Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Zájem z řad opozičních zastupitelů není tak velký, jak bych si přála, říká starostka „chytrého města". Ve škole jí řešení věcí připadalo rychlejší než v politické funkci hlavy města

26.10.2015
Zájem z řad opozičních zastupitelů není tak velký, jak bych si přála, říká starostka „chytrého města. Ve škole jí řešení věcí připadalo rychlejší než v politické funkci hlavy města

Autor: Archiv starostky

Popisek: Starostka Písku Mgr. Eva Vanžurová ("JIHOČEŠI 2012").

ROZHOVOR V posledních letech jsme v celostátní politice až příliš často viděli spíše podnikatelské projekty než to, co v naší zemi chápeme jako tradiční politickou stranu, povzdechla si v rozhovoru Eva Vanžurová (JIHOČEŠI 2012). Z čeho ale podle jejího názoru pramení nedůvěra občanů v politiky a jak se to bude snažit napravit? Po 30 letech opustila školu, aby se stala první porevoluční starostkou Písku. Co se za jejího působení změnilo a co naopak plánuje ve městě do budoucna? Vyjádřila se ale také k zapojení Písku do projektu ,,Chytré město“.

Po 30 letech jste opustila školu a stala jste se starostkou. Nelitujete svého rozhodnutí? Jak byste hodnotila svůj první rok ve funkci?

Nemohu říci, že bych toho litovala. Je to tak půl na půl. Škola pro mě byla něco důvěrně známého, cítila jsem se v jejím prostředí jistá a dobře jsem se v něm orientovala. Funkce starostky přináší každý den nějaké to překvapení. Na druhé straně je prostředí komunální politiky velmi inspirativní a přináší stále nové výzvy. Jen mám občas v tomhle větším měřítku pocit, že věci nejdou tak rychle, jak jsem byla ve škole zvyklá.

Vnímáte vystřídání koalice s opozicí jako velkou změnu?

Myslím, že jednání zastupitelstva města probíhají konstruktivněji (dokonce mám i informace z řad opozice, že to vnímá stejně), pokud opoziční zastupitelé přijdou s novým, propracovanějším a lepším návrhem, není problém jej společně dopracovat a přijmout ve shodě napříč politickým spektrem. Čeho si nejvíce cením, je fakt, že postupně mizí osobní útoky a nahrazuje je věcné jednání. Samozřejmě to ale neznamená, že by ve všech otázkách panovala vždy shoda.

Po uzavření nové koalice byly ale vztahy mezi vedením města a opozicí napjaté. Jak byste atmosféru na radnici hodnotila dnes?

Máte-li na mysli vztah rady města a opozice, i zde děláme maximum pro to, aby naše vztahy byly korektní a především pracovní. Ještě více jsme otevřeli jednání rady, do řešení problémů se snažíme zapojit i opoziční zastupitele, obnovili jsme tradici tzv. zastupitelského klubu, na který zveme před jednáním zastupitelstva všechny zastupitele, abychom měli možnost vysvětlit si v klidu některé sporné body. Musím říci, že v tomto ohledu je před námi ještě kus práce. Zájem z řad opozičních zastupitelů není tak velký, jak bych si přála.

U občanů je zřetelně cítit nedůvěra v politiky, je vidět únava a znechucení z politiky jako takové. To jsou vaše slova. Co se budete jako starostka snažit udělat pro změnu?

Alfou i omegou je komunikace. Hodně jednám s občany, žádají mě o osobní schůzky. Někteří mi přijdou jen „vynadat“, ale musím říci, že většinou je z toho nakonec příjemný rozhovor, povídají mi o svých problémech a názorech na věc. Pokud je to v mé moci, snažím se jim pomoci a tlumočit jejich názor dál. Pohled zvenčí je pro mě velice důležitý, jako úředník totiž nevyhnutelně po čase začnete trpět jakousi provozní slepotou. Proto neustále hledám zpětnou vazbu a na to je dialog s občany ideální.

Nedůvěra a znechucení se podle mého názoru týkají především vysoké politiky, na komunální úrovni vnímám spíše určitou občanskou apatii. Lidé často mají pocit, že řešení obecných problémů se jich netýká, a ozvou se až v okamžiku, kdy je problém vyloženě osobní. Já to samozřejmě chápu, každý máme v běžném životě starostí až nad hlavu. Ale když se taková apatie dlouhodobě projevuje třeba v malé volební účasti, mají zvolená zastupitelstva poměrně slabý mandát, a tím se celková skepse dál prohlubuje.

Mohou být nové strany pro změnu politického systému přínosné? Nemohou vnést do systému ještě větší nestabilitu? Přece jen nové strany vznikají jako houby po dešti, ale jen málokteré se podaří vydržet déle než jedno volební období.

I tady bych striktně rozlišovala mezi parlamentní a komunální politikou. Na úrovni parlamentní bych s vámi nejspíš i souhlasila. V posledních letech jsme příliš často viděli spíše podnikatelské projekty než to, co v naší zemi chápeme jako tradiční politickou stranu. Na komunální úrovni je tomu přesně naopak. Tam vidím malé strany a hnutí jako jakýsi filtr, který spíše zjemňuje pnutí mezi velkými stranami, které k nám doléhá z té „vysoké politiky“. Písek je toho myslím dobrým příkladem. Pohybujete se na velmi malém prostoru třicetitisícového města, kde v podstatě každý zná každého. Velmi rychle se ukáže, kdo je kdo a co považuje za prioritu, zda své zájmy a politickou kariéru, nebo se snaží pracovat pro město. Možná to zní jako fráze, ale naše práce musí být na tom malém prostoru vidět. V celostátním měřítku to většinou trvá mnohem delší dobu.

Podoba nového plaveckého stadionu v Písku je již známa. Stavba by měla odstartovat v polovině roku 2017. Proč ne už příští rok? A kdy by mohla být dokončena?

Mám-li to shrnout, po šesti letech zbytečného handrkování se daly věci konečně do pohybu. To je to nejdůležitější. Padlo rozhodnutí, že budeme stavět nový bazén. Vybrali jsme nejvhodnější místo. V září byla vyhodnocena architektonická soutěž. V současné době dokončujeme výběrové řízení na dodavatele projektové dokumentace. V průběhu příštího roku bude zpracována dokumentace pro územní řízení, stavební povolení (předpoklad vydání stavebního povolení je podzim 2016) a provedení stavby včetně všech projednání a povolení. Z hlediska platné legislativy i toho, že jde o poměrně složitý projekt, není možné zahájit výstavbu v roce 2016. I s ohledem na to, že výběrové řízení na zhotovitele stavby může trvat až šest měsíců. Co se týče termínu dokončení, počítáme minimálně 12 měsíců od výběru zhotovitele. Chceme postupovat rychle, efektivně, ale i zodpovědně. Jsou to veřejné prostředky a nejde o zanedbatelnou investici. Reálným předpokladem dokončení je tedy druhá polovina roku 2018.

Jak informuje Písecký deník, lidí, kteří momentálně nemají prostředky na nájemné nebo vlastní bydlení, neustále přibývá. Jak se budete snažit situaci řešit? Podařilo se vám již najít objekty, které by se daly pro lidi v nouzi využít? Případně máte představu?

Město v současné době neregistruje razantně zvyšující se počet lidí bez vlastního bydlení. V nabídce realitních kanceláří i v místním tisku je široká nabídka bytů k pronájmu. Město nabízí vlastní byty do pronájmu občanům formou výběrového řízení s nabídnutou výší nájemného a stává se, že o některé byty v méně atraktivních lokalitách není zájem. Problém tedy není v nedostatku dostupných bytů, ale ve finanční situaci některých lidí, kteří i přes případné pobírání sociálních dávek nejsou schopni (nebo ochotni) nájem hradit. Pokud bude přijat avizovaný zákon o sociálním bydlení, je město připraveno vyčlenit část bytového fondu pro tyto účely.   

Neuvažovali jste pro potřeby ubytování využít objekty bývalé obchodní akademie? Nebo víte již, jak je využít?

Objekt bývalé obchodní akademie je nyní z části pronajat a zbylé volné prostory budou dále nabízeny. Využití k bydlení by si vyžádalo značné náklady na rekonstrukci. 

Jihočeský Písek se stane prvním „chytrým městem“ v ČR. O výhodách, které to přinese občanům, jsme již hovořili. Co za povinnosti z toho ale plyne pro radnici? A z čeho bude celý projekt financován?

Město Písek je nositelem koncepce projektu a garantem některých částí, resp. těch, které jsou financovány z veřejných prostředků za účasti prostředků města. Z toho vyplývá úkol aktivně rozvíjet koncept projektu a vyhledávat možnosti financování jeho dílčích částí, včetně vyhledávání strategických partnerů.

Hlavním zdrojem financování projektu budou dle našeho předpokladu prostředky z EU. V současné době se určitou možností jeví i prostředky z národních zdrojů, jež prozatím nechceme z pochopitelných důvodů přesně specifikovat. Další alternativou je také možnost částečného financování ze soukromých zdrojů. Ve všech případech o financování intenzivně jednáme. Ve věci  finančního  objemu předpokládáme čerpání dotací v řádech desítek milionů korun ročně.

Máte vysvětlení proto, že ač je v cizině takových měst už více než dvě stovky, u nás je Písek první? 

Dle našich informací dílčí projekty již běží např. v Plzni, Brně nebo Ostravě, my se snažíme o komplexní řešení celého města.

Radnice by chtěla zrevitalizovat historické centrum města. Slibujete si od toho mimo jiné zlepšení dopravy ve městě. Město dokonce vyhlásilo architektonické soutěže o návrh „Revitalizace historického centra města Písek“. Je znám již výherce? A především, prozradíte nám Vaši představu změn?

Výherce architektonické soutěže bude znám koncem listopadu tohoto roku. Předmětem soutěže je zpracování návrhu na urbanisticko – architektonické  řešení revitalizace prostoru historického centra města Písek (městské lokality Velkého náměstí, Alšova náměstí a přilehlého uličního parteru) zahrnující specifikaci využití  území, prostorové a architektonicko-urbanistické řešení skladby řešeného území (vyjma přilehlých objektů), zeleně, dopravních vztahů - včetně řešení dopravní obsluhy a dopravy v klidu v návaznosti na celkovou městskou dopravu, při respektování daného stavebního programu.

Mohu se nějak zapojit i občané? Jak?

Na veřejné prezentaci se budou moci mimo jiné vyjádřit ke konkrétním návrhům v této soutěži i všichni občané města.

Kateřina Synková

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .cz');.

 

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace