Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tuhle stavbu nám záviděla celá Evropa. Může za unikátní skalní útvar čert? Český poutník

06.01.2019
Tuhle stavbu nám záviděla celá Evropa. Může za unikátní skalní útvar čert? Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Horní část unikátní vodní elektrárny

FOTOGALERIE Při dnešním výletování se podíváme na zbytky unikátní šumavské vodní elektrárny, vystoupáme na Čertovu stěnu a budeme obdivovat stavbu cisterciánského kláštera. Vítejte ve Vyšším Brodě. Z lokálky směřující ze stanice Rybník do Lipna nad Vltavou vystupuji na zastávce Vyšší Brod Klášter. Vyhledávám červenou turistickou značku a vydávám se směrem na Čertovu stěnu. Cesta vede lesem a v těsné blízkosti kdysi unikátní stavby vodní elektrárny, jejíž horní část dosahovala téměř až k Čertově stěně.

O elektrárně pod Čertovou stěnou se začalo hovořit už v 80. letech devatenáctého století, ale myšlenku svést vodu Vltavy od Loučovic až k Vyššímu Brodu jako první zpracoval až inženýr František Karel. Konečný projekt nakonec ale dodala projekční kancelář Ganz & Comp. V kamenitém terénu začal obtížný výkop přírodního kanálu v roce 1896, vodoprávní povolení vodního díla bylo ale schváleno výnosem Císařského a královského místodržitelství v Čechách až v březnu 1898.

Největší v Rakousko-Uhersku i střední Evropě

„Obří dílo představoval náročně vyhloubený přírodní kanál o délce 1 650 m, šířce 5,7 m, hloubce 3,2 m a spádu jedno promile. Další část představoval vodní závěr neboli komora, kde končil kanál a začínalo tlakové potrubí. To bylo ocelové, nýtované, o délce 560 m a průměru 1 800 mm. Dodávalo až 7,5 krychlových metrů vody za vteřinu. Vodní elektrárna se stala svým výkonem rázem největší svého druhu v Rakousko-Uhersku i ve střední Evropě. Dobový tisk impozantní stavbu srovnával s tou, která byla vybudována na Niagaře. Pro Šumavu měla elektrárna obrovský význam, protože pomohla rozvoji místního průmyslu, dodávala elektrický proud i městům jako byl Vyšší Brod nebo Český Krumlov i dalším městečkům a obcím,“ dozvídám se z informačních materiálů. Pokud se chcete o unikátním díle dozvědět víc, stačí se podívat na jeden výborný dokument.

Ledovec nebo čert?

Poté, co jsem přestal obdivovat unikátní vodní dílo, ocitl jsem se po pár metrech na samotném vrcholu Čertovy stěny. Podle odborníků oblast vznikla mrazovým zvětráváním žulového masivu. Okolo se nachází nepravidelně poseté žulové kameny, které vznikly působením ledovce. Mnohem zajímavěji ale zní legenda, která vznik tohoto místa zaznamenává jinak: Stěna dostala jméno podle čerta, který chtěl zabránit výstavbě kláštera ve Vyšším Brodě. Prý začal stavět kamennou hráz napříč údolím s tím, že zadržovaná voda zaplaví klášter. V osudnou noc nestihl hráz dokončit a po odbití půlnoci se zbořila. Roztroušené kameny pocházejí právě z této hráze. Legenda se stala námětem Bedřichu Smetanovi pro jeho operu Čertova stěna.

Komunita cisterciánů je zpět

Pro cestu zpět do Vyššího Brodu volím modrou turistickou značku. Procházím zasněženým lesem a vnímám krásu zimní krajiny. V městečku vycházím nedaleko areálu Cisterciáckého kláštera, který byl založen v roce 1259 Vokem z Rožmberka. V současné době zde žije komunita cisterciáků, kteří rozsáhlý komplex budov rekonstruují. Během prohlídky kláštera shlédnete interiéry opatského chrámu, gotické sklepení, oratoř Rožmberků, křížovou chodbu, kapitulní síň a rajská zahrada. Tyto části jsou bez průvodce. Navazující trasa s průvodcem vás provede gotickou galerií, knihovní chodbou, teologickým a filosofickým sálem.

Kostel, který se stavěl dvě století…

Součástí areálu je také kostel Nanebevzetí Panny Marie. Stavba kostela započala v roce 1259, ale dostavěn byl až ve 14. století. Nejstarší zachovanou částí kostela je dnešní sakristie. Pod kněžištěm se nachází hrobka rožmberského rodu.

V těsné blízkosti kostela můžete také navštívit ojedinělé poštovní muzeum, v němž můžete obdivovat staré poštovní služebny a úřadovny. Uvidíte zde vše, co bylo a je spojeno s každodenním provozem pošt a to od 16. století až po současnost. Po prohlídce můžete navštívit prodejnu, kde kromě poštovních známek můžete zakoupit také příležitostné dopisnice s přítiskem, pamětní listy, pohlednice, upomínkové předměty a publikace.

Kostel svatého Josefa

Naproti klášterního areálu, při Mírové ulici stojí druhý ze zdejších kostelů, který byl zasvěcen a pojmenován po svatém Josefovi. Gotický kostel byl vystavěn v roce 1347, v 17. století byl významně přestavěn. V průběhu 18. století byl zrušen a znovu obnoven v roce 1816. U tohoto kostela mé dnešní putování končí, vracím se k malému nádraží a mířím zpět k domovu. Přeji Vám krásné zimní dny a putování zdar.

Vložil: René Flášar

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace