Najdete tu rekvizity, zbraně a kostýmy z filmu Jan Žižka. V Trocnově vzniká nový Archeoskanzen
27.10.2022
Foto: Jihočeská centrála cestovního ruchu (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: Archeoskanzen Trocnov
V kinech právě boduje snímek Jan Žižka, který za uplynulý měsíc zhlédlo už 300 000 diváků. Mnoho z nich se nechalo inspirovat nejen životem slavného vojevůdce, ale i jeho rodištěm Trocnovem, který rozhodně stojí za návštěvu. Pokud si počkáte do příštího roku, bude tam na vás čekat i právě budovaný Archeoskanzen prezentující život ve středověku na přelomu 14. a 15. století.
Už dnes je toho ale v Trocnově k vidění spoustu. Navštívit můžete třeba Žižkův památník s interaktivní multimediální expozicí nebo celoročně přístupnou venkovní naučnou stezku, která vás mimo jiné zavede i k jeho slavnému pomníku nebo pamětnímu kameni v místě původního Žižkova dubu. Nový Archeoskanzen by se měl otevřít v dubnu 2023.
Památník Jana Žižky z Trocnova
„S Petrem Jáklem jsme se dohodli, že by se zde v budoucnu měly objevit i rekvizity, zbraně nebo kostýmy z filmu Jan Žižka. Budou součástí expozice. Náš Archeoskanzen by měl být místem, kde se návštěvníci mohou zblízka podívat, jak film vznikal, ale hlavně kde a jak Žižka žil. Je tady přesně podle dobových záznamů postavený i zemanský dvorec, tedy prostředí, které Žižku pravděpodobně obklopovalo,“ vysvětlil hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.
„Pro milovníky našeho filmu budou určitě lákadlem rekvizity podobné těm, co byly použity ve filmu a v budoucnu i ty filmové. Trocnov je velmi zajímavý a stojí za to se sem vydat. Diváci se mohou přijet podívat, jak to tehdy doopravdy vypadalo, a zažít velmi podobné pocity, jako zažívali herci ve filmu,“ dodal režisér a producent snímku Jan Žižka Petr Jákl.
Archeoskanzen
Projekt Archeoskanzenu se zrodil v roce 2015. Samotná stavební realizace v areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova začala v květnu 2020 a dnes je téměř dokončena. Archeoskanzen tvoří zemanský dvorec a část osady z přelomu 14. a 15. století, kde návštěvníci poznají život našich předků v dané době, předměty denní potřeby, způsoby hospodaření nebo dobové technologie. Budou zde k dispozici nově vytvořené edukační brožury, ale například i tablety s interaktivními vzdělávacími aplikacemi a další pomůcky, které mohou nalákat i nejmladší generaci.
Pohled na Archeoskanzen Trocnov z výšky
Exteriéry i interiéry jsou vybaveny funkčními replikami odpovídajícími přelomu 14. a 15. století, včetně nábytku, nádobí, zemědělských a řemeslných nástrojů, zbraní či bojového vozu. Doplňkem projektu jsou například i muzejní kufříky „Život v době lucemburské – střední Evropa předhusitská“. Tyto kufříky obsahují repliky středověkých artefaktů z jižních Čech a příhraničních regionů. Návštěvníkům nabídnou jedinečnou možnost seznámit se s předhusitskou střední Evropou na vlastní kůži pomocí kopií vybraných nástrojů, zbraní a oděvů charakterizujících období vlády posledních Lucemburků. Kraj už do stavby skanzenu investoval 52 milionů korun.
Mimořádné prohlídky ještě letos
Nechce se vám čekat až do jara? Máme pro vás dobrou zprávu! Brány Archeoskanzenu se mimořádně otevřou už 19. listopadu od 9:00 do 16:00 hodin. Čeká na vás sedm hodinových komentovaných prohlídek první dokončenou etapou s ochutnávkou vybraných jídel středověké kuchyně. Podíváte se do exteriérů i interiérů, ve kterých poznáte nejen to, jak se žilo zemanům na konci 14. století, ale třeba i to, jak se lidé ve středověku připravovali na zimu.
Oživené prohlídky zemanského dvorce Archeoskanzenu Trocnov, foto Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
Počet vstupenek je omezen na 210, proto s jejich koupí moc neotálejte. Vstupné v hodnotě 100 Kč za osobu můžete zakoupit on-line na webovém portálu Jihočeského muzea nebo osobně na jeho recepci na adrese Dukelská 1. Akce se koná za každého počasí.
Trocnov
Trocnov leží šestnáct kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic, uvnitř pomyslného čtyřúhelníku o vrcholech: Borovany, Trhové Sviny, Strážkovice a Ledenice. Ze všech těchto bodů se sem dá dojet autobusem nebo vlakem.
Svým rozsahem byl nevelký, tvořily jej dva svobodné dvorce. Jeden patřil Žižkovým rodičům, druhý jeho strýcům z otcovy strany. Jak bylo známo, Žižka nebyl zrovna příkladným hospodářem. Rodinný statek zdědil kolem roku 1378, ale již v dubnu 1380 ho prodal a nabídl své služby královskému dvoru.
Trocnovské dvorce v průběhu věků poničila třicetiletá válka a musely být zbourány. Namísto nich zde byl postaven dvůr nový a větší část plochy Trocnova byla zalesněna. Až na základě archeologických výzkumů ve 20. století byly odkryty oba původní dvorce, z nichž ten, který patřil Žižkovu strýci, je dnes známý jako Mikšův dvorec.
Jeden z interiérů zemanského dvorce, foto Archeoskanzen Trocnov
Trocnov přežíval v obecném povědomí jako rodiště Jana Žižky v podstatě již od husitských časů a často se stával cílem pěších výprav. To ostatně trvá dodnes. V průběhu věků ale toto místo doznávalo mnoha proměn. V roce 1923 přešlo vlastnictví Trocnova do rukou státu, veřejnosti byl trocnovský areál zpřístupněn v červenci 1960 u příležitosti slavnostního otevření nově rekonstruovaného Žižkova rodiště. Od roku 1978 je Trocnov chráněn jako národní kulturní památka. V roce 2011 převzalo památník do své správy Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.
Co zde ještě navštívit
V muzeu je pro návštěvníky nainstalována expozice věnovaná Janu Žižkovi, husitství a vlivu tohoto hnutí na bavorském území. Pro návštěvníky je zde připravena i řada zajímavých exponátů, informačních kiosků se vzdělávacími programy a interaktivními hrami vztahujícími se k danému období. Celému areálu dominuje třináct metrů vysoký žulový pomník Jana Žižky od profesora Josefa Malejovského z roku 1960. Prohlídka celého trocnovského areálu zabere zhruba 2–3 hodiny, přičemž se doporučuje začít v muzeu s expozicí. Muzeum bylo zřízeno v prostorách původního poplužního dvora borovanského kláštera.
Naučná stezka
Naučně-vzdělávací stezka v délce cca 4 km s deseti informačními panely mapuje významné milníky husitství. Stezka vede od parkoviště před muzeem kolem základů Žižkova dvorce, podél louky pokračuje na okraji lesa k mohyle, třináctimetrovému žulovému pomníku vojevůdce, až k místu údajného Žižkova narození. Na tomto místě prý kdysi stával starý dub, pod jehož kmenem měla podle pověsti malého Jana porodit jeho matka. Tento dub se stal objektem lidové úcty k jednookému válečníkovi. Později byl však kvůli nevoli probošta augustiniánského kláštera Konráda Fischera dub poražen a opodál jeho pařezu vyrostla zděná kaplička. Ta se během vichřice v roce 1867 zřítila a dnes na tomto místě stojí prostý pomník složený z několika balvanů s pozlaceným nápisem „Zde se narodil Jan Žižka z Trocnova“.
Jeden z interiérů zemanského dvorce, foto Archeoskanzen Trocnov
Dále vede stezka poklidným lesem kolem starých rybníků s přírodními biotopy charakteristickými pro tuto oblast. Dalším zastavením je Mikšův dvorec a hráz Horního rybníka. Konec naučné stezky je opět na parkovišti před muzeem. Informační panely jsou opatřeny QR kódy, které zájemcům o historii Trocnova a husitství nabízejí řadu dalších multimediálních informací.
Projekt I-CULT
Vlastní stavba Archeoskanzenu je provázaná s projektem I-CULT, který realizuje v rámci programu přeshraniční spolupráce INTERREG Rakousko – Česká republika Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje. Projekt zahrnuje 8 projektových partnerů z ČR a Dolního Rakouska. Jihočeský kraj zde vystupuje jako vedoucí partner.
Smyslem projektu I-CULT je zvýšení zájmu o kulturní dědictví prezentované v příhraničních paměťových institucích (hl. muzeích a galeriích) formou propojení nabídky a vytváření společných prezentačních projektů a prezentace v meziregionálních souvislostech. V neposlední řadě se jedná o vytvoření vazeb mezi odbornými týmy v rámci jednotlivých aktivit a jejich dlouhodobou spolupráci.
Na stavbu a provoz Archeoskanzenu Trocnov je projektově navázáno i mnoho doprovodných aktivit a výstupů pro širokou veřejnost, které se zaměřují na stavební techniky, řemesla a každodenní život ve středověku. Projektové aktivity zahrnují i předstihový archeologický průzkum celého území včetně geofyzikálního, magnetometrického a palynologického výzkumu, různé specializované workshopy a příměstské tábory.
Projekt výstavby Archeoskanzenu je vyústěním dlouhodobé snahy o větší propagaci husitství a obnovy tradic, které se k areálu Jana Žižky v Trocnově vážou. Je zároveň součástí dlouhodobé schválené koncepce rozvoje Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Smyslem provozování areálu je rozšíření veřejné služby v oblasti kultury poskytované Jihočeským muzeem a vytvoření portfolia naučných turistických cílů, které budou dlouhodobě zvyšovat návštěvnost organizace, potažmo Jihočeského kraje a přispějí v rámci své programové nabídky k rozšiřování paměti národa, což je jeden z hlavních cílů, ke kterému byla organizace zřízena.
Zdroje: Bioscop, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
Vložil: Andrea Morkusová