dlouhé roky na ni nešáhly. Sbíráme zpětnou vazbu a hledáme způsoby, jak s expozicemi pracovat a udržovat je atraktivní a živé. Mezi naše stálé projekty patří Mraveniště, Hnízdo ilustrace, Laboratoř nebo Pilařiště pro nejmenší děti. Nesmíme však zapomínat ani na další expozice, mezi něž patří expozice Radka Pilaře. Ta by dle mého názoru měla být aktualizována - je potřeba ji koncepčně uchopit a pracovat s ní podle principu „Galerie hrou“. Sladovnictví funguje jako pocta budově Sladovny. Přibližuje historii a mluví o procesu výroby sladu. Také tady je prostor pro zlepšení. Můžeme více využívat lektorské programy a představovat expozici například středoškolákům. V Malé galerii vystavují umělci spjatí s regionem.

Můžete prozradit něco z programu na rok 2018? Na co se návštěvníci Sladovny mohou těšit?

Nechtěl bych úplně odkrývat karty, abych něco nezakřikl, ale jsme v kontaktu s velmi zajímavými umělci a pokud vše vyjde, je se určitě v létě na co těšit. To, čeho se návštěvníci v roce 2018 ve Sladovně dočkají určitě, bude výstava u příležitosti stého výročí od založení Československa. Na podzim pak připravujeme výstavu, která se zatím pracovně jmenuje tajuplný včelí svět. Ta bude návštěvníkům představovat život včel, ale odlišným způsobem než je tomu například u mravenců v Mraveništi. Moc rád bych všechny pozval už na začátek příštího roku, protože se stále bude hrát unikátní divadelní představení Děti Lví srdce, které stojí za vidění - tedy lépe řečeno za zahrání si, hlavní role totiž hrají návštěvníci. Děti Lví srdce vznikly ve spolupráci s italským divadlem TPO, které nám poskytlo cenné zkušenosti. V představení využíváme projekce, pohybová čidla a další moderní technologie. Jde o neokoukaný projekt a nevšední zážitek.

Budova Sladovny je velmi rozlehlá. Finančně náročný je její provoz a zajišťování programu. Nabídnete nové možnosti financování organizace?

Financování je jeden ze stěžejních bodů. Budova je na provoz velice náročná. Myslím si, že můj příchod do funkce ředitele je ten správný čas na zrevidování veškerých možností a efektivní hledání úspor. Mezi hlavní cíle patří též kvalitní fundraising. Byl bych rád, kdyby se nám postupně dařilo snižovat poměr příspěvku města vůči jiným zdrojům financování. Sladovna zároveň začíná být partnerem pro evropské instituce a existuje tak možnost, nabízet vlastní výstavy dál nebo na výstavách spolupracovat. Osobně si myslím, že reálně není možné zajistit úplnou soběstačnost tak, aby byl zachován vysoký kulturní standard.

Jak se budete stavět k dokončení rekonstrukce budovy Sladovny?

K úplnému dokončení rekonstrukce Sladovny ještě zbývá celkem podstatná část, zhruba třicet procent. Získáváme provozní zkušenosti, co budově schází, co provozně nefunguje. Závěrečná etapa rekonstrukce bude poslední možností, jak napravit nedostatky, které vznikly z důvodů, že se tehdy ještě nepočítalo s využitím, které aktuálně Sladovna má. Máme problém do budovy dostat větší objekty, chybějí toalety ve středové části, orientace v budově je složitá a takto můžeme pokračovat. Věci, které potřebují doladit, evidujeme a před další rekonstrukcí je třeba bavit se se zástupci města, Sladovny a architektem a hledat optimální způsob finální podoby. Co se týče v budoucnu zrekonstruovaných prostor, neměly by sloužit k výstavním účelům, ale spíše pro provozní zázemí a především pro provozy, které by generovaly zisk. Velkým cílem je, aby Sladovna byla centrem dětské knižní ilustrace, ale zároveň místem, kde návštěvník bude moct strávit celý den.

Tereza Dobiášová si během svého působení ve funkci ředitelky organizace vybudovala síť kontaktů, díky kterým se jí dařilo vytvářet atraktivní výstavní projekty. Jak bohatá je vaše databáze? Nebude to pro vás z počátku problém?

Budování sítě kontaktů a hledání nových možností spolupráce pokračuje. Po dvou letech ve Sladovně se v té struktuře, troufám si tvrdit, začínám orientovat. Tereza Dobiášová navíc bude ještě nějakou dobu se Sladovnou spolupracovat na dramaturgii programu. Zároveň i já sám mám ze svého dřívějšího profesního i osobního života mnoho zajímavých kontaktů.

Sladovna v roce 2017 končí s rekordními čísly v kolonce návštěvnosti, když především léto bylo výrazně nejpovedenější v historii organizace. Kam až lze v tomto směru růst?

Léto 2017 se dotklo limitu - ať už provozního, personálního či návštěvnického. Neznamená to však, že návštěvnost nemůže dál stoupat. Je ale třeba se z takové zkušenosti poučit. V jeden den bylo ve Sladovně více než 1200 návštěvníků, což už vyžaduje důkladnou provozní připravenost. Tým Sladovny celou sezonu zvládl skvěle. Záleží nám na vysokém standardu, který by měl dostat každý, kdo do Sladovny přijde, bez ohledu na celkový počet lidí v budově. Potenciál v navyšování návštěvnosti vidím u zahraničních turistů a mezi školními skupinami, které Sladovnu navštěvují mimo hlavní letní sezonu. Okruh, ze kterého jsou k nám návštěvníci ochotni přijet, se od Sladovny neustále rozšiřuje a to chceme udržet.

Chystáte změny v zaměstnaneckých strukturách organizace?

Připravuji především změny ve struktuře z pohledu kompetencí a odpovědností. Je třeba určité věci nastavit a zautomatizovat. Konkrétní kroky přijdou až potom, co budu s  každým mluvit osobně.

Tereza Dobiášová vedla Sladovnu pět let. Dostala ji do určité vývojové fáze. Kde byste chtěl Sladovnu za dalších pět let vidět vy?

Především bych chtěl vidět Sladovnu plnou spokojených návštěvníků, která je vnímána jako dlouhodobě nejkvalitnější a hojně navštěvovaná dětská galerie v České republice, její hlavní témata jsou dětská knižní ilustrace, hra, příběhy, prožitky. Pohledem do budoucna vidím program, který vyhledávají školní skupiny i rodiny s dětmi, Sladovna je místem pro setkávání všech generací a zájmových skupin a kultur, které se zde vzájemně inspirují s velmi silným a stabilním pracovním týmem. Místem, které je významné na poli neformální vzdělávání i hledání cest k umění. Sladovna je velkým přínosem v kulturní, sociální, vzdělávací funkci, významně podporuje turistický ruch v oblasti. Na dramaturgii a programu se podílejí významní čeští i zahraniční umělci, pro které je práce pro Sladovnu profesní výzvou. Dochází k výměně výstav se silnými zahraničními partnery i jejich pronájmu a prodeji, jméno Sladovny rezonuje i za hranicemi. Sladovna je stabilní institucí, která je relativně nezávislá na finanční podpoře města. 

Zdroj: Tisková zpráva

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace