Poezie samohybů vynálezce Ferdinanda Gramatiky v grafickém zpracování Milana Bauera, milovníka steam punku
30.01.2023
Foto: Městská galerie Týn nad Vltavou stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Jeden z leptů na výstavě Milana Bauera
Tvůrce bravurních leptů Milan Bauer, vyznavač steam punku, obdivovatel Karla Zemana, verneovek, milovník starých kočárů, motocyklů, balónů a letadel, oceňovaný autor poštovních známek, představuje v Městské galerii v Týně nad Vltavou výběr ze svých grafických listů. Jako hosta si přizval Karla Klimenta, který na jeho tvorbu reaguje formou objektů nebo autorských rámů, vytvořených pro Bauerovy grafiky.
Výtvarná díla, okouzlená technickými vynálezy, mají svůj zvláštní půvab. Zdánlivě chladná technika probouzí fantazii a v rukou výtvarníků se mění v poetické kompozice. Kontrast krajiny a aut, letadel či vzducholodí, historických budov a prapodivných strojů, kontrast lidského faktoru a skafandrů, speciálních brýlí či leteckých kukel dává možnost zasnít se nad tím, co všechno lze vnímat jako krásné. Milan Bauer patří k těm, kdo k zobrazování techniky přidávají notnou dávku fantazie, a na jeho obrazech tak najdeme spíše než reálné objekty nejrůznější samohyby, létající stroje či dým chrlící města, patřící do oblasti verneovských vizí.
Jeden z leptů na výstavě Milana Bauera
Kdo je vynálezce Ferdinand Gramatika
Grafik si pro své fantazie našel oporu v kutilovi a vynálezci 19. století Ferdinandu Gramatikovi. Pokud máte pocit, že je tu jistá podobnost s Járou Cimrmanem, jste na stopě. Jak byl objeven? „Byl a nebyl… Vlastně je to trošičku výmysl, ale hned to vysvětlím. Když jsem začal tvořit ty zvláštní stroje, říkal jsem si, že bych je měl někomu připsat, nějakému vynálezci. Já totiž nejsem stvořitel, pouze jdu po jeho stopách. A mně se zalíbilo to na někoho svést, takže se zrodil Ferdinand Gramatika. Už je to 35 let. Ale co já vím, třeba opravdu existoval…,“ popisuje Milan Bauer, jak se zrodil jeho obdivovaný vynálezce, v rozhovoru pro Plzeňský deník. „Osobně si myslím, že ani nebyl moc šikovný. Učitel ve výslužbě, nadšenec do fyziky a biologie, což se snoubí i v jeho díle. Byl to hodný člověk, trochu potrhlý, který trávil hodně času ve svém kabinetu, kde tvořil různé objekty. A ty já dnes zpodobňuji. Jedna grafika se dokonce jmenuje Z kabinetu Ferdinanda Gramatiky. Dnes nejsem sám, kdo se jím inspiruje. Za svého ho vzal třeba i výtvarník Dalibor Nesnídal. Také dělá objekty, připisované panu Gramatikovi,“ líčí výtvarník, jak jeho smyšlený kutil začal žít svým vlastním životem.
Jistá podobnost fiktivního autora s Járou Cimrmanem se přímo nabízí
Grafické básně a poezie techniky
Okouzlení fantastickou literaturou, světem zvířat, ale také třeba tvary hudebních nástrojů spojuje Milan Bauer do grafických listů, pokrytých drobnými obrázky do detailu provedených objektů, kterým nechybí rozevlátost a bohaté zdobení. Někdo verše píše, někdo je vyjadřuje obrázky. „Je to taková nadsázka. Když se mě na tohle někdo ptá, říkám, že vlastně dělám grafické básně. A protože jsou ty náměty technického rázu, nazývám to poezií techniky. Jako vedle sebe řadíte různá slova, já vedle sebe pokládám různé předměty, a pak z toho vznikne obraz, který většinou překvapí i mě,“ říká v Plzeňském deníku.
Termín poezie techniky si vypůjčila i kurátorka Městské galerie v Týně nad Vltavou Petra Svoboda Herotová a nazvala tak celou výstavu. Na otázku, proč si vybrala pro velkoryse uspořádanou expozici právě grafické listy Milana Bauera, nám odpověděla: „S panem Bauerem se znám. Několikrát u nás byl. Účastnil se Vltavotýnských dvorků, za mého působení prvních tří vltavotýnských sympozií grafiky. Od té doby jsme byli domluveni na výstavě.“
Snímek z vernisáže výstavy
Grafika, doplněná o třetí rozměr
Výstavu tedy připravovala s osobním zaujetím a přidala k ní i artefakty Bauerova spolupracovníka Karla Klimenta, který objektům, defilujícím před našima očima na grafických listech, dodává třetí rozměr. V mládí se vyučil soustružníkem kovů, poté vystudoval střední strojní průmyslovou školu, a nakonec Fakultu strojní na ČVUT. Věnoval se soustružnickým pracím, restaurování nábytku, spolupracoval s architekty a stavebními firmami na restaurování dřevěných stavebních prvků, navrhování a výrobě nábytku. Od roku 2018 se věnuje volné tvorbě. Výchozí je pro něj grafika Milana Bauera. K jeho grafickým listům vytváří vlastní, autorsky pojaté rámy. Jindy je komponuje jako součásti unikátních asambláží nebo diorámat a doplňuje množstvím předmětů různého původu, sestavených často do stejných kompozic, jako v dané Bauerově grafice. Charakter jeho prací nezapře původní zaměření a zálibu v předmětech starožitného charakteru ani lásku k matérii dřeva.
Výstavu Poezie techniky můžete navštívit v Městské galerii v Týně nad Vltavou do 26. února.
Snímek z vernisáže výstavy
Náročná technika suchého leptu
Milan Bauer tvoří menší i větší grafické listy i miniaturní obrázky na poštovní známky. Dnes je mezinárodně uznávaným a oceňovaným umělcem. Jeho poetické a trochu nostalgické obrázky vznikají technikou suchého leptu, která vyžaduje mimořádnou zručnost, pečlivost a trpělivost. „Vezmete měděnou destičku, která je pokrytá voskem, a do toho ryjete kresbu, stranově obráceně, čárku po čárce. Poté se to ponoří do kyseliny, která vrypy vyleptá. Do nich se pak zatírá barva a tiskne se to na ruční papír,“ popisuje svou práci.
Kdo je Milan Bauer
Studoval v Bechyni Střední keramickou školu. Už během studia jej však stále více fascinovala kresba a grafika, které se po dokončení studií začal věnovat naplno. Pokračoval soukromě ve studiu u Spytimíra Bursíka. Pro Milana Bauera jsou typické lepty, vytvořené v duchu starých tiskovin. Jsou propracované téměř se strojovou přesností do nejmenšího detailu a pozoruhodné překypující bohatostí. Působí dojmem dopředu připravovaných, pečlivě kalkulovaných kompozic. Ve skutečnosti však Milan Bauer tvoří rovnou na matrici a četné detaily přidává až během práce na základě intuice či nového podnětu. Vše ale organizuje do nastaveného řádu. Věci, zvířata či lidé nejsou zachyceni v dynamickém ději, spíš jako by před divákem pózovali. Zobrazuje historické parní a jiné stroje, vynálezy, anatomické studie zvířat-strojů, exotická zvířata, dinosaury atd. Oblíbenou postavou je fiktivní, „dosud neobjevený vynálezce“ Ferdinand Gramatika. Výběr pro Týn nad Vltavou obsahuje i nejnovější práce, vytvořené na matricích atypických tvarů.
Milan Bauer (vpravo) se svým hostem Karlem Klimentem
Třiašedesátiletý grafik Milan Bauer žije a pracuje v Plzni. Je členem Sdružení českých výtvarných umělců grafiků Hollar a od roku 2017 se řadí mezi tvůrce poštovních známek pro Českou republiku.
Kam ještě v Týně nad Vltavou
Vltavíny – V muzeu, které sídlí v bývalém arcibiskupském zámku, můžete navštívit stálou výstavu vltavínů. Tyto vzácné kameny stvořila v pradávných časech příroda při pádu meteoritu, kdy se roztavily horniny a vzniklo toto unikátní zelené sklo, pro svou jedinečnou krásu velmi oblíbené jako součást šperků. Nejvíc vltavínů se nachází při horním toku Vltavy, dnes ale z přírody mizí, protože jejich hledání se stalo předmětem velkého byznysu.
Procházka podzemím – Oblíbenou atrakcí města na březích Vltavy je cesta podzemím, která vede od zámku až na vzdálené náměstí. Úzké a místy jen 120 cm vysoké chodby si můžete projít v doprovodu průvodce.
Reálná poezie techniky – v nedalekých Pořežanech stojí za návštěvu Muzeum historických vozidel a zemědělské techniky. V starém statku zde sběratel František Jiříček vybudoval unikátní sbírku, o kterou ve svých jednadevadesáti letech stále pečuje, i když většinu práce již převzal jeho syn Ervín Jiříček. Zdejší staré, krásně renovované kočáry si zahrály v řadě pohádek. Také milovníci automobilů a motorek si zde rozhodně přijdou na své.
|
Zdroj: Plzeňský deník, Městská galerie Týn nad Vltavou, Galerie Knížecí dvůr, Kudy z nudy, Muzeum Pořežany
Vložil: Ela Nováková