Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Sociolog: Zažil jsem, jak chudoba naleptává život a vztahy. Když někdo řekne, že je vlastně jedno, jestli o něco klesne životní úroveň, mele nesmysly

09.03.2015
Sociolog:  Zažil jsem, jak chudoba naleptává život a vztahy. Když někdo řekne, že je vlastně jedno, jestli o něco klesne životní úroveň, mele nesmysly

Autor: Svobodní

Popisek: Sociolog a člen Svobodných Petr Hampl v Českých Budějovicích

Třídní konflikt ve 21. století – elity proti buranům? Takový název měla přednáška sociologa a podnikatele Petra Hampla v Českých Budějovicích. Mluvil o společenských třídách jak v Čechách, tak v zahraničí. Společenské rozdíly dle jeho názoru ve větší či menší míře zřejmě stále budou. Připomněl ale rok 1850 v Americe, kdy podle něj výjimečně byla naopak téměř beztřídní společnost. „Víc než 50 procent bílých obyvatel bylo vlastníky toho, na čem pracovali. Fungovala téměř dokonalá konkurence. Nebyli žádní Babišové, žádné obchodní řetězce, nikdo na nikom nebyl závislý,“ řekl mimo jiné Petr Hampl. Přednášku v Českých Budějovicích zorganizoval docent Martin Konvička, čelný představitel iniciativy Islám v ČR nechceme.

„Ve všech společnostech, které známe z dějin vyspělých civilizací, byli lidé rozděleni do tříd, stavů nebo kast,“ uvedl sociolog Petr Hampl svou přednášku, na kterou dorazila zhruba stovka posluchačů. Těm Hampl sdělil, že sice více méně všichni máme tendenci si namlouvat, že žijeme ve společnosti, která je beztřídní a kde všichni mají stejnou šanci, ale ve skutečnosti tomu tak není. „Na každém kroku jsme přesvědčeni o opaku,“ vysvětloval Hampl.

To, do jaké třídy budeme patřit, je podle sociologa z velké části předurčeno už tím, do jaké rodiny se narodíme. „Dříve to byla urozenost. Otázku hrají také peníze. Dnes děti z vyšších vrstev chodí třeba do lepších školek, rodiče jim více čtu, místo aby jen koukaly na televizi…. A v takových 14 letech je už mezi dítětem z vyšších a nižších společenských vrstev velký rozdíl,“ vysvětluje svou teorii Hampl.

Dodává, že podle odborníků hrají velkou roli geny a inteligence, která se dle něj z velké části dědí. „Samozřejmě se ale stává i to, že se ti, kteří se narodí lidem z takzvané nižší vrstvy, během života, díky své píli, studiu a podobně, vypracují do vyšších tříd. Rozhodně to pro ně ale bývá složitější,“ vysvětluje Hampl.

Zlatá devadesátá

Dostat se v dnešní době z takzvané nižší do vyšší vrstvy je podle Hampla poměrně složité. Naopak po sametové revoluci, byl tento, jak říká tunel nahoru, mnohem přístupnější. „Stačilo, když měl někdo odvahu, začal podnikat. Když to řeknu obrazně, každý lakýrník si mohl založit firmičku. Zbohatl a dostal se nahoru. Někdo se tam udržel a někdo ne,“ vysvětluje Hampl.

Přemýšlí prý nad tím, že v některých médiích, když se píše právě o této době, píše se o rozkrádání, podvodech. „Já jsem v té době žil a rozhodně na mne tak nepůsobila,“ říká rázně.

I on sám, který se narodil do rodiny uznávaného porodníka, si prý vyzkoušel, jaké je to být dole i nahoře. „Mám za sebou období, kdy jsem byl docela vysokým manažerem, měl jsem ale i období, kdy jsem byl bez práce a kdy jsem viděl, jak ta chudoba naleptává život a naleptává vztahy. Je to prostě jiné, když si nemůžete dovolit všechno pro všechny a začnete sledovat, jestli se pro dítě nekoupil moc drahý svetr a budou peníze i na svetr pro druhé dítě. Když někdo mluví o tom, že je vlastně jedno, jestli o něco klesne životní úroveň, tak mám pocit, že vůbec neví, o čem mluví,“ říká Hampl, který prý nikdy nebyl úplně dole, ale dobu, kdy byl nezaměstnaný, by už nikdy nechtěl zažít.  Dnes má svou firmu a kromě toho spolupracuje například i s Karlovou univerzitou v Praze.

Netradiční třídní dělení fungovalo podle Hampla v Čechách v 80. letech, tedy v době, kdy tady vládli komunisté. „V té době se vlastně lidé dělili na straníky a nestraníky, ale také podle toho, jaké kdo měl známosti,“ říká Petr Hampl. Vysvětluje, že do vyšší vrstvy klidně tehdy spadal vyučený řezník nebo zelinář, protože právě jejích služby potřebovali i páni z nejvyšších politických míst, aby jim sehnali podpultové zboží.

Vyberou si ženy krásného dělníka, nebo bohatého právníka?

„Kdo z vás tady přítomných žen, nebo vašich kamarádek se zamiloval do ukrajinského dělníka? Zřejmě nikdo, viďte?“ dotazoval se Hampl ztichlého sálu. Odpověď skutečně nedostal ani jedinou. „Lidé se mezi sebou do společenských tříd dělí už podvědomě. Ženy proto mají možná vyvinutější smysl. I když se jim muž líbí, je pro ně důležité, jakou má prestiž, kam lidové řečeno patří,“ poukazuje Hampl.

Podle něj se lidé v různých vrstvách liší třeba tím, jak vychovávají děti, nebo třeba i jen jak mluví. „Jsou společenské vrstvy, kde se třeba běžně používají sprostá slova. Jiné společenské vrstvy takto vůbec nemluví a už vůbec ne na veřejnosti. I podle toho se pak lidé rozdělují a velmi rychle poznají, kam kdo patří,“ říká Hampl, podle kterého je například i ve vyšších společenských vrstvách méně rozvodů a více dětí je tak vychováno v úplné rodině. 

„Někteří lidé z určité vrstvy se snaží aplikovat svůj vzorec na lidi třeba z nižší vrstvy a přesvědčit je, že to jak se chovají oni, je jediné správné. To se ale nemůže většinou povést a také to bývá zdrojem konfliktů,“ vysvětluje Hampl.  Je pak podle něj také těžké, aby bylo všechno, co se rozhodne ve vládě, spravedlivé i pro lidi v nižších třídách. „Je otázkou, zda lidé ve vyšší třídě opravdu chápou potřeby a starosti těch v nižší třídě,“ přemýšlí Hampl.

Na to reagoval jeden z posluchačů s tím, že si myslí, že by právě i lidem ve vyšších vrstvách prospělo, kdyby měli co nejvíce informací o tom, jak žijí lidé v nižších třídách. „To si myslím také, ale opravdu nevím, jak to zařídit. Dříve na to trochu fungovala například vojna, kde spolu řadu měsíců 24 hodin denně žili mladí muži opravdu z nejrůznějších vrstev,“ souhlasil Hampl a zažertoval, že teď by se snad daly zavést jen výměny manželek.

Nejvyšší česká třída už není česká…

Na závěr besedy se rozhořela poměrně pestrá diskuze.  „Myslíte si, že se situace u nás i ohledně třídních rozdílů a se vším, co s tím souvisí, zhoršila i existencí Evropské unie? Podle obrázků, které jste ukazoval, jsem to tak pochopil,“ tázal se jeden z posluchačů.

„Ta horní třída, kterou jsem tady na obrázku znázornil, tak vlastně už není většinou česká, tak je evropská. Ti lidé mluví anglicky, nakupovat jedou do Paříže, na dovolenou kamkoli jinam než v Čechách, na obrazy se jedou podívat do Vídně… Jejich parťáci, se kterými oni žijí, jsou lidé ze stejné třídy z Německa, z Francie… ne lidé z jejich vlastní země. Což v důsledku znamená, že někteří ti lidé z nejvyšší třídy ztrácí zájem pečovat o svou zemi. V tomhle smyslu jsme měli takovou nezamýšlenou velkou výhodu za komunismu. Nikdo z českých komunistů nechtěl žít v Moskvě a nechtěl ani, aby tam žily jeho děti. Ti lidé byli motivování udržovat svou zemi v relativně rozumném stavu. Kdyby to v Moskvě bylo krásné, kdyby se tam chtěli přestěhovat, tak by tady měli spálenou zemi. A to se trochu bojím, že se nám teď děje,“ vysvětlil Petr Hampl.

Další posluchač viděl situaci v České republice ještě černěji. „Domnívám se, že demokracie skončí, co si o tom myslíte? Nepřijde nějaký ten Putin? Myslím si a hodně lidí kolem mne také, že demokracie nebude fungovat a že přijde nějaká tvrdá ruka,“ ptal se další z návštěvníků přednášky. „Já mám za to, že parlamentní demokracie je mrtvý model, že to prostě skončilo. Teď je otázka, co s tím. Doufám, že to další nebude Putin, že se podaří něco lepšího. Cesta, kterou já bych preferoval, je nějaká přímá demokracie švýcarského tipu. Samozřejmě ale není vyloučené, že přijde i něco nepěkného,“  netajil se svým názorem Petr Hampl.

David Hora

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace