Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V pískovně na Třeboňsku vzniká unikátní projekt

06.08.2013
V pískovně na Třeboňsku vzniká unikátní projekt

Foto: Calla

Popisek: Mládě kulíka říčního

Na Třeboňsku vzniká největší plocha přírodě blízké obnovy pískoven. V pískovně Cep II na Třeboňsku, kterou provozuje společnost Českomoravský štěrk, vzniká unikátní projekt propojující ochranu přírody a vědecký výzkum.

Projekt obnovy území narušeného těžbou štěrkopísku probíhá ve spolupráci těžební firmy, vědců, nevládních organizací i státní správy. Jihoceskenovinky.cz informoval RNDr. Jiří Řehounek, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice.

Projekt zahrnuje v současné době největší plochu přírodě blízké obnovy pískoven v ČR. Její hlavní součástí jsou plochy rekultivované loni s přispěním týmu biologů, který zvítězil v mezinárodní soutěži Quarry Life Award. Soutěž pořádala skupina HeidelbergCement, do které Českomoravský štěrk spadá. Na velké většině území loňské rekultivace byl pouze upraven terén, aby vznikly co nejrozmanitější podmínky pro osídlení rostlinami a živočichy. Od té doby je prostor ponechán samovolnému vývoji.

„Na Cepu II se můžeme přesvědčit, že proces obnovy těžebních prostorů zvládne příroda sama, když jí připravíme vhodné podmínky. Navíc tak ještě pomůžeme řadě ohrožených druhů, které se objevují už po několika měsících,“ říká Klára Řehounková z Přírodovědecké fakulty JU, která tým biologů v soutěži Quarry Life Award vedla.

Tým zkoumal plochy ponechané samovolnému vývoji v předchozích etapách rekultivace, především z roku 1998. Tehdy zde z iniciativy Správy CHKO Třeboňsko vznikla vůbec první plocha přírodě blízké obnovy pískoven u nás. Porovnáním ploch ponechaných přírodním procesům s plochami uměle osázenými borovou monokulturou dospěli odborníci k závěru, že pro přírodu je jednoznačně lepší první varianta.

Projekt se podle Petry Konvalinkové ubírá správnou cestou

„Překvapilo nás, kolik druhů rostlin a hlavně hmyzu obsadilo plochy ponechané před 15 lety vlastnímu vývoji. Ukázalo se, že z hlediska ochrany přírody byl tento způsob rekultivace vykročením správným směrem. Věříme, že nově rekultivované plochy to jen potvrdí“, dodává Petra Konvalinková ze společnosti Českomoravský štěrk.

Předmětem vědeckého výzkumu je na Cepu II také ostrov v těžebním jezeru, na němž probíhá experiment obnovy území tzv. řízenou sukcesí. V tomto případě provedli biologové přenos sena z blízkých přírodovědně hodnotných lokalit a sledují, jak se na ostrově uchytí různé druhy rostlin.

„Obnova území narušených těžbou s využitím přírodních procesů prostě velmi dobře funguje. Škoda jen, že v rekultivační praxi se tento moderní postup příliš neuplatňuje a jeho využití zatím nepodporuje ani naše legislativa,“ říká Jiří Řehounek, který se obnovou pískoven zabývá ve sdružení Calla a v pískovně Cep II koordinuje entomologickou část projektu.

Přírodě blízkými způsoby obnovy území zde rozumíme především spontánní sukcesi (samovolné zarůstání lokality) nebo usměrněnou (řízenou) sukcesi, případně managementové zásahy, které podporují některá ohrožená společenstva či druhy.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace