Kam zmizely busty prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše? Lidé se na to radnice stále ptají
26.01.2018
Foto: Český Krumlov
Popisek: Busta Edvarda Beneše na nádvoří českokrumlovského hotelu Růže již nestojí
Často se na českokrumlovskou radnici obracejí obyvatelé i návštěvníci Českého Krumlova s dotazem, proč byla odstraněna busta prezidenta Edvarda Beneše z nádvoří hotelu Růže, kde byla spolu s bustou prezidenta T. G. Masaryka a pamětními deskami instalována.
Instalaci bust inicioval majitel hotelu Jan Horal, veterán II. světové války, který následně odkázal busty prezidentů a pamětní desky společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Po jeho smrti byly busty prezidentů přesunuty do Českých Budějovic a instalovány na nově zřízeném pietním místě na zahradě vily KOH-I-NOOR Hardtmuth.
„Pamětní deska, která byla původně pod bustou T. G. Masaryka, byla společností KOH-I-NOOR HARDTMUTH věnována městu Český Krumlov a osazena na veřejně přístupné místo na budovu radnice v Českém Krumlově. Pamětní deska pod bustou Edvarda Beneše se nachází nadále v majetku společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH a osazena nebyla. Město Český Krumlov plně respektuje vůli současného majitele tuto desku neosazovat,“ píše radnice.
Iniciátor kulturního života, hoteliér i válečný hrdina
Jan Horal zemřel v roce 2011. Díky němu v Českém Krumlově prosperovaly dva velké hotely, ale také na nádvoří jednoho z nich, hotelu Růže, si mohli lidé také připomenout dva zakladatele samostatné Československé republiky, T. G. Masaryka a Eduarda Beneše. Od roku 2013 už busty stojí v Českých Budějovicích, přesněji na zahradě vily KOH-I-NOOR Hardtmuth LAMEZAN. „Tento akt je splněním přání zesnulého plukovníka Jana Horala, účastníka druhé světové války, jehož zásluhou byly busty v roce 2004 umístěny na nádvoří jeho českokrumlovského hotelu Růže," sdělil před čtyřmi lety Českokrumlovskému deníku říká Karel Pokorný, iniciátor celé akce, který byl také dlouholetým přítelem Jana Horala a společně spolu každoročně pořádali v Českém Krumlově květnové koncerty k výročí konce II. světové války.
„Před takřka deseti lety byli u odhalení podobizen našich velikánů takoví hrdinové, jako generálové František Fajtl, František Peřina a Jiří Hartman a plukovníci Lubomír Úlehla a Milan Malý, kteří již také odešli do „leteckého nebe. Tímto letošním slavnostním aktem chceme na tomto místě a v tento významný den založit tradici každoročního projevení úcty a vděku všem statečným lidem, kteří se o vznik a svobodu naší republiky zasloužili," dodal Karel Pokorný.
Busty chtěli roztavit, Horal je odkoupil a propašoval z Československa
Obě historické busty pocházejí z dílny známého českého prvorepublikového sochaře, medailéra a malíře Josefa Pekárka, žáka Josefa Václava Myslbeka. „Nesmírně si vážíme projevené důvěry, která nás zavazuje i do dalších let. Rozhodnutí o umístění bust na zahradu vily, patřící české společnosti, vnímám jako návrat k tradicím z první republiky a je vzhledem k historickým souvislostem zcela logické," komentoval pro Českokrumlovský deník událost generální ředitel KOH-I-NOOR Hardtmuth Vlastislav Bříza.
Odhalení bust v Českých Budějovicích: Stalo se tak 28. října, na snímku generální ředitel KOH-I-NOOR Hardtmuth Vlastislav Bříza, vdova po generálu Aloisi Šiškovi Vlasta Šišková a Karel Pokorný, iniciátor celé akce.
O rok dříve, v březnu roku 2010 zavzpomínal také pro Českokrumlovský deník Jan Horal na dobu a příběh dvou bust a na to, jak tato umělecká díla vlastně získal. Ani jedna už totiž neměla teoreticky vůbec existovat. „Koupil jsem je v době totality," řekl Jan Horal. Za druhé světové války bojoval na straně západních spojenců, ale po válce, v souvislosti s nástupem komunistů k moci, z naší republiky emigroval. „Byl jsem tady odsouzen a nesměl jsem zpátky. Pak se ale najednou zčista jasna u mne v Götteborgu, kde jsem žil, objevili lidé ze Škodovky s tím, zdali bych byl ochoten převzít její obchodní zastoupení ve Švédsku. To jsem udělal. Na základě toho jsem dostal jak povolení ke vjezdu do Čech, tak i garanci, že se mi nic nestane," doplnil Jan Horal.
Obě busty objevil právě v Čechách a ve chvíli, kdy se dozvěděl, že by mělo dojít k jejich roztavení, odkoupil je a za pomoci jednoho svého známého Angličana je dokázal propašovat za hranice. Celou dobu svého pobytu v zahraničí až do pádu železné opony je měl u sebe. „Když jsem za panem Horalem jezdil do Monte Carla, spával jsem v posteli, nad kterou byla právě busta Masaryka," doplnil vzpomínky Horalův spolupracovník Karel Vald.
Vložil: Anička Vančová