Hřib satan a muchomůrka zelená v odboji proti srpnové okupaci ruku 1968. Obrázkové instrukce pro hladové okupanty
24.08.2021
Foto: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: Sovětský tank na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích
21. srpen 1968 se prohnal celou republikou. Příjezd tanků ukázal limity sovětské tolerance, která řekla československému obrození – dost, končíme, poslední zhasne. A zhasínalo se. Ve velkém. Jenže celé zhasínání provázel drobný český odboj, který stavěl na tradičním českém humoru. Proti špatným časům srandou. Do odboje se svérázně zapojil i mykologický klub v Českých Budějovicích.
Do Českých Budějovic přijela normalizovaná budoucnost o den později, než do Prahy nebo třeba do Tábora. Už ne tolik překvapení budějovičtí obyvatelé, kteří celý předchozí den strávili u rozhlasu přenášejícím odboj redaktorů Československého rozhlasu z Prahy, už čekali, kdy přijde řada i na ně. A dočkali se. 22. srpna začala přehlídka okupační armády i v jihočeské metropoli.
Vojáci okupačních armád si museli přelepit směrové cedule, protože jeden z nejčastějších způsobů odporu byl obracení cedulí a celkový řízený chaos v dopravní komunikaci
První cíl – rozhlas
Mezi první úkoly okupantů v Českých Budějovicích bylo obsazení budovy rozhlasu. Na to zavzpomínal pro iDnes Bohumil Ortman, tehdejší mladičký sportovní redaktor: „Z okna redakce jsem zahlédl vojáky v zelených pláštěnkách se samopaly, jak přeskakují Vrbenskou stoku a blíží se k nám. Vrátný je na schodech před vchodem zastavil a žádal povolení ke vstupu – bumážku. Zatímco se s nimi dohadoval, kolegové vyskákali z oken a utekli,“ popsal odboj rozhlasáků v Budějovicích Ortman. A nebyl to zbabělý útěk. Rozhlasoví redaktoři se rozutekli do ilegality a začali po kolportérech rozepisovat zprávy z Prahy, různá prohlášení politiků a také uklidňovali vyděšené obyvatele a nabádali je k neprovokování. Aby nedošlo ke střelbě.
„Píšeme tyto řádky se slzami v očích. Nikdy nám za posledních 23 roků nebylo tak těžko. Neprovokujte sovětská vojska, nedávejte záminku k žádné akci, k žádnému použití zbraní. Jen jednota nás zachrání...“ psalo se v jednom srpnovém zvláštním vydání Jihočeské pravdy. 21. srpna jednostránkové noviny vyšly hned třikrát. Informace se hromadily, lidé byli říční po nových. Měli pocit, že začíná válka. Poslední zazněla ze svobodného rozhlasu československá hymna. Pak už nastala cenzura a třídění lidí na loajální a ty ostatní.
Českobudějovičtí chtěli, jako celá země, Dubčeka a demokracii, což napsali i na sovětský tank
Největší odpor pak zažehli obyvatelé nedalekého Borku. V počtu asi 200 lidí se postavili do cesty projíždějícím tankům a celou kolonu tak už 21. srpna zastavili. Vojáci v tancích chvíli váhali, tak své obrněnce otočili a utábořili se na nedaleké louce. V cestě na Budějovice pokračovali až druhý den ráno. Před tanky si první lehnul pracovník místního JZD.
Oběti okupace v Jihočeském kraji
Václav Baloun (* 6. 9. 1946, † 11. 9. 1968 Haklovy Dvory) České národnosti. Vyučený zedník. Bytem Haklovy Dvory. Postřelen sovětským strážným nedaleko Haklových Dvorů 11. září. Čs. bezpečnosti byl případ oznámen až po několika hodinách, kdy již byl mrtev.
Alois Kahoun (* 22. 5. 1929 Kojkovice, † 29. 9. 1968 Poněšice) České národnosti. Hudebník Jihočeského divadla. Dne 29. září vjel sovětský obrněný transportér na nepřehledném úseku silnice u Hluboké nad Vltavou ve vysoké rychlosti v zatáčce do protisměru, kde do něj narazil protijedoucí motocykl. A. Kahoun na místě zemřel.
Eduard Netušil (* 25. 11. 1946, † 30. 8. 1968 České Budějovice) České národnosti. 30. srpna 1968 se na úzké silnici mezi Českými Budějovicemi a Rožnovem pokoušel řidič neosvětleného sovětského transportéru otočit svůj vůz. Když jej předjížděl motocykl řízený E. Netušilem, který vezl spolujezdkyni A. Dvořákovou, nenadále couvl. Motocyklista strhl stroj do stromu. Zemřel na místě.
Jaroslav Páník (* 7. 7. 1930 Praha, † 28. 8. 1968) České národnosti. Dne 28. srpna na křižovatce Hluboká n.Vltavou – Lhotice nedal řidič sovětského obrněného transportéru přednost v jízdě vozidlu taxislužby jedoucímu po hlavní silnici. Tři lidé byli těžce zraněni. J. Páník zemřel při převozu do nemocnice, Luboš Stojec podlehl zraněním 2. září.
Bohumír Soukup (* 5. 11. 1921 Sezimovo Ústí, † 5. 9. 1968 Hrabice) České národnosti. Stavební technik n. p. Kovosvit Sezimovo Ústí. Bytem Sezimovo Ústí. 5. září jel schválit stavbu rekreačního střediska národního podniku Kovosvit. Výfuk služebního vozu začal cestou „střílet“. Když zvuk uslyšeli sovětští vojáci, mysleli si, že po nich někdo střílí a vyhlásili poplach. Hlídka vypálila z úkrytu na vozidlo zezadu dvě dávky ze samopalů. Automobil zasáhly tři střely, jedna z nich B. Soukupa na místě zabila.
Luboš Stojec (* 1937, † 2. 9. 1968) České národnosti. Řidič taxislužby. Dne 28. srpna na křižovatce Hluboká n.Vltavou – Lhotice nedal řidič sovětského obrněného transportéru přednost v jízdě vozidlu taxislužby jedoucímu po hlavní silnici. Tři lidé byli těžce zraněni. Jaroslav Páník zemřel při převozu do nemocnice, L. Stojec podlehl následkům zranění v nemocnici.
|
A jak to bylo s těmi houbami a odbojem?
„Lenine, vzbuď se, Brežněv se zbláznil!“ Jedno z nejznámějších hesel, která se začala spontánně objevovat po celém Československu. Byla to doslova lidová tvorba. Rychlá akce, plná smutného humoru. Nápisy na zdech (několik málo se jich dosud zachovalo), rychle rukou sepsané plakáty i koláže a malůvky. Cokoliv, čím chtěli lidé vyjádřit svůj vztek, zklamání a hrůzu. A do toho se zapojil i nějaký houbař...
Ten ve výloze vylepil ručně psaný vzkaz: „Sovětským okupantům! Víme, že máte hlad, Nabízíme Vám jedné houby našich lesů. Sbírejte je, zpestříte si tak svůj jídelníček. Přejeme Vám dobrou chuť.“ A u vzkazu byly překreslené nejjedovatější houby našich lesů. Muchomůrka zelená, muchomůrka tygrovaná, muchomůrka hlízovitá a hřib satan. U všech připsáno – jedlé, výtečné.
Po těchto houbách by se příjemně nasycení okupanti ocitli do několika hodin bez patřičného výplachu žaludku a podaných medikamentech na márách. Přičemž nutno poznamenat, že zmíněné houby, podle výzkumu Mykologického klubu v Českých Budějovicích učiněného před třemi roky, který tímto výzkumem mykologický humor proti okupaci dovršil do absolutní absurdity, byly v Jihočeském kraji v té době vzácné a k nenalezení. Ovšem jako mykologický odboj proti běhu dějin si tak můžeme nyní zpestřit jídelníček při pohledu na osud republiky po roce 1968.
Dominantou akce se stala právě replika sovětského tanku v reálné velikosti. Na stavbě se podílelo asi patnáct dobrovolníků a zabralo jim to zhruba tři hodiny. Akci dohromady pořádají Paměť národa a Společně udržme demokracii. „Tank bude na náměstí do 30. srpna,“ upřesnil za pořadatele Tomáš Trantina. Foto Společně udržme demokracii
České Budějovice k připomenutí výročí 21. srpna 1968 nechaly obsadit náměstí Přemysla Otakara II. dřevěnou replikou sovětského tanku. Humor už se ovšem trochu vytratil.
Vložil: Kamil Fára