Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Defenestrace aneb příběh Viléma Slavaty… Na zámku v Jindřichově Hradci se za svého rodáka nestydí, naopak

01.06.2018
Defenestrace aneb příběh Viléma Slavaty… Na zámku v Jindřichově Hradci se za svého rodáka nestydí, naopak

Autor: ČT

Popisek: Adrian Jastraban jako Vilém Slavata po svém proslulém pádu z okna Pražského hradu v TV filmu ČT ´Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře´.

FOTOGALERIE V pátek a sobotu 1. 6. – 2. 6. připravil Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec opravdu netradiční, navíc noční prohlídku – představí v ní osudy jednoho z nejvýznamnějších majitelů zdejšího panství, hraběte Viléma Slavaty. Pokud již vaše školní vědomosti poněkud zvetšely, vzpomeňte, čím začala Bílá Hora. Přece defenestrací Slavaty a Martinice…

23. května totiž uplynulo čtyři sta let od chvíle, kdy byl Vilém Slavata roku 1618 vyhozen z oken pražského hradu, jako jeden z nenáviděných císařských místodržících a tímto činem byla rozpoutána třicetiletá válka. Prohlídka vás provede nejen všemi zásadními ději toho dne, včetně samotné defenestrace, ale také mnoha prostory jindřichohradeckého hradu a zámku a zavede vás i do některých běžně nepřístupných míst. Účinkovat budou šermířské a divadelní skupiny Jindřich, Sígři, Aesculus, Vendeta  a další a také taneční soubor Campanello - dohromady to je téměř padesát herců v dobových kostýmech… Pokud byste tento zajímavý počin náhodou nestihli tento víkend, noční prohlídky ´Defenestrace aneb příběh Viléma Slavaty´ bude reprízován i v prvním srpnovém týdnu.

Vstupenky je možné na odkazu níže rezervovat nebo i přes internet rovnou zaplatit (dospělí 250 Kč, děti, studenti 200 Kč, děti do 6 let 100 Kč). Zámecká pokladna bude před a během představení otevřena. Rezervované vstupenky je možné uhradit i při příchodu na zámek. Přijímá se hotovost (CZK) nebo platební karty. Rezervované vstupenky je ale nutné vyzvednout nejpozději půl hodiny před představením. Pak končí platnost rezervace!

Rezervace ZDE

Filmové kostýmy z kontroverzního televizního filmu

Kostýmy z historického filmu ´Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře´, který kritici moc nepochválili, doplňují komnaty Státního hradu a zámku Jindřichův Hradec. Státní hrad a zámek využil totiž zvláštní příležitosti a představuje v interiérech I. okruhu kostýmy z historického televizního filmu České televize, režiséra Zdeňka Jiráska ´Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře´. Kostýmy jsou vystaveny v reprezentativních, tzv. Zelených pokojích Adamova stavení, a to ne bez dalšího důvodu. Zelené pokoje představují návštěvníkům období konce 16. a začátku 17. století, tedy epochu, během níž převzal správu jindřichohradeckého panství mocného rodu pánů z Hradce právě Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Podívat se na ně můžete v galerii…

Film České televize ´Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře´, o čem je?

23. května 1618 dochází na Pražském hradě k podivné události: představitelé českých protestantských stavů vyhodí z oken dva nejvyšší představitele králova úřadu. Incident, který vejde do dějin jako „pražská defenestrace“, odstartuje třicetiletou válku – nejstrašnější konflikt, jaký Evropa do té doby zažila. Česká televize v koprodukci s rakouskou ORF a francouzsko-německou společností ARTE natočila televizní film, který je věnován čtyřstému výročí této události. Náročné natáčení probíhalo v řadě historických objektů, např. na Pražském hradě, na zámcích Kratochvíle, Telč, na hradě Švihov a dalších atraktivních místech. V režii Zdeňka Jiráského ve filmu účinkuje celou plejádu skvěle ztvárněných historických postav, především vůdce povstání pražských stavů Jindřicha Matyáše Thurna (Karel Dobrý), dále oba panovníky té doby, kteří se vystřídali na českém trůnu - Ferdinanda II. Habsburského (Ondřej Malý) nebo Fridricha Falckého (Štěpán Kozub). Viléma Slavatu hraje Adrian Jastraban, známý z Ulice.

Karel Dobrý ve filmu ČT

Trasa A - Adamovo stavení

Vilém Slavata, tento význačný český šlechtic, nejvyšší kancléř Českého království a „vladař domu Hradeckého“, byl jedním z hlavních, ne však dobrovolných účastníků II. pražské defenestrace, která se odehrála dne 23. května roku 1618. V letošním roce se tak připomíná významné 400leté jubileum. Defenestraci připomíná také v Zelených pokojích vystavený obraz, který nechal Vilém Slavata vymalovat poté, co defenestraci společně se svými druhy Jaroslavem Bořitou z Martinic a Filipem Fabriciem šťastně přežil. Tuto mimořádnou historickou událost, jíž započalo České stavovské povstání a především pak jeden z nejhrozivějších a nejničivějších konfliktů v dějinách Evropy Třicetiletá válka, si můžete připomenout návštěvou trasy A – Adamova stavení. Otevírací dobu I. zámeckého okruhu, trasy A, uvádíme ZDE

Prohlídková trasa A (základní okruh) prochází prvním patrem renesanční budovy Adamova stavení. Přibližuje reprezentativní životní styl vysokých zemských úředníků pánů z Hradce, ale i dobu, ve které z velkolepě vystavěné rezidence spravovali své rozlehlé panství Slavatové a Černínové. Prohlídka je zakončena v hudebním pavilonu Rondelu.

Hrad je opravdu romantický

Okruh vede reprezentačními prostorami prvního patra renesančního křídla, postaveného Adamem II. z Hradce v druhé polovině 16. století. Renesanční, tzv. Zelené pokoje s nástěnnými malbami z 80. let 16. století a malovanými kazetovými stropy jsou vybaveny dobovým zařízením a portréty mocných majitelů zdejší usedlosti pánů z Hradce a rovněž portréty příslušníků rodiny Slavatů. Stěny Rožmberské chodby a dalších pokojů zdobí krom fiktivního portrétu Bílé paní další obrazy, z nichž mnohé pochází ze slavné černínské sbírky uměleckých předmětů. Významné místo mezi nimi zaujímá plátno českého barokního malíře Petra Brandla, „Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím“.

Druhá polovina okruhu vede prostorami zařízenými v barokním, rokokovém i klasicistním stylu a blíže připomíná životní styl, zájmy i záliby příslušníků rodu Černínů. Zvláště hezký výhled na celé třetí nádvoří se naskýtá při průchodu přes Velké arkády. Prohlídka je zakončena v hudebním pavilonu Rondelu, unikátní stavbě s bohatou vnitřní výzdobou, provedenou ve stylu manýrismu.

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace