Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Mánek: V boji proti kůrovci jsme postupovali správně

25.09.2013
Mánek: V boji proti kůrovci jsme postupovali správně

Autor: Václav Sojka

Popisek: Lýkožrout smrkový

Nejvyšší správní soud jednoznačně a definitivně odmítl námitky a žaloby ekologických aktivistů týkající se asanačních zásahů proti kůrovci na Šumavě. Podle soudu postupovala správa parku při asanaci kůrovcové kalamity správně a podle zákona.

Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl o správnosti asanačních zásahů proti kůrovci na Šumavě. Celá „kauza“ bohužel zaměstnávala soudy více než tři roky. Jihoceskenovinky.cz informoval Pavel Pechoušek, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.

Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava postupovala při asanaci kůrovcové kalamity v letech 2011 až 2013 správně a podle zákona – tak zní výrok Nejvyššího správního soudu v Brně z 30. srpna tohoto roku.

Kalamitu vyvolala špatná rozhodnutí tzv. ekologického vedení Správy NP a CHKO Šumava v letech 2007 až 2010. „Postup Správy NP a CHKO Šumava vycházel z ustanovení paragrafu 32 odst. 1 a 2 lesního zákona, ukládajícího vlastníku lesa povinnost provádět opatření, jimiž bude předcházeno a zabráněno působení škodlivých činitelů na les, a při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků,“ píše se v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně, který tímto rozsudkem zamítl žalobu ekologických aktivistů.

Nebylo to poprvé. Soudy v různých instancích žalobu zamítly několikrát. O správnosti postupu Správy NP a CHKO Šumava rozhodl již Krajský soud v Českých Budějovicích 21. listopadu 2011, již tehdy žalobu zamítl!

Ekoaktivisté - Dagmar Kjučuková, místostarostka Zdíkova, která zablokovala otevření hraničního přechodu Modrý sloup, a Zdenka Křenová, náměstkyně ředitele Správy NP a CHKO Šumava v letech 2007–2010, která pomáhala rozpoutat vznik kůrovcové kalamity, se však stále odvolávali a dále po soudcích žádali nesmyslné rozhodnutí, ve kterém by zakázali kácení všech kůrovcem napadených stromů v Národním parku Šumava. Jako hlavní důvod uváděli porušení svých práv na příznivé životní prostředí. Žalující ekologičtí aktivisté se také nesprávně domnívali, že zásahy proti kůrovci správa parku prováděla v rozporu se zákonem o ochraně přírody a právními předpisy Evropské unie. Žádný ze soudů v České republice se ale naštěstí o nesmyslnosti tohoto tvrzení nedal přesvědčit a zcela jednoznačně konstatoval, že bylo právem a zároveň povinností Správy NP a CHKO Šumava rozhodnout, které stromy napadené kůrovcem budou odstraněny, což bylo zákonnou povinností vlastníka lesa v majetku státu.

„Soudní martyrium je u konce. Rozhodnutí soudu a skončení celého procesu beru jako potvrzení toho, že jsme postupovali v boji proti kůrovci správně a zákonným způsobem. Ekologičtí aktivisté se nám snaží naši práci všemožně znepříjemnit, přitom odbornost jde v jejich případě mnohdy stranou. Tady naštěstí zvítězil zdravý rozum,“ říká Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

„Léta jsem žil na horské Kvildě a stejně jako další Šumaváci jsem miloval zelený les. Aktivisté se v tomto soudním procesu domáhali svých práv na zachování příznivého životního prostředí. Oni ho vnímají tak, že se nechá kůrovci volná ruka a ten pak zlikviduje les. Já v tom nic příznivého pro životní prostředí nevidím, proto jsme kůrovce raději zastavili aktivním přístupem. Soud řekl, že to bylo v pořádku,“ doplňuje ředitel Mánek.

„Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné,“ i to se píše v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Je tak konečné a definitivní. Nikdo se proti němu nemůže dále odvolávat. „Jedna pseudokauza skončila, některé další pokračují. Doufám, že tento rozsudek bude precedentem pro ostatní obdobně nesmyslně vyvolané případy,“ uzavírá Jiří Mánek.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ! Těšíme se na ně.

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace