V pískovně na Třeboňsku vzniká unikátní projekt

Foto: Calla

Popisek: Mládě kulíka říčního

Na Třeboňsku vzniká největší plocha přírodě blízké obnovy pískoven. V pískovně Cep II na Třeboňsku, kterou provozuje společnost Českomoravský štěrk, vzniká unikátní projekt propojující ochranu přírody a vědecký výzkum.

Projekt obnovy území narušeného těžbou štěrkopísku probíhá ve spolupráci těžební firmy, vědců, nevládních organizací i státní správy. Jihoceskenovinky.cz informoval RNDr. Jiří Řehounek, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice.

Projekt zahrnuje v současné době největší plochu přírodě blízké obnovy pískoven v ČR. Její hlavní součástí jsou plochy rekultivované loni s přispěním týmu biologů, který zvítězil v mezinárodní soutěži Quarry Life Award. Soutěž pořádala skupina HeidelbergCement, do které Českomoravský štěrk spadá. Na velké většině území loňské rekultivace byl pouze upraven terén, aby vznikly co nejrozmanitější podmínky pro osídlení rostlinami a živočichy. Od té doby je prostor ponechán samovolnému vývoji.

„Na Cepu II se můžeme přesvědčit, že proces obnovy těžebních prostorů zvládne příroda sama, když jí připravíme vhodné podmínky. Navíc tak ještě pomůžeme řadě ohrožených druhů, které se objevují už po několika měsících,“ říká Klára Řehounková z Přírodovědecké fakulty JU, která tým biologů v soutěži Quarry Life Award vedla.

Tým zkoumal plochy ponechané samovolnému vývoji v předchozích etapách rekultivace, především z roku 1998. Tehdy zde z iniciativy Správy CHKO Třeboňsko vznikla vůbec první plocha přírodě blízké obnovy pískoven u nás. Porovnáním ploch ponechaných přírodním procesům s plochami uměle osázenými borovou monokulturou dospěli odborníci k závěru, že pro přírodu je jednoznačně lepší první varianta.

Projekt se podle Petry Konvalinkové ubírá správnou cestou

„Překvapilo nás, kolik druhů rostlin a hlavně hmyzu obsadilo plochy ponechané před 15 lety vlastnímu vývoji. Ukázalo se, že z hlediska ochrany přírody byl tento způsob rekultivace vykročením správným směrem. Věříme, že nově rekultivované plochy to jen potvrdí“, dodává Petra Konvalinková ze společnosti Českomoravský štěrk.

Předmětem vědeckého výzkumu je na Cepu II také ostrov v těžebním jezeru, na němž probíhá experiment obnovy území tzv. řízenou sukcesí. V tomto případě provedli biologové přenos sena z blízkých přírodovědně hodnotných lokalit a sledují, jak se na ostrově uchytí různé druhy rostlin.

„Obnova území narušených těžbou s využitím přírodních procesů prostě velmi dobře funguje. Škoda jen, že v rekultivační praxi se tento moderní postup příliš neuplatňuje a jeho využití zatím nepodporuje ani naše legislativa,“ říká Jiří Řehounek, který se obnovou pískoven zabývá ve sdružení Calla a v pískovně Cep II koordinuje entomologickou část projektu.

Přírodě blízkými způsoby obnovy území zde rozumíme především spontánní sukcesi (samovolné zarůstání lokality) nebo usměrněnou (řízenou) sukcesi, případně managementové zásahy, které podporují některá ohrožená společenstva či druhy.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Redaktor KL