Odešel ze sněmovny, vzal do ruky sbíječku. Takhle pomáhá hejtman Zimola. Představil ale také Protipovodňový manuál

Foto: Facebook

Popisek: Hejtman Zimola, jak ho neznáme

Jihočeský hejtman Jiří Zimola na svém facebookovém profilu zveřejnil fotku, na které je zachycen, jak sbíječkou rozbíjí podlahu domu zasaženého povodní. Ukazuje prý, že se čeští hejtmani zapojují do odstraňování povodňových škod.

Zimola pomáhá svému kamarádovi opravovat dům, který zničila nedávná povodeň. „Mého kamaráda doslova vyšplouchla velká voda. Škoda za několik milionů. A jen kvůli tomu, že místní zemědělci zaseli na svah kukuřici. Kéž by se jim to, chytrákům, chtělo jednou vrátit,“ povzdechl si hejtman.

Vedlejšák místo Poslanecké sněmovny?

Od svých facebookových přátel si vysloužil v zásadě pochvalné komentáře. „Vedlejšák místo Poslanecké sněmovny? Držím pěsti,“ reagoval jeden z nich.

Někteří si ale neodpustili rýpnutí: „Sakra, sociální demokrat a pracuje? :-):-) No páni....:-):-).“

Podobně jako letos, i loni přišly na konci května přívalové deště. V roce 2013 vyvolaly na přelomu května a června velké povodně, kdy po hlavní vlně následovaly v červnu ještě dvě menší. Loňské povodně si vyžádaly smrt 15 lidí a škody v řádu miliard korun. A mnohde se stále ještě nepodařilo odstranit všechny následky záplav, ačkoli velká voda v posledních dnech opět zasáhla Česko a přidala další rozsáhlé škody.

Rok po záplavách představil hejtman Protipovodňový manuál

Hejtman Zimola se ale jen neohání se sbíječkou, stará se i o to, jak se v kraji před povodněmi v budoucnu lépe chránit… Omezit stavební činnost v záplavových územích, vlastníkům vodních děl jasně stanovit pravidla, aby se nestávalo, že budou držet hladiny rybníků a jiných vodních ploch na nejhornější hranici či usnadnit výstavbu suchých poldrů, které by byly schopné pojmout vodu z rozlitých koryt řek. To jsou jedny z návrhů preventivních opatření, která obsahuje tzv. Protipovodňový manuál.

Tuto publikaci si nechal vypracovat Jihočeský kraj a hejtman Jiří Zimola ji představil novinářům na tiskové konferenci v úterý 3. června 2014, tedy přesně u příležitosti uplynutí jednoho roku od začátku loňských záplav. Společně s ním na toto téma diskutovali s novináři i ředitel Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje Lubomír Bureš, ředitel krajského ředitelství Jihočeského kraje Policie České republiky Miloš Trojánek, ředitel závodu Horní Vltava, Povodí Vltavy Zdeněk Zídek, starosta obce Putimi, kterou povodeň v kraji zasáhla v roce 2013 nejvíce, Petr Matouš a starosta jihočeských dobrovolných hasičů Václav Žižka.

Je nutno omezit stavební činnost v záplavových územích

Protipovodňový manuál vznikl podle Zimoly na základě zkušeností pracovníků kraje z loňských povodní a zkušeností starostů obcí, které tehdy velká voda zaplavila. Vyplývá z něj několik možných legislativních změn a jeho cílem je, aby se jimi čeští zákonodárci začali zaobírat.

„Například novela vodního zákona by měla omezit stavební činnost v záplavových územích, neboť stavební úřady už 12 let povolují lidem stavět nové domy tam, kde v roce 2002 byla velká voda. To by přece nemělo být možné,“ zdůraznil Zimola

Dále Zimola uvedl, že by vlastníci vodních děl měli mít jasně stanovená pravidla v rámci manipulačních řádů. To znamená, aby se nestávalo, že budou držet hladiny rybníků či jiných vodních ploch na nejvyšší možné hranici, ale počítali s tím, že může přijít nějaká lokální povodeň. Tedy, aby ta vodní díla byla schopna pojmout ještě nějaké množství vody.

„Rovněž uvažujeme i o novele zákona o zemědělském půdním fondu, čímž chceme usnadnit výstavbu určitých technických děl, jako jsou suché poldry, které budou schopny rozlitou vodu pojmout. Smutné je, že v poslední době tu nevznikl suchý poldr ani jediný,“ doplnil hejtman další z námětů z Povodňového manuálu.

Tuto skutečnost pak přisuzuje tomu, že existují místní zájmy, místní lobbistické skupiny a místní vlastníci, kteří prostě nejsou ochotni k těmto účelům vhodné pozemky prodat. „Proto pak musíme za stovky milionů korun stavět protipovodňová opatření ve městech, namísto toho, abychom za mnohem méně peněz nechali vodu volně rozlít po krajině,“ řekl Zimola.

Velká voda způsobila škody za 2 miliardy

Protipovodňový manuál samozřejmě není jediným výstupem celoroční preventivní práce kraje ohledně záplav. Patří sem například i aktualizace povodňových plánů, kontrola stavu hrází, pravidelná školení povodňových orgánů i hlásné a předpovědní služby. Dále pak projednávání dalších námětů od starostů či vyhlášení Grantových programů Jihočeského kraje využitelných k obnově území po povodních. Zařadit sem lze i nedávné jednání Zimoly s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou na téma zvýšení kapacity a úpravy hráze rybníka Rožmberk, jako staletími vyzkoušeného a osvědčeného protipovodňového opatření.

Záplavy v roce 2013 napáchaly na jihu Čech škody za zhruba 2 miliardy korun. Zasáhly 339 z celkem 623 obcí a 13 ze 17 obcí s rozšířenou působností, postiženy nebyly Dačice, Jindřichův Hradec, Blatná a Vimperk. Evakuováno během nich bylo 847 osob, přičemž 53 lidí bylo nutné před rozbouřeným živlem zachránit. Jeden člověk přitom utrpěl zranění a dva případy skončily smrtí.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová