Svatováclavské slavnosti v Jindřichově Hradci nabídnou spoustu zábavy, košt dobrého vína i letošní burčák. Nebude chybět ani novinka – vynikající štrúdl z pojízdné pekárny

Foto: czech-tim.cz

Popisek: Jindřichův Hradec

V sobotu 24. září od 10 do 18 hodin na náměstí Míru se návštěvníci mohou těšit na příjemné posezení s koštem vín různých vinařů a další občerstvení. Chybět samozřejmě nebude ani ochutnávka letošního burčáku.

V loňském roce se v Jindřichově Hradci vůbec poprvé konaly Svatováclavské slavnosti. S ohledem na pozitivní ohlas veřejnosti se oslavy svátku sv. Václava objevily v kalendáři akcí i pro letošní rok. Úplnou novinkou pak bude pojízdná pekárna, ve které přímo na místě budou pod rukama šikovných pekařů a pekařek vznikat vynikající štrúdly. Celou akci orámuje tradiční český jarmark, na kterém si budete moci zakoupit například medovinu, koření, uzeniny, perníčky, marmelády, šperky, suché vazby, věnce, hračky a také textilní výrobky.

Program Svatováclavských slavností:

sobota 24. září 2016 od 10 do 18 hodin na náměstí Míru

10.30 – 12.30 hodin Babouci – jihočeská dechová kapela
13.00 – 14.30 hodin Varmuža – cimbálová muzika
15.00 – 16.00 hodin Pragtet – housle, kytara, kontrabas – písně Jaroslava Ježka a Karla Hašlera
16.30 – 18.00 hodin Claymore - gaelic-rock inspirovaný skotskou a irskou hudbou, okořeněnou o specifický zvuk skotských dud

Osobnost sv. Václava

Svatý Václav, třetí přemyslovský kníže, panoval pravděpodobně v letech 925 až 935. Byl vnukem prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje a světice Ludmily, která jej vychovávala. Vedle Cyrila a Metoděje a svatého Prokopa patří k nejvýznamnějším šiřitelům křesťanství v českých zemích. Podle pověsti to byl právě on, kdo v zemi také zavedl tradici pěstování vína. Často ohrožovaná území chránil tak, že císaři Svaté říše římské Jindřichu Ptáčníkovi platil tribut pacis, daň za mír, která se rovnala pěti stům hřiven stříbra a sto dvaceti volům. Za to si vysloužil kritiku svého mladšího bratra Boleslava.

Václav byl pozván na křtiny Boleslavova syna do Staré Boleslavi a zde byl 28. září ráno při cestě na mši bratrem Boleslavem a jeho pochopy Čestou, Hněvnou, Tirou a Tužou napaden a ubodán před dveřmi kostela sv. Kosmy a Damiána. Historické prameny se rozcházejí v otázce, kdy k bratrovraždě došlo, podle starších historiků zemřel kníže Václav v roce 929, jako konsensus byl stanoven pravděpodobnější rok 935.

Kult Václavovy mučednické smrti byl v Čechách velmi silný a vedl k jeho svatořečení již počátkem 11. století. Velký význam svatováclavskému kultu přikládal i sám Karel IV. Ten nechal vytvořit české korunovační klenoty a po českém patronovi nechal vysvětit také kapli v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, v níž jsou dodnes klenoty uloženy.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL