Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rozumná těžba surovin může vytvořit zajímavá a vzácná stanoviště, která postupně osídlí živočichové, houby a rostliny včetně orchidejí a mnoha dalších ohrožených druhů. Následná rekultivace je ale spolehlivě zahubí či vyžene

29.07.2016
Rozumná těžba surovin může vytvořit zajímavá a vzácná stanoviště, která postupně osídlí živočichové, houby a rostliny včetně orchidejí a mnoha dalších ohrožených druhů. Následná rekultivace je ale spolehlivě zahubí či vyžene

Autor: Calla

Popisek: Chráněná rosnatka okrouhlolistá v pískovně u Cepu na Třeboňsku

Česká média nedávno přejímala zprávu ze servisu ČTK, která informovala o výskytu milionů orchidejí na území bývalého rudného dolu Benson Mine v Kanadě. Podobná unikátní území vznikají i v České republice, následná rekultivace je však paradoxně často zničí.

„Čeští odborníci už velice dlouho upozorňují, že převážná část rekultivací přírodě nepomáhá a často jí dokonce škodí. Rozumná těžba surovin může vytvořit zajímavá a vzácná stanoviště, například písčiny, mokřady nebo otevřené skalní stěny, které postupně osídlí živočichové, houby a rostliny včetně orchidejí a mnoha dalších ohrožených druhů. Následná rekultivace však ohrožené druhy spolehlivě zahubí či vyžene a vytvoří všední typ krajiny, obývaný běžnými druhy,“ vysvětluje prof. Karel Prach z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který je také členem evropského výboru Společnosti pro ekologickou obnovu.

Orchideje prstnatce májové v lomu u Zhůří na Šumavě

Orchideje prstnatce májové v lomu u Zhůří na Šumavě

V České republice totiž stále převažují rekultivace technického typu, jejichž výsledkem bývá nejčastěji polní nebo lesní monokultura. Alternativa, která se stala ve vyspělých zemích běžnou součástí rekultivační praxe, se jmenuje přírodě blízká obnova. K jejím velkým výhodám se počítá zejména šetrnost k přírodě a také finanční nenáročnost. Zatímco lesnické a zemědělské rekultivace polykají miliardy korun z rozpočtu soukromých firem i státu, pracují přírodní procesy zcela zdarma (tzv. spontánní sukcese) nebo je člověk s řádově nižšími náklady pomáhá pouze usměrnit (tzv. řízená neboli usměrňovaná sukcese). Pokud jsou v okolí zachovány alespoň malé zbytky přírodních stanovišť, ohrožené i běžné druhy se do lomu nastěhují snadno.

Rosnička zelená v pískovně Cep II na Třeboňsku

Rosnička zelená v pískovně Cep II na Třeboňsku

Zatímco čeští vědci přinesli celou řadu důkazů, že přírodě blízká obnova funguje, a patří v oboru ke světové špičce, česká rekultivační praxe za vědeckými výsledky stále pokulhává. Přesto se však najdou i u nás projekty, které propojují špičkový výzkum s ochranou přírody a staly se inspirací i pro zahraniční odborníky. Namátkou můžeme jmenovat kamenolomy Mokrá a Hády v okolí Brna, jihočeskou pískovnu Cep II nebo po těžbě revitalizované rašeliniště Soumarský most na Šumavě.

Kamenolom na Pacově hoře u Chýnova je dnes přírodní rezervací

Kamenolom na Pacově hoře u Chýnova je dnes přírodní rezervací

„Určitě nejde o to, aby byly všechny lomy, pískovny nebo výsypky po těžbě uhlí ponechány bez lidských zásahů. Přírodě blízká obnova by se však měla stát rovnocennou alternativou lesnických a zemědělských rekultivací, aby již v budoucnu nedocházelo ke zbytečnému ničení vzácných stanovišť a ohrožených druhů,“ říká Jiří Řehounek, který se přírodě blízkou obnovou po těžbě zabývá v neziskové organizaci Calla.

Plochy přírodě blízké obnovy v kamenolomu Mokrá u Brna

Plochy přírodě blízké obnovy v kamenolomu Mokrá u Brna

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace