Útočil na první příčky a nebýt Gotta, mohl se stát hvězdou č. 1. V jeho úspěch věřil i legendární hitmaker Karel Svoboda. Jenže neunesl slávu a utopil ji v depresích a marihuaně. Tajnosti slavných
23.10.2016
Foto: FTV Prima
Popisek: Bohuš Matuš se nejprve vyučil kominíkem, k této profesi se prý ale už vracet nehodlá
Odborníci tipovali, že by se mohl časem stát důstojným nástupcem samotného Mistra. Jenomže přesně to si nikdo kolem Gotta a údajně ani on sám nepřál. A tak ho nakonec ‘odstřelili‘ podobně jako před lety Pavla Bartoně.
Měl talent, kterého si nemohl nevšimnout legendární hitmaker Karel Svoboda. A tak mu napsal první desku, a dokonce ho nechal nazpívat Gottův hit Ráj bláznů. A to byla velká chyba. Mistrovi ani jeho nejbližšímu příteli se to prý ani trochu nelíbilo. „Karel Svoboda mi jednou povídal, že tady jsou určití lidé, kteří si nepřejí, abych zpíval, a že raději bude spolupracovat s Petrem Kolářem, aby nebyly problémy, že to už nemůže poslouchat,“ prozradil Bohuš Matuš časopisu Sedmička po letech, strávených na samém okraji českého showbyznysu. „Byl to jeden velký hudební boss, kterého nechci jmenovat,“ dodal s tím, že věrné publikum mu naštěstí zůstalo.
Gottovi šlapal na paty
Srovnávání s Karlem Gottem se vždycky bránil, protože ho považuje za mimořádnou osobnost a velmi si ho váží. Díky rozsahu a podobné barvě hlasu se mu ale sotva mohl vyhnout, podobně jako v sedmdesátých letech minulého století Pavel Bartoň. I ten navždycky zůstal ve stínu ‘Božského Karla‘, protože zkrátka přišel na scénu až později, kdy už neměl šanci králi české populární hudby konkurovat. Pro dva zpěváky s úplně stejnou barvou hlasu prostě nebylo v malé české kotlině dost místa. Když v roce 2003 Bohuš přebíral bronzového Slavíka, tvrdil, že ho to zaskočilo, i když v té době jeho album, za nímž stál Svoboda, bylo už téměř platinové. Na poznámku, že je považován za Gottova nástupce, ale tenkrát prohlásil: „Každý jsme sám za sebe. Když byl Karel Gott starý jako já, zpíval překrásně, ale úplně jinak než já. Asi jde spíš o hlasový rozsah... Ten máme podobný.“
Udělal ho Svoboda
Třiačtyřicetiletý rodák z Písku Bohuš Matuš nejprve odešel po základní škole na Slovensko, studovat vojenskou školu v Liptovském Mikuláši. Nějak to ale nevyšlo, a tak se později vyučil kominíkem. Jeho pěvecké začátky se odehrávaly v Brně, kde navštěvoval pěvecký soubor Kampanela v čele se sbormistryní paní Markétou Jedličkovou. Dále studoval na konzervatoři v Brně u profesora Hrabala a pokračoval konzervatoří Jaroslava Ježka v Praze u profesorky Walterové, kterou dokončil v roce 1997. Účinkoval v divadle Semafor, v Hudebním divadle Karlín a hostoval také ve Státní opeře. V roce 2000 nazpíval hlavní mužskou roli k filmu Filipa Renče a Zdeňka Zelenky Rebelové. A pak už se objevil v jeho životě Karel Svoboda. Po prvním albu, nazvaném prostě Bohuš Matuš, mu Svoboda připravil ještě druhé Nestih jsem říct. Pak se ale Matuš na poměrně dlouhou dobu ze showbyznysu vytratil a bohužel se za ním táhla pověst problematického a nespolehlivého zpěváka. „Je pravda, že po mně šli novináři, psali hrozné články a na deset let mi tu práci znechutili. Ale mohl jsem si za to taky trošku sám. Byl jsem v nepohodě, kopal jsem kolem sebe a těm lidem to bylo nepříjemné,“ přiznal.
Jaké to bylo na dně
Jedním z Matušových problémů je i skutečnost, že už od útlého mládí bojoval s vlastní psychikou. V osmnácti letech se dokonce pokusil o sebevraždu – prý z nešťastné lásky. „Šel jsem jednoho dne do lesa, natrhal jsem si bobulky rulíku zlomocného a snědl jich trojnásobnou dávku. Potom jsem ležel několik dní v nemocnici na ARO. Zachránili mě, ale o vlasy jsem přišel,“ proradil deníku Aha dramatický důvod, kvůli níž se staly neodmyslitelnou součástí jeho image kromě kníru i šátky. Měl ale tenkrát víc štěstí než rozumu. „Nějak jsem se dopotácel zpátky, ale byl jsem úplně mimo. Choval jsem se jak blázen.“ Další dramatické okamžiky, které výrazně podpořily pověsti o jeho nespolehlivosti, pak způsobila jeho závislost na marihuaně. „Sedm let jsem si pokuřoval a prosil Pánaboha, aby mě toho zbavil. Kouřil jsem i patnáct cigaret denně. Odzpíval jsem si tři kšefty do měsíce a zbytek jsem doma proležel. Pak jsem ze dne na den přestal...“ prozradil. „Hodně mi také pomohla hlavní role v Katu Mydlářovi.“
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská