Adalbert Stifter z rakouského Mühlviertelu jezdí každý měsíc… V Horní Plané bude sraz příbuzných ´básníka Šumavy´ Stiftera

Foto: Turistický spolek Lipenska

Popisek: Adalbert Stifter z Mühlviertelu jezdí do Horní Plané co měsíc

V Horní Plané se chystá setkání příbuzných zdejšího nejslavnějšího rodáka, česko-rakouského básníka, spisovatele, malíře a pedagoga Adalberta Stiftera, který si vysloužil přízvisko básník Šumavy. Sraz příbuzných básníka, jehož tvorba je stále aktuální svou kritikou vyhrocených vztahů mezi národy a citlivým vztahem k šumavské přírodě, se bude konat na podzim roku 2020.

Autorkou myšlenky setkání je Lenka Hůlková, která pracuje jako kustodka v Památníku-rodném domě Adalberta Stiftera v Horní Plané. Památník je pobočkou Regionálního muzea v Českém Krumlově. Podle jejích slov navštívila Stifterův památník již celá řada lidí, kteří zde svůj příbuzenský vztah zmínili.

Srazu by se mohla zúčastnit stovka příbuzných z Čech, Rakouska i Německa

„Děje se to každý rok. Ty vazby na rodinu Adalberta Stiftera jsou různé, v některých rodinách je to spíš jako legenda. I s takovými rodinami jsme i dále v kontaktu. Čekáme, že by se srazu mohlo zúčastnit zhruba 100 příbuzných, kteří žijí u nás, v Rakousku a v Německu, ale je možné i jinde, například v zámoří,“ uvedl Lenka Hůlková.

Rodný dům Adalberta Stiftera

Letos v létě se ve Stifterově rodném domě setkala například s Janem Štifterem, novinářem a publicistou z Českých Budějovic, jehož rod také pochází z Horní Plané. „Adalbert neměl žádné děti, nikdo z nás nemůže být jeho potomkem. Ale máme s ním společné hornoplánské předky. Kdykoliv dorazím do Horní Plané, mám pocit, že jsem tak trochu doma,“ říká Jan Štifter. Rodinná vazba se promítla do jeho profese, pokračuje v tradici – píše knihy, letos mu vyšel román Sběratel sněhu z česko-německého prostředí.

Je to náš nejvýznamnější rodák a my jsme na něj stále pyšní

Stifterův fenomén je v Horní Plané silně zakořeněný, je zde celá řada dalších památek či míst, které nesou Stifterovo jméno. Například lesopark, pomník, smrk. Řada pamětihodností je samozřejmě s jeho jménem spojená. „Je to náš nejvýznamnější rodák a my jsme na něj stále pyšní. Snažíme se o to, aby byl jeho odkaz stále živý a aby na něj další generace lidí, a to nejen z Horní Plané, nikdy nezapomněla,“ uvedla Hůlková.

V rodném domě Adalberta Stiftera se ustavičně konají nějaké výstavy

„Adalbert Stifter je ikona celého regionu Lipenska. Je pro nás i pojítkem pro mnohá partnerství v zahraničí, protože Adalbert Stifter spojoval národy Čechů, Rakušanů a Bavoráků. Má řadu pomníků u nás, v Rakousku i v Německu. Jsou po něm pojmenované školy, spolky. Loď tohoto jména každé léto vozí turisty na Lipně. Setkání širokého příbuzenstva je skvělým důkazem, že obrovský odkaz rodáka z Horní Plané funguje i dnes a dále spojuje národy,“ uvedl Jiří Mánek předseda Turistického spolku Lipenska, který se stará o rozvoj cestovního ruchu od Stožce po Rožmberk.

Nejstarší Stifter žil v Horní Plané již okolo roku 1600

S klíčovým Stifterovým příbuzným jsou hornoplánští v kontaktu již nyní, jedná se o jeho prapraprasynovce, který je dokonce jmenovcem slavného spisovatele. „Pocházím z rodinné linie od Simona Stiftera, spisovatelova strýce. To znamená, že dědeček spisovatele byl můj pra- pra- pradědeček. Mne a Adalberta Stiftera odděluje období pouze tří generací! To je proto, že se muži v mé rodině ženili až pozdě. Tak mému otci, narozenému v roce 1902, bylo 48 let, když jsem se narodil,“ prozrazuje Stifter.

Adalbert Stifter u památníku

Pětašedesátiletý Adalbert několik let sbírá všechny údaje týkající se jeho stifterovské rodiny a snaží se vytvořit rodokmen. Nejstarší předek, kterého zaznamenal, žil v Horní Plané již okolo roku 1600. Jméno Stifter bylo před nějakou dobou nejobvyklejším příjmením v Horní Plané. Velké ´stifterovské rodiny´ existovaly i na jiných místech v Čechách, např. v Prachaticích a Českém Krumlově, ty však podle Adalberta nemají s jeho rodinou nic společného.

Ne každý, kdo je se jmenuje Stifter nebo pochází z Horní Plané, je příbuzný

„Znám několik lidí, kteří jsou stejně jako já příbuznými Adalberta Stiftera, je samozřejmě velmi zajímavé setkat se s těmi, kteří jsou skutečnými příbuznými spisovatele. Částečně se ale jméno Stifter i vytratilo. Nutno ale také říci, že ne každý, kdo je se jmenuje Stifter nebo pochází z Horní Plané, je příbuzným spisovatele,“ řekl.

Olejomalba Horní Plané od Adalberta Stiftera

Ten vyrostl v Německu. Vystudoval ve Frankfurtu nad Mohanem a v Innsbrucku filozofii, teologii a pedagogiku. „Navíc jsem vystudovaný počítačový odborník. 11 let jsem učil na vyšší obchodní škole v Tyrolsku, poté jsem přešel na správu katolické církve v Salzburgu. Tam jsem byl několik let vedoucím IT. Pak jsem pracoval jako teolog a nakonec jako právník církevního práva,“ shrnuje svou pestrou profesní dráhu Adalbert Stifter. Je ženatý a se svou manželkou, která pracovala celý život jako učitelka, vychoval dvě děti, ty jsou dnes samozřejmě dospělé. Po odchodu na odpočinek žije se svou paní v rakouské obci Mühlviertel. Ta leží hned za českými hranicemi a narodil se tam jeho otec. Do Horní Plané jezdí teď asi tak jednou měsíčně, rád tu navštěvuje Stifterův rodný dům. Někdy tu provází jednotlivce nebo skupiny z okruhu blízkých přátel. Pro ně je samozřejmě atraktivní, že jsou provázeni potomkem z rodiny spisovatele.

Kdo byl Adalbert Stifter (23.10. 1805 – 28.1. 1868)?

Doma se mu říkalo Bertl. V Horní Plané se mu říkalo Stifter-Bertl. Na gymnáziu v rakouském Kremsmünsteru byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v překladu: Adalbert Stifter, Čech Hornoplanský. Jako muzejní památník slouží rodné stavení číslo popisné 21 v Horní Plané. Byl otevřený roku 1960 zásluhou historika a památkáře Dr. Huga Rokyty.  Kromě stále expozice se zde konají sezónní výstavy a četné akce. Je zde také k vidění dlouhodobá expozice o krajině, domech a lidech před vybudováním Lipna.

Adalbert Stifter patří k nejvýznamnějším představitelům uměleckého směru známého jako biedermeier. Je dodnes aktuální svou kritikou vyhrocených vztahů mezi národy. Díky jeho příkladným postojům ve vztazích mezi českým a německým obyvatelstvem zemí Koruny české po něm bylo pojmenováno sdružení Adalberta Stiftera, které se zabývá podporou česko-německého porozumění – to funguje v Mnichově, hornoplánské bylo bohužel zrušeno. Stifterův zvláštní význam tkví také v tom, že jeho dílo bylo přeloženo do 27 jazyků, čímž zprostředkoval krásy kraje dnešního Lipenska celému světu.

Své životní krédo – zákon laskavosti – vyjádřil Adalbert Stifter v předmluvě ke sbírce povídek Pestré kameny: Za ´velké´ považoval takové věci jako plynutí vody nebo šumění větru, protože jsou to jevy nenápadné, avšak všeobecně platné a trvalé. Za ´malé´ považuje naopak sopečné chrlení lávy nebo bouře, které přes svou obrovskou sílu představují pouze jevy místně ojedinělé. Používá toto měřítko také na lidský život a vidí tento ´laskavý zákon´ zosobněn v jednoduchosti a vytrvalosti lidského snažení se zaměřením na určitý smysl.

Zdroj TZ

Vložil: Markéta Vančová