Prezident Zeman na Zemi živitelce „odpálil bombu“. A potrefené husy už kejhají. Včetně premiéra, který se drží hesla, hlavně nikoho nenaštvat

Foto: Petr Kupka

Popisek: Miloš Zeman přijíždí

Letošní rok by z pohledu obilovin mohl být pro české zemědělce relativně příznivý. Momentálně je sklizeno zhruba 90 procent všech ploch v zemi. Při slavnostním zahájení Národních dožínek na mezinárodní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), kterého vyloženě potěšil projev prezidenta, jenž největší zemědělskou výstavu v Českých Budějovicích slavnostně a s vtipem sobě vlastním zahájil.

„Přitom na začátku roku jsme se obávali velkého sucha, potom se zase zdálo, že bude příliš mokro. Ale příroda píše každý rok jiný scénář a zdá se, že ta letošní sezona bude nakonec pro zemědělce příznivá," uvedl Jurečka.

Zeman vyhlásil válku obchodním řetězcům

Jurečka při zahájení Země živitelky řekl, že letošní rok bude patrně rekordní z pohledu výnosu. Výsledky podle něj mohou dávat naději, že zemědělství má vzestupnou tendenci. Malí, střední i velcí zemědělci a potravináři mají šanci dál se rozvíjet i díky dotacím. V letech 2014 až 2020 mají možnost získat celkem 84 miliard korun v rámci Programu obnovy venkova.

Prezident Miloš Zeman na začátku Země živitelky vyzval k tomu, aby lidé kupovali české potraviny. Zároveň vyhlásil válku obchodním řetězcům. S tím zcela nesouhlasí předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Myslím si, že není třeba vyhlašovat nějakou speciální válku obchodním řetězcům. Od nástupu nové české vlády realizujeme velmi silný tlak na posílení pravomocí institucí, které mají šanci zkontrolovat kvalitu potravin v naší zemi a také třeba stav, v jakém se produkty v obchodních řetězcích prodávají," řekl Sobotka o den později na Zemi živitelce.

Projev prezidenta republiky na zahájení výstavy Země živitelka 2014

Vážený pane primátore, vážený pane ministře zemědělství, vážený pane řediteli, myslím si, že při těchto příležitostech je hrozně málo, když nějaký politik řekne: „Já mám zemědělství rád, já podporuji zemědělce,“ a neřekne nic konkrétního. Pojďme si tedy místo vznešených slov říci, co se díky nové vládě za uplynulé období podařilo.

Myslím si, že se podařily minimálně dvě věci. Zemědělcům byla vrácena zelená nafta, kterou předpředminulá vláda zrušila v rámci omezujících opatření zaměřených prakticky vůči každému odvětví a hlavního hospodářství. Myslím si, že je to logické, protože zemědělské stroje jezdí po silnicích minimálně, nezatěžují tak dopravní infrastrukturu a je jenom spravedlivé, že naftu mají levnější.

Druhá věc, která mě zajímá, mimo jiné proto, že mám rád Vysočinu a Vysočina je kraj brambor a kamení. A na Vysočině se snížila plocha brambor za poslední období o devadesát procent a celostátně o osmdesát procent. Myslím si, že je to ostuda. Chtěl bych poděkovat panu ministru zemědělství, že zjednal nápravu, pokud jde o podporu této mnou oblíbené plodiny, nejlepší je s máslem a pažitkou.  Nejenom brambory na škrob, ale i konzumní brambory budou mít od nynějška tuto podporu. Dovážet egyptské brambory z Nilu, který se stal do jisté míry stokou, znamená určité zdravotnické riziko, zatímco brambory z Vysočiny i odjinud jsou daleko kvalitnější. Doufám, že zde není egyptský velvyslanec.

A konečně třetí věc, která nás ještě čeká. Pan ministr zemědělství v jednom rozhovoru vyhlásil válku obchodním řetězcům a já bych se svojí pomocnou divizí k této válce rád připojil. Vzpomínám si na období, kdy mi před několika lety prezidenti agrární a potravinářské komory předali tabulku, jaká je zisková marže obchodních řetězců dnes a jaká byla před patnácti lety. Abych Vás dlouho nezdržoval, tak u rohlíku byla zisková marže před patnácti lety 17 % a dnes je 63 %. Totéž se v bledě modrém týká ostatních komodit.

Šedesát tři procenta doslova varují. „Kdo z Vás to má?“ abych citoval jednoho polozapomenutého politika. Kdo z Vás má 63 % zisku? A to do toho nepočítám ještě zápisné, nepočítám do toho regálné, nepočítám do toho další omezení, kterým jsou vystaveni jak zemědělští komoditní výrobci, tak potravináři. Všude v okolních státech jsou obchodní řetězce domácí a podporují i odbyt domácích zemědělských výrobků. U nás je jediný obchodní řetězec, který je domácí. Je to COOP, bývalá Jednota, která má asi 2500 prodejen. A já bych si, pane ministře, velmi přál, aby Vaše a moje válka proti obchodním řetězcům a proti neuvěřitelně vysokým ziskům těchto řetězců skončila úspěšně, tedy tak, aby se tento zisk rozumně přerozdělil mezi zemědělské prvovýrobce, potravináře a obchodníky.

Doufám, že až sem přijdu za rok, protože už jsem tady asi po desáté, takže budeme moci říci, že tuto válku se podařilo vyhrát. Děkuji Vám za Vaši pozornost.

Vyjádření Svazu obchodu a cestovního ruchu k vystoupení prezidenta

V rámci slavnostního zahájení výstavy Země živitelka zazněly z úst pana prezidenta Miloše Zemana i některé informace týkající se maloobchodu. Tyto informace se však velmi rozcházejí se skutečností. Je pouze otázkou, zda ten, kdo panu prezidentovi poskytl zjevně nepravdivé podklady, z nichž pan prezident vycházel, tak učinil záměrně či zda se jednalo o hrubé lajdáctví.

Zisk obchodních řetězců nečiní v žádném případě 63 %. Zisky i těch největších obchodních řetězců se v průměru pohybují mezi 1,5 % až 2 %. U těch nejúspěšnějších je potom zisk srovnatelný se ziskem velkých výrobců potravin a činí okolo 4 %.

Pokud tedy pan prezident volá po spravedlivém rozvržení zisku, potom k takovémuto spravedlivému rozdělení tedy již zjevně došlo.

V případě, že měl pan prezident ve svém projevu na mysli marži, pak jde o zcela jiný parametr, neboť jak víme, zisk je pouhou součástí marže. Podíl obchodní marže na tržbách za zboží se od roku 2005 do současnosti pohybuje bez větších výkyvů v průměru mezi 20 – 23 %, což je podloženo údaji poskytnutými Českým statistickým úřadem.

Tzv. zahraniční obchodní řetězce velmi významně podporují českou ekonomiku a národní hospodářství. Poskytují práci v řádu stovek tisíc zaměstnanců, ročně podpoří vývoz českých potravin v řádu desítek miliard Korun českých, a tolik diskutovaný podíl jimi prodávaných potravin od českých výrobců a dodavatelů činí  70 až 80 %. Vůli podporovat českou ekonomiku prokázaly obchodní řetězce i dosavadním přístupem v rámci řešení dopadů sankcí vyhlášených Ruskou federací v srpnu letošního roku.

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ani jeho členové nerozumí tomu, proč by proti nim měla být vedena válka. Jakýchkoli válek se však obchodníci v žádném případě účastnit nebudou. Obchodníci jsou připraveni o stavu maloobchodního trhu jednat a poskytnout panu prezidentovi i panu ministru Jurečkovi objektivní obraz o stavu maloobchodního trhu, který je velmi vzdálen obrazu prezentovanému při zahájení výstavy Země živitelka. Z tohoto důvodu je prezidentka SOCR ČR připravena v nejbližší době oslovit se žádostí o schůzku jak pana prezidenta Zemana, tak pana ministra Jurečku.

13 tisíc hrubého, práce o víkendech i svátcích, neproplacené přesčasy: To je ta práce snů

Tisíce pracovních míst, které „laskavě“ poskytují zahraniční obchodní řetězce a o nichž píše SOCR ČR, by nechtěl ani leckterý Ukrajinec. Přečtěte si, co o práci v supermarketech napsal před časem server tn.cz, který vycházel z výpovědí skutečných prodavaček a pokladních, zaměstnaných u velkých obchodních řetězců: Průměrná česká prodavačka má plat 13 tisíc hrubého a musí chodit do práce o víkendech a svátcích. Měsíčně tráví v práci zhruba 174 pracovních hodin, kdy přesčasy často nemá proplacené. Často nesmí během směny používat toaletu, zákonem danou pauzu na oddych a svačinu leckde ani nezná. Přečtěte si, co obnáší v dnešní době povolání prodavačky. Své zkušenosti nám vylíčily pokladní českých supermarketů, stojí v článku tn.cz.

„Zacházejí s námi jako s otroky, vykořisťují nás za minimální plat," stěžují si prodavačky a prodavači z celé republiky, kteří nám zasílají své negativní zkušenosti s prací v obchodních řetězcích. Nerad na svoji práci v supermarketu vzpomíná čtenář Michal, který prací za pokladnou strávil dva roky. Ačkoli Michal pracoval na poloviční úvazek, často ke konci měsíce měl odpracováno 140 hodin. Proplacené je ale nedostal. „Mazali nám příchody do práce. Když jsem se ozval, donutili mě podepsat, že žádám o ukončení pracovního poměru dohodou, přičemž tento návrh přišel ze strany zaměstnavatele," uvedl Michal.

Běžně makají 240 hodin měsíčně, bez navýšení mzdy

Na neproplácení odpracovaných hodin si stěžovala i další pokladní Pavla. „Pracovala jsem i 16 hodin denně, aniž bych měla druhý den volno. Kolikrát se mi stalo, že jsem přišla ve dvě ráno domů, osprchovala jsem se a šla na ranní od čtyř," popisuje rozhořčená Pavla a přidává se pokladní Ilona s tím, že běžně odpracuje 240 hodin měsíčně. „Mám pak zaplaceno jen 180 hodin a 60 hodin ´daruji´ centrále. Když se zkusíte ozvat, řeknou vám, že na vaše místo čeká dvacet dalších." Během směny navíc Ilona téměř nezná přestávky a když se chce najíst, musí se schovávat za pultem.

Prodavačky se už měsíc dopředu děsí Vánoc. „Můžeme si tam už rovnou vzít spacáky. Že máme rodiny a chceme s nimi prožít svátky, to nikoho nezajímá. Otevřeno je i na Štědrý den a od letošního roku i 26.12.. Koncem prosince se už ploužíme jak stíny, ale co je komu po tom," stěžuje si pokladní Lenka, která má ale to štěstí, že přesčasy dostává zaplacené.

O letošní Zemi živitelce

Největší tuzemský agrosalon, který loni navštívilo přes 100.000 lidí, tradičně prezentuje celé zemědělsko-potravinářské odvětví. Letos je silné zastoupení vystavovatelů zemědělské techniky. Po letech se na výstavu vrátili také výrobci krmiv. Na předvadišti je k vidění plemenný dobytek. Potravinářská část výstavy je zaměřena především na oceněné výrobky od regionálních výrobců a národní značku kvality Klasa. Zvláštní pavilony jsou věnovány obnově a rozvoji venkova, lesnímu a vodnímu hospodářství a myslivosti. Agrosalon začal ve čtvrtek a potrvá do úterý.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová