Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Záchranáři letos pomohli na Vltavě stovkám vodáků. Zdravotnický tým projektu Jedu vodu vedl Martin Pöschl, záchranář vyškolený Českým červeným křížem

14.11.2016
Záchranáři letos pomohli na Vltavě stovkám vodáků. Zdravotnický tým projektu Jedu vodu vedl Martin Pöschl, záchranář vyškolený Českým červeným křížem

Autor: Jedu vodu

Popisek: Letos potřebovalo na Vltavě pomoc záchranářů až sedm vodáků denně

Vykloubená ramena, řezné a tržné rány i další úrazy. S podobnými zraněními se denně setkávali záchranáři a zdravotníci, působící na vodáky hojně navštěvované Vltavě mezi Vyšším Brodem a Boršovem. Stovkám lidí v průběhu léta pomohl zdravotnický tým projektu Jedu vodu, jehož přítomnost u řeky byla letos úplnou novinkou. Zdravotníci se osvědčili stejně jako další součásti projektu – vratné kelímky či udržované mobilní toalety.

Martin Pöschl je sám zkušeným vodákem. Letos v létě však působil na Vltavě především jako záchranář a vedoucí týmu zdravotnického personálu financovaného z projektu Jedu vodu, trojice poskytovatelů služeb na řece, Martina Pavljuka, Martina Švarce a Filipa Hrdiny. Vyškolen byl zkušenými instruktory Českého červeného kříže.

Zdravotnická i záchranářská služba na nejtěžších úsecích horního toku oblíbené řeky se nenudila. Vodáci si na ni rychle zvykli a často ji sami vyhledávali. „Prošli jsme teorií i praxí. Měli jsme možnost vidět, jak taková zranění vypadají. Instruktor Českého červeného kříže připravoval modelové situace, včetně krvácení nebo zranění hlavy. Všechno bylo hodně autentické, takže jsme si zvykali na situace, se kterými se můžeme nejčastěji potkat,“ uvedl Pöschl. Součástí jeho výcviku bylo i školení s potápěči, kdy se frekventanti kurzu vzájemně zachraňovali při simulovaném tonutí a podobně.

Záchranáři na Vltavě

Kritická místa u jezů jsou stále podceňována

„Že je dobře vyškolený, to prokázal hned v prvních dnech služby u řeky. Zranění bylo dost a pomoc byla skutečně potřeba,“ konstatoval jeden z trojice autorů projektu Jedu vodu Martin Pavljuk, jehož slova potvrdil i sám záchranář. „Někteří vodáci si vozí lékárničky, mají určeného zdravotníka i lékaře a také využívají helmy a vesty. Ale moc jich není. Někteří naopak nemají ani telefon,“ popsal Pöschl. Do ošetřování zraněných vodáků se po celou dobu v rámci svých letních aktivit zapojilo i pět studentek, měly lékárničky a působily na několika stanovištích, kde bylo zároveň možné odložit odpad.

Byť by se mohlo zdát, že pět zdravotnic je málo, zdravotnická pomoc byla vodákům stále nablízku. „Věděli jsme, že na vodě je v určitém čase největší nápor na některých místech. Po ránu jsou například vodáci většinou u Vyššího Brodu a odpoledne už je tahle skupina před Rožmberkem. Takže jsme se jen přesouvali s vodáky,“ konstatoval záchranář. Právě v roli zachránce byl často i několik hodin denně ve vodě a pomocí kotvy na laně chytal prázdné uplouvající lodě. Pomáhal z vody zaskočeným vodákům, kteří se „cvakli“.

Záchranáři na Vltavě

Vodáci zachraňují hlavně majetek

Zranění bylo i sedm denně, běžně kolem dvaceti týdně. Martina Pöschla překvapilo, jak často mají vodáci vykloubené rameno. Snaží se chytit v proudu plovoucí lodě. Pokud se vodák nepustí včas, je neštěstí hotové. Další častá zranění jsou odřeniny, řezné nebo tržné rány či stržené nehty a také odřené holeně. Takové úrazy utrpěli vodáci například o kameny, kdy se ve snaze zadržet loď postavili před ni. To je podle Pöschla velká chyba.  Loď je při své vyšší hmotnosti s tlakem vody často přetlačí a povalí je nebo přimáčkne na kameny. Na jednu převrženou loď a záchranu posádky bylo třeba průměrně kolem deseti minut. Při letošní větší vodě jich zachraňoval až pět za hodinu.

„Některé úrazy jsme ošetřili hned. Někdy to nebylo v našich silách a museli jsme volat sanitku. Stalo se nám také, že jedna Holanďanka nám nedokázala říci, že má vykloubené rameno. Byla statečná, neuměla však anglicky ani německy a její partner také ne. Ale nakonec jsme se domluvili a původ bolesti zjistili. Taková zranění jsme přenechávali lékařům,“ zdůraznil Pöschl. Dodal, že vodáci často nechtěli přerušit plavbu a menší tržné či řezné rány si nechali ošetřit tak, aby se dostali do nejbližšího kempu. Jindy by si nenechali ani vyndat klíště. Když však přišli zdravotníci, bylo to něco jiného a ošetřit se nechali.

Záchranáři na Vltavě

K bezpečnosti vodáků přispěla instalací záchranných boxů i radnice v Rožmberku

Na nebezpečném jezu v Rožmberku nad Vltavou letos před začátkem vodácké sezony přibylo na obou stranách řeky bezpečnostní zařízení pro první pomoc vodáků. Jsou to záchranné boxy, ve kterých je lékárnička s první pomocí. Je zde i plovák na provazu, který lze hodit jako pomoc tonoucímu do vody. „Víme samozřejmě o tom, že jez je hodně nebezpečný a v minulosti se tu utopilo několik vodáků. Proto jsme chtěli zajistit větší pomoc, než tam byla dosud. Samozřejmě je dobře, když jsou blízko jezu lidé tak jako u nás,“ řekla starostka Rožmberku nad Vltavou Lenka Schwarzová.

Projekt Jedu vodu letos na Vltavě realizovala skupina tří podnikatelů. Zaměřila se na zavedení vratných kelímků na nápoje, větší čistotu kolem řeky a zdravotní zajištění vodáků. Zálohované kelímky bylo možné získat na vybraných místech celé trasy, kde se zároveň mohly vracet. K čistotě kolem řeky přispělo i 25 mobilních WC a více nádob na odpad. Zdravotnická a záchranná služba hlavně u jezů byla určena pro první pomoc a ošetření menších úrazů. Cílem projektu pro příští roky je také snížení množství rozbitého skla v řece a na březích okolo ní. Projekt podpořily Lesy České republiky, Povodí Vltavy, radnice v Rožmberku nad Vltavou, Větřní a v Boršově, Český červený kříž i někteří majitelé či provozovatelé občerstvení či kempů na řece. Organizátoři věří, že jejich počet postupně poroste.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace