Defenestrace aneb příběh Viléma Slavaty… Na zámku v Jindřichově Hradci se za svého rodáka nestydí, naopak
01.06.2018
Foto: ČT
Popisek: Adrian Jastraban jako Vilém Slavata po svém proslulém pádu z okna Pražského hradu v TV filmu ČT ´Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře´.
FOTOGALERIE V pátek a sobotu 1. 6. – 2. 6. připravil Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec opravdu netradiční, navíc noční prohlídku – představí v ní osudy jednoho z nejvýznamnějších majitelů zdejšího panství, hraběte Viléma Slavaty. Pokud již vaše školní vědomosti poněkud zvetšely, vzpomeňte, čím začala Bílá Hora. Přece defenestrací Slavaty a Martinice…
23. května totiž uplynulo čtyři sta let od chvíle, kdy byl Vilém Slavata roku 1618 vyhozen z oken pražského hradu, jako jeden z nenáviděných císařských místodržících a tímto činem byla rozpoutána třicetiletá válka. Prohlídka vás provede nejen všemi zásadními ději toho dne, včetně samotné defenestrace, ale také mnoha prostory jindřichohradeckého hradu a zámku a zavede vás i do některých běžně nepřístupných míst. Účinkovat budou šermířské a divadelní skupiny Jindřich, Sígři, Aesculus, Vendeta a další a také taneční soubor Campanello - dohromady to je téměř padesát herců v dobových kostýmech… Pokud byste tento zajímavý počin náhodou nestihli tento víkend, noční prohlídky ´Defenestrace aneb příběh Viléma Slavaty´ bude reprízován i v prvním srpnovém týdnu.
Vstupenky je možné na odkazu níže rezervovat nebo i přes internet rovnou zaplatit (dospělí 250 Kč, děti, studenti 200 Kč, děti do 6 let 100 Kč). Zámecká pokladna bude před a během představení otevřena. Rezervované vstupenky je možné uhradit i při příchodu na zámek. Přijímá se hotovost (CZK) nebo platební karty. Rezervované vstupenky je ale nutné vyzvednout nejpozději půl hodiny před představením. Pak končí platnost rezervace!
Rezervace ZDE
Filmové kostýmy z kontroverzního televizního filmu
Kostýmy z historického filmu ´Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře´, který kritici moc nepochválili, doplňují komnaty Státního hradu a zámku Jindřichův Hradec. Státní hrad a zámek využil totiž zvláštní příležitosti a představuje v interiérech I. okruhu kostýmy z historického televizního filmu České televize, režiséra Zdeňka Jiráska ´Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře´. Kostýmy jsou vystaveny v reprezentativních, tzv. Zelených pokojích Adamova stavení, a to ne bez dalšího důvodu. Zelené pokoje představují návštěvníkům období konce 16. a začátku 17. století, tedy epochu, během níž převzal správu jindřichohradeckého panství mocného rodu pánů z Hradce právě Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Podívat se na ně můžete v galerii…
Film České televize ´Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře´, o čem je?
23. května 1618 dochází na Pražském hradě k podivné události: představitelé českých protestantských stavů vyhodí z oken dva nejvyšší představitele králova úřadu. Incident, který vejde do dějin jako „pražská defenestrace“, odstartuje třicetiletou válku – nejstrašnější konflikt, jaký Evropa do té doby zažila. Česká televize v koprodukci s rakouskou ORF a francouzsko-německou společností ARTE natočila televizní film, který je věnován čtyřstému výročí této události. Náročné natáčení probíhalo v řadě historických objektů, např. na Pražském hradě, na zámcích Kratochvíle, Telč, na hradě Švihov a dalších atraktivních místech. V režii Zdeňka Jiráského ve filmu účinkuje celou plejádu skvěle ztvárněných historických postav, především vůdce povstání pražských stavů Jindřicha Matyáše Thurna (Karel Dobrý), dále oba panovníky té doby, kteří se vystřídali na českém trůnu - Ferdinanda II. Habsburského (Ondřej Malý) nebo Fridricha Falckého (Štěpán Kozub). Viléma Slavatu hraje Adrian Jastraban, známý z Ulice.
Karel Dobrý ve filmu ČT
Trasa A - Adamovo stavení
Vilém Slavata, tento význačný český šlechtic, nejvyšší kancléř Českého království a „vladař domu Hradeckého“, byl jedním z hlavních, ne však dobrovolných účastníků II. pražské defenestrace, která se odehrála dne 23. května roku 1618. V letošním roce se tak připomíná významné 400leté jubileum. Defenestraci připomíná také v Zelených pokojích vystavený obraz, který nechal Vilém Slavata vymalovat poté, co defenestraci společně se svými druhy Jaroslavem Bořitou z Martinic a Filipem Fabriciem šťastně přežil. Tuto mimořádnou historickou událost, jíž započalo České stavovské povstání a především pak jeden z nejhrozivějších a nejničivějších konfliktů v dějinách Evropy Třicetiletá válka, si můžete připomenout návštěvou trasy A – Adamova stavení. Otevírací dobu I. zámeckého okruhu, trasy A, uvádíme ZDE.
Prohlídková trasa A (základní okruh) prochází prvním patrem renesanční budovy Adamova stavení. Přibližuje reprezentativní životní styl vysokých zemských úředníků pánů z Hradce, ale i dobu, ve které z velkolepě vystavěné rezidence spravovali své rozlehlé panství Slavatové a Černínové. Prohlídka je zakončena v hudebním pavilonu Rondelu.
Hrad je opravdu romantický
Okruh vede reprezentačními prostorami prvního patra renesančního křídla, postaveného Adamem II. z Hradce v druhé polovině 16. století. Renesanční, tzv. Zelené pokoje s nástěnnými malbami z 80. let 16. století a malovanými kazetovými stropy jsou vybaveny dobovým zařízením a portréty mocných majitelů zdejší usedlosti pánů z Hradce a rovněž portréty příslušníků rodiny Slavatů. Stěny Rožmberské chodby a dalších pokojů zdobí krom fiktivního portrétu Bílé paní další obrazy, z nichž mnohé pochází ze slavné černínské sbírky uměleckých předmětů. Významné místo mezi nimi zaujímá plátno českého barokního malíře Petra Brandla, „Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím“.
Druhá polovina okruhu vede prostorami zařízenými v barokním, rokokovém i klasicistním stylu a blíže připomíná životní styl, zájmy i záliby příslušníků rodu Černínů. Zvláště hezký výhled na celé třetí nádvoří se naskýtá při průchodu přes Velké arkády. Prohlídka je zakončena v hudebním pavilonu Rondelu, unikátní stavbě s bohatou vnitřní výzdobou, provedenou ve stylu manýrismu.
Vložil: Markéta Vančová