Smutný osud panského dvora Švamberk. Historický objekt nahradí průmyslová zóna
23.04.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Objekt kdysi krásného areálu Švamberku
FOTOGALERIE Současná společnost se nechová k odkazu svých předků zrovna nejlepším způsobem. Jedním z důkazů neuctivosti k předchozím generacím je i osud panského dvora Švamberk nedaleko Ševětína na Českobudějovicku. Kdysi výstavní usedlost, jejíž historie sahá až k počátku 17. století, čeká v nejbližší době likvidace. V její těsné blízkosti už finišuje dostavba dálnice a samotný pozemek panského dvora se má proměnit v průmyslovou zónu. Na co by zóna měla být zaměřená a zda skutečně vznikne však není vůbec možné zjistit. Starostka Ševětína bližší informace údajně nemá a záhadného vlastníka není možné kontaktovat.
Své jméno dostal dvůr Švamberk podle českých pánů ze Švamberka, kteří měli v držení počátkem 17. století i obec Ševětín. Po Bílé hoře však vlastnictví přešlo postupně až na Schwarzenberky, kteří ukončili držbu pozemkovou reformou v roce 1921.
Vypálený a znovu obydlený
Historie Švamberka se začíná psát v březnu roku 1613, kdy započal Jan Jiří ze Švamberka se stavbou nového dvora v prostorech zaniklé vesnice Stoječín. Stavbu dokončil v roce 1615. Historické prameny hovoří o tom, že původní dvůr měl čtvercový půdorys o stranách 75,9 metru. Vstupní západní křídlo tvořila patrová budova s průjezdem, nad nímž byl na průčelí proveden pozlacený štít se švamberským znakem. V patře se nacházelo několik malovaných pokojů a komor, jež měly sloužit příležitostným pobytům vrchnosti. Ta si však dlouho této možnosti neužila. Na počátku třicetileté války byl dvůr vypálen. Znovu obydlen byl ale už záhy. V roce 1658 je dvůr v kronikách znovu uváděn jako obydlený.
V letech 1921 – 1924 byl dvůr Adolfu Schwarzenberkovi zabrán a půda rozdělena mezi okolní obyvatele. Největší část dvora Švamberk se 125 ha pozemků a rybníkem Stojčín byla přidělena doktoru Karlu Holému, učiteli na vysoké škole zemědělské v Brně. Ten provedl zmodernizování dvora, vystavěl nové obytné budovy a založil zde zahradnictví a školkařství. V době zaneprázdnění prof. Holého vedl mu hospodářství jeho zeť Hugo Frank, který je v kronice z roku 1937 uváděn již jako majitel dvora.
Po roce 1948 byl Švamberk zestátněn a zdejší šlechtitelská stanice přešla pod Krajský výzkumný ústav zemědělský.
Krátkodobý rozkvět
V roce 1993 byl celý areál v rámci restituce navrácen rodině Franků. V té době začíná další rozkvět dvora Švamberk. Je zde obnovena pěstitelská a zahradnická činnost. Došlo k úpravě rybníka Stojčín, kde vznikla pláž ke koupání, rybaření a část rybníka sloužila k plavení koní, kteří byli ustájeni v bývalém ovčíně. Původní stáje, které se nacházely přímo v budově, byly přestavěny na restauraci s hotelem. Okolní pozemky byly znovu využity pro okrasné dřeviny a zahradnictví.
Bohužel tento rozkvět neměl dlouhého trvání. Po pěti letech donutily finanční problémy rodinu Frankových se dvora Švamberk vzdát. Veškerá činnost byla ukončena a pozemky byly prodány rakouskému podnikateli, respektive spekulantovi. Od té doby pozemky i nemovitosti několikrát změnily majitele. V současné době patří areál společnosti C.D.K.K.Investment s.r.o., jejímž stoprocentním vlastníkem je společnost C.D.K.K. Fin s.r.o.. Za oběma společnostmi přitom stojí Ing. Jaroslav Čadek a jeho rodina.
Nevím, nemám k tomu co říct
Společnosti mají sídlit na pražské adrese V Holešovičkách 593. Zde ale tuto firmu nikdo nezná. Na žádnou ze společností neexistuje ani žádný telefonický či emailový kontakt. Jihočeským týdeníkům se ale podařilo kontaktovat Jiřího Čermáka, který je společně s Čadkovými jednatelem v jiné společnosti. Ten přislíbil předání našich otázek Jaroslavu Čadkovi. V dohodnutém čase se ale neozval a při následných telefonických rozhovorech, kdy se redaktor ptal, zda otázky předal neustále opakoval: „Nevím, nemám vám k tomu co říct.“
Starostka bez informací a kontaktů
Nic bližšího nelze o společnosti, která vlastní chátrající dvůr Švamberk, zjistit ani od starostky městyse Ševětín Romany Hajské. „Vím jen, že na nemovitosti je už demoliční výměr a v budoucnu by tam má vyrůst průmyslová zóna,“ říká Romana Hajská, která ale údajně neví, co přesně by mělo namísto bývalého dvora Švamberk vzniknout. „Majitelé se hodně mění, teď jsou to nějací Pražáci. Párkrát jsme s nimi měli nějaká jednání, ale nic bližšího zatím nepadlo a ani na ně nemám žádný kontakt,“ dodává starostka Ševětína Romana Hajská.
Přestože nikdo nic neví, je jasné, že osud panského dvora Švamberk je zpečetěn a čeká ho likvidace. Stejně jako řadu okrasných dřevin v jeho okolí. Za pár měsíců se kdysi romantickou krajinou budou po dálničním tahu prohánět tisíce aut denně. Namísto stromů a skleníků nejspíš vznikne průmyslový areál, případně čerpací stanice nebo nějaká jiná moderní civilizaci užitečná záležitost... Štěstí, že naši předci už toto dílo zkázy neuvidí.
Vložil: René Flášar