Chráněné vlhy pestré se do jižních Čech vrátily i v letos a úspěšně vyvedly mláďata. Hnízdiště sledují ornitologové a ochránci
29.10.2018
Foto: Martin Reiser
Popisek: Vlha pestrá
První záznam o hnízdění v jižních Čechách pochází z 90. let minulého století z Třeboňska, podruhé zahnízdily v roce 2015 na Českobudějovicku. Vždy šlo ovšem o jeden pár. Teprve v loňském roce se hnízdiště vlh objevila na dvou místech v kraji a poprvé také vznikla kolonie těchto atraktivních ptáků, kde z pěti hnízdících párů čtyři vyvedly mláďata. A právě do opuštěné pískovny na Českobudějovicku se vlhy vrátily i v letošním roce.
Podle zjištění ornitologů a ochránců přírody zde zahnízdily čtyři páry. Jeden další pár vlh pak zahnízdil v jiné pískovně, vzdálené jen několik metrů od koloniálního hnízdiště. Pozorována byla i čerstvě vyvedená mláďata, což svědčí o tom, že i rok 2018 byl pro jihočeské vlhy úspěšný. Přesnou polohu pískoven se zatím ornitologové rozhodli nezveřejňovat. Kromě přirozených příčin totiž mohou vlhy ohrozit i neukáznění fotografové a další návštěvníci.
Vlhy bývají svému hnízdišti věrné
„Hon za kvalitním snímkem, nebo nevšedním zážitkem může při neznalosti biologie druhu hraničit s jeho rušením a ohrožením hnízdění“ upozorňuje koordinátor sledování stavu ptáků Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a jednatel Jihočeského ornitologického klubu (JOK) Jan Havlíček.
Vlha je pták o velikosti kosa černého, s délkou těla 25–29 cm a rozpětím křídel 36–40 cm, foto Martin Reiser
„Vlhy bývají svému hnízdišti poměrně věrné, takže jsme jejich návrat tak trochu očekávali. Přesto máme z kolonie radost, protože ukazuje, že vlha pestrá se v jižních Čechách stává pravidelně, byť vzácně hnízdícím druhem,“ říká ornitolog Jiří Bureš, vedoucí jihočeského regionálního pracoviště AOPK ČR a člen výboru JOK.
Pískovny jsou důležitá místa pro ochranu ohrožených druhů
Opuštěné, ale i těžené pískovny se stávají v jihočeské krajině důležitými místy pro ochranu ohrožených druhů. Kromě vlh v nich nacházejí útočiště i další ohrožené ptačí druhy, např. břehule říční či kulíci říční, nebo celá řada pískomilných druhů rostlin a hmyzu. Mezi hmyzem vynikají např. samotářské včely, které patří k nejohroženějším skupinám živočichů v naší přírodě.
„Pískovnu, v níž vlhy hnízdí, sledujeme dlouhodobě, protože se v ní vyskytuje větší množství ohrožených druhů rostlin a živočichů. Opakované úspěšné hnízdění vlh její význam pro ochranu přírody jen potvrzuje,“ podotýká Jiří Řehounek z Cally, který se ochraně a biologickému průzkumu pískovny věnuje.
Ornitologové a ochránci prosí veřejnost
Ornitologové a ochránci přírody také žádají Jihočechy, aby si případná pozorování vlh nenechávali pro sebe. Mohou se ozvat buď přímo AOPK ČR, JOK či Calle. Nebo mohou využít databáze AVIF, kterou spravuje Česká společnost ornitologická, nebo BioLog, kterou spravuje AOPK ČR a vyplnit pozorování vlh do internetového formuláře. „Vzhledem k aktuálnímu šíření vlh je pravděpodobné, že mohou zahnízdit i na jiných místech Jihočeského kraje. Proto bychom rádi požádali veřejnost, aby tyto krásné ptáky nerušila při hnízdění a nezasahovala do míst, kde se usídlí,“ uzavírá Václav Mikeš, zoolog Jihočeského muzea a člen Jihočeského ornitologického klubu (JOK).
O vlhách
Vlha je pták o velikosti kosa černého, s délkou těla 25–29 cm a rozpětím křídel 36–40 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 46-60 g. Vlha pestrá je nezaměnitelný štíhlý pták s dlouhým, dolů zahnutým zobákem, dlouhými zašpičatělými křídly a dlouhým ocasem se dvěma prodlouženými středními pery. Zbarvení dospělých ptáků je velmi výrazné- modravá spodina těla, zářivě žluté hrdlo, žlutavě bílé ramenní skvrny a červenohnědé temeno, hřbet a svrchní strana křídla. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci jsou shora matnější a zelenavější. Zobák je ve všech šatech černý, nohy tmavohnědé. Často se ozývá výrazným, měkkým „prryt“, při vzrušení u hnízda také krátkým, hvízdavým „vit“.
Vložil: Markéta Vančová