Začátek adventu s neznámými španělskými a francouzskými barokními skladateli. V Českých Budějovicích, Kutné Hoře a v Praze

Foto: Musica Florea (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Orchestr Musica Florea

Orchestr Musica Florea se na začátku letošního adventu vydá do 17. a 18. století a představí svým posluchačům španělské a francouzské autory. Jako vždy sáhne dirigent Marek Štryncl po vynikajících skladbách méně známých autorů, aby přesvědčil, že hudební pokladnice minulých století je ještě stále plná klenotů. Které představí nyní?

Orchestr Musica Florea představí vokální i instrumentální díla pro nás neznámých španělských barokních skladatelů. Patří mezi ně Francisco Hernández de Illana či Antonio de Literes a spolu s nimi program oživí hudba „neznámého“ Jeana Baptisty Lullyho mladšího a jeho současníků z Francie. Skladby méně známých autorů zazní vedle zvučných jmen, jako jsou Antonio Vivaldi, Jean-Philippe Rameau nebo Jean Babtiste Lully starší. Posluchači mohou sami porovnat jejich kvality.

Výjimečně pestrý program nabídne na jedenáct hudebních čísel a zahrají jej hned ve třech samostatných koncertech a lokacích. Hvězdou vystoupení bude význačná španělská sopranistka Beatriz Lafont Murzia. Tato vynikající umělkyně se specializuje na ornamentiku 17. století či hru na specifické nástroje, například kastaněty.

Koncerty se uskuteční 4. prosince v Kutné Hoře, 5. prosince v Českých Budějovicích a 6. prosince v Praze. Začátek adventu a Mikuláš tedy alespoň pro fanoušky orchestru Musica Florea proběhnou ve znamení barokní hudby, období, se kterým je soubor s více než dvacetiletou tradicí sepjatý co nejvíce.

Sopranistka Beatriz Lafont

Neznáme skvosty baroka

Sopranistka Beatriz Lafont vystoupila s orchestrem Musica Florea už minulý rok a zazpívala mimo jiné i árii Francisca Hernándeze de Illana. Koncert, který se konal v Kuksu, měl výborné ohlasy: „Skvělá technika, výrazný projev, strhující hudba sama o sobě a v neposlední řadě kastaněty zvedly publikum z lavic a židlí a umělci se na závěr těšili dlouhému nadšenému potlesku,“ psal redaktor Klasiky Plus.

Podaří se diváky nadchnout i letos? I Marek Štryncl tomu věří. A jako vždy se objevuje řada jmen, která nejsou mezi nejširší posluchačskou vrstvou tolik známá, a přece zasluhují pozoru. Musica Florea systematicky takové autory vyhledává a představuje po celou dobu svého působení. Začala českými skladateli druhé poloviny 17. století a objevy v tuzemských hudebních archivech, brzy se z výzkumu stala vášeň.

„Především šlo o zkušenost, že neznámí autoři, zejména tolik opomíjeného raného baroka, byli zapomenuti neprávem. Neboť jejich skladby jsou důmyslně propracované a z hlediska vyjadřování afektů geniálně krásné. Do repertoáru souboru Musica Florea postupně zamířily hudební sbírky českých nejen barokních autorů, které se nedochovaly v Čechách, ale prakticky po celé Evropě. Samozřejmě mnoho našich ‚kolegů‘ v zahraničí prošlo podobným objevováním zapomenutého v jejich vlastních zemích. A ti nás inspirují k tomu, abychom naším umem pomohli zpřítomnit ‚nové a nové‘ skladatele,“ vysvětluje Štryncl, proč by se posluchač neměl zaleknout neznámých jmen na programech koncertů – a proč jeho objevů s léty vůbec neubývá.

Orchestr Musica Florea

Španělská vášeň a francouzská elegance

Z francouzských autorů zazní nyní například dílo Miche-Richarda se Lalandeho, jenž byl skladatelem na dvoře Ludvíka XIV. a ve své tvorbě významně předznamenal a ovlivnil kompoziční umění svých současníků a následovníků, např. J. S. Bacha či G. F. Händela. „V programu bude jen kratší skladbou uveden slavný tvůrce francouzské hudby Jean-Baptiste Lully,“ doplňuje Štryncl, „ale o to větší prostor dáme hudbě jeho syna (též Jean-Baptiste), o jehož Concertu (suitě) jsme si mysleli, že pochází od jeho otce. I to dokazuje, jak tento ‚neznámý‘ skladatel dobře a geniálně ovládal kompozici svých slavných předchůdců.“ Musica Florea již také jeho dílo s úspěchem v minulosti uvedla. Concert donné pour le souper du Roy představuje barokní taneční formy. Francouzské baroko svou živostí a tanečností vždy vnese do koncertů hravou atmosféru, ale také eleganci dvorských slavností.

Jak je to se španělskými skladateli? Antonio de Literes je skladatelem zarzuel, což jsou melodramatické operní formy, které vznikly ve Španělsku. José de Nebra je dalším jejich autorem, jehož tvorbu bude představena. „Obecně je zarzuela hudebně dramatické dílo, kde se střídá mluvené slovo se zpěvem či tancem. Existují však i zarzuely, které mluvené slovo ani neobsahují, takže se v jistém smyslu jedná o operu. A ať je to de Literes nebo de Nebra, u obou můžeme nalézt neotřelý způsob hudebního vyjadřování, které nepostrádá ‚folklórní‘ rytmické či melodické prvky, typické pro španělskou etnicitu, což je pro nás Středoevropany nesmírně obohacující,“ láká Štryncl na španělské skladatele a jejich temperament.

Na programu nechybí ani jména nejslavnějších skladatelů. Z díla Jeana-Philippa Rameaua se můžete těšit na jednu z árií z jeho nejslavnější opery Les Indes Galantes nebo recitativ a árii z opery Platée. Z dílny Antonia Vivaldiho zazní Concerto C dur pro smyčce a basso continuo. „Je to zářný příklad toho, jak i tento italský skladatel dokázal psát ve francouzském či nepřímo i ve španělském stylu. Ne nadarmo i tvůrce francouzské barokní hudby J. B. Lully pochází z italské Florencie: umělecky měli všichni k sobě velmi blízko,“ připomíná Marek Štryncl.

Sopranistka Beatriz Lafont je kromě zpěvu skvělou hráčkou na loutnu, tentokrát však zazní kastaněty z její rodné země. Marek Štryncl nešetří chválou na její pěvecký um: „Nikdy jsem neslyšel v sopránovém hlase něco tak ‚jižansky‘ vřelého a barevného. S tím souvisí její geniální práce s intonačními nuancemi, kterými dokáže vyvolat hluboký emocionální prožitek v samotných posluchačích. A také je to pro mě nepochopitelná schopnost zpívat rychlé ozdobné pasáže či figury tak, že jsou zřetelně dokonale slyšitelné a nebývale nosné, aniž by při nich použila silnější hlas.“

O tom, jak zapůsobí nejen její jižanský temperament, ale také souhra orchestru Musica Florea na další publikum se přesvědčíme velmi brzy. Také nástrojové obsazení bude tak trochu španělsko-francouzské. Nebude chybět „malá“ španělská barokní kytara, na kterou hraje Marek Štryncl, a také oblíbené barokní hoboje, tolik typické pro francouzskou hudbu.

Vložil: Markéta Vančová