Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rozumná těžba surovin může vytvořit zajímavá a vzácná stanoviště, která postupně osídlí živočichové, houby a rostliny včetně orchidejí a mnoha dalších ohrožených druhů. Následná rekultivace je ale spolehlivě zahubí či vyžene

29.07.2016
Rozumná těžba surovin může vytvořit zajímavá a vzácná stanoviště, která postupně osídlí živočichové, houby a rostliny včetně orchidejí a mnoha dalších ohrožených druhů. Následná rekultivace je ale spolehlivě zahubí či vyžene

Foto: Calla

Popisek: Chráněná rosnatka okrouhlolistá v pískovně u Cepu na Třeboňsku

Česká média nedávno přejímala zprávu ze servisu ČTK, která informovala o výskytu milionů orchidejí na území bývalého rudného dolu Benson Mine v Kanadě. Podobná unikátní území vznikají i v České republice, následná rekultivace je však paradoxně často zničí.

„Čeští odborníci už velice dlouho upozorňují, že převážná část rekultivací přírodě nepomáhá a často jí dokonce škodí. Rozumná těžba surovin může vytvořit zajímavá a vzácná stanoviště, například písčiny, mokřady nebo otevřené skalní stěny, které postupně osídlí živočichové, houby a rostliny včetně orchidejí a mnoha dalších ohrožených druhů. Následná rekultivace však ohrožené druhy spolehlivě zahubí či vyžene a vytvoří všední typ krajiny, obývaný běžnými druhy,“ vysvětluje prof. Karel Prach z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který je také členem evropského výboru Společnosti pro ekologickou obnovu.

Orchideje prstnatce májové v lomu u Zhůří na Šumavě

Orchideje prstnatce májové v lomu u Zhůří na Šumavě

V České republice totiž stále převažují rekultivace technického typu, jejichž výsledkem bývá nejčastěji polní nebo lesní monokultura. Alternativa, která se stala ve vyspělých zemích běžnou součástí rekultivační praxe, se jmenuje přírodě blízká obnova. K jejím velkým výhodám se počítá zejména šetrnost k přírodě a také finanční nenáročnost. Zatímco lesnické a zemědělské rekultivace polykají miliardy korun z rozpočtu soukromých firem i státu, pracují přírodní procesy zcela zdarma (tzv. spontánní sukcese) nebo je člověk s řádově nižšími náklady pomáhá pouze usměrnit (tzv. řízená neboli usměrňovaná sukcese). Pokud jsou v okolí zachovány alespoň malé zbytky přírodních stanovišť, ohrožené i běžné druhy se do lomu nastěhují snadno.

Rosnička zelená v pískovně Cep II na Třeboňsku

Rosnička zelená v pískovně Cep II na Třeboňsku

Zatímco čeští vědci přinesli celou řadu důkazů, že přírodě blízká obnova funguje, a patří v oboru ke světové špičce, česká rekultivační praxe za vědeckými výsledky stále pokulhává. Přesto se však najdou i u nás projekty, které propojují špičkový výzkum s ochranou přírody a staly se inspirací i pro zahraniční odborníky. Namátkou můžeme jmenovat kamenolomy Mokrá a Hády v okolí Brna, jihočeskou pískovnu Cep II nebo po těžbě revitalizované rašeliniště Soumarský most na Šumavě.

Kamenolom na Pacově hoře u Chýnova je dnes přírodní rezervací

Kamenolom na Pacově hoře u Chýnova je dnes přírodní rezervací

„Určitě nejde o to, aby byly všechny lomy, pískovny nebo výsypky po těžbě uhlí ponechány bez lidských zásahů. Přírodě blízká obnova by se však měla stát rovnocennou alternativou lesnických a zemědělských rekultivací, aby již v budoucnu nedocházelo ke zbytečnému ničení vzácných stanovišť a ohrožených druhů,“ říká Jiří Řehounek, který se přírodě blízkou obnovou po těžbě zabývá v neziskové organizaci Calla.

Plochy přírodě blízké obnovy v kamenolomu Mokrá u Brna

Plochy přírodě blízké obnovy v kamenolomu Mokrá u Brna

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL