Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Účastnice krvavého protestu v Budějovicích na vlastní oči: Bylo to jako ve válce!

03.07.2013
Účastnice krvavého protestu v Budějovicích na vlastní oči: Bylo to jako ve válce!

Autor: Profimedia.cz

Popisek: Dlouhodobé problémy v soužití bílé většiny a Romů na českobudějovickém sídlišti Máj vyvrcholily střetem s policií.

ROZHOVOR Hanka je mladá dvacetiletá studentka žijící na sídlišti Máj se svými rodiči. Když se v sobotu odpoledne vracela od kamarádky, netušila, co ji čeká. Věděla, že má na sídlišti být protiromská demonstrace, ale čekala, že bude v poklidu. Málem to schytala taky. Sama byla v šoku z brutality některých demonstrantů - bílých i Romů, a bezradnosti policistů.

Primátor Budějovic Juraj Thoma v neděli řekl, že demonstraci ani pochod nemohlo město zakázat. Vyhláška ministerstva vnitra ale umožňuje v takových případech podobné akce nepovolit. Celou kauzou se zabývá i policie, která sama řeší, jak moc zákrok zvládla.

Hanko, co jste viděla u vás na sídlišti?

Bylo to jako ve válce. Vystoupila jsem z auta, kamarádka s přítelem mě odvezli a já byla jak v nějakým filmu. Pobíhali tam Romové i bílí a mezi tím policisté. Nevěděla jsem, co se vlastně děje.

Mohla jste se dostat domů?

My naštěstí bydlíme na konci sídliště, ale já jsem si chtěla ještě v obchodě něco koupit, to jsem nestihla. V momentě, kdy jsem se vyloupla za domem, proletěl kolem mne obrovský kámen a za ním láhev. Kdybych se neuhnula, měla jsem rozbitou hlavu.

Jak jste se z té mely dostala?

No nedostala. Nechtíc jsem se ocitla kdesi mezi demonstranty.. Kolem mě bylo asi to nejtvrdší jádro neonacistů. Slyšela jsem, jak říká jeden druhýmu, pěkně to tu vypleníme. Chce to vymlátit s…ě černý smradlavý. To jsem se i opotila. Jeden měl snad v ruce tyč a druhý nůž, pak ho schoval. Naštěstí jsem se jakoby vysmekla a šla jsem stranou. Pak to začalo. Začali na policajty házet kamení, láhve, viděla jsem hořící kontejnery, pomlácená auta. Řev, nadávky, křik. Nikde ani cikána, ale nás bílých bylo strašně. Pochopila jsem, že to není o tom, že někomu vadí, že se Romové chovají špatně a že dělají nepořádek, ale o tom, že ta demonstrace byla s cílem se pobít, vyřvat, někomu ukázat sílu. Osobně nemám Romy moc ráda, ale najednou jsem se nějak styděla za to, že tak malý národ ukazuje tolik agresivity.

A co policisté, jak si počínali?

Strašně. Strašně zmatečně. Těch kluků mi bylo až líto. Viděla jsem, jak jednomu z nich asi kámen rozbil hlavu. Spadl na zem. Jeho kolegové se o něj starali, pak ho obestoupili a pak ho někam odnášeli. To jsem už byla dál. Ale pořád jsem slyšela strašný nadávky, křik a takový ten brutální nesnášenlivý pohled některých lidí byl všude. Ale ti poldové ani nevěděli, co mají dělat. Byli vyděšení. Prostě tohle fakt nečekali a nějak to nedávali. Dělali, co mohli, ale prostě to zvládnout líp nemohli. Nebyli na to připraveni. To bylo jasný.

Jak jste se dostala domů?

Když jsem přišla skoro až domů, běžely proti mně nějaké holky a říkaly – tam nechoď, teď tam cigoši zbili a zkopali nějakýho kluka. Bylo jich asi osm a bušili do něj na zemi a policajti mu nepomohli. Pak jsem doma viděla na facebooku to video. Prostě žádní svatoušci ani na straně bílých ani Romů.

bitka na sídlišti Máj

Doma jste byla v bezpečí?

Jo, bydlíme až v posledním patře. Koukala jsem na to z okna chvíli, ale strašně jsem se třásla. Až doma jsem si uvědomila, jak blízko násilí a možná smrti jsem byla. Možná stačilo málo a mohla to být hrozná mela. Nechci ani vidět, co by se stalo, kdyby se ty dva tábory k sobě dostaly.

Co si myslíte o sporech na sídlišti?

Může za to město, které kdysi dovolilo, aby se sem nastěhovalo tolik Romů. Mně by nevadili, jen se chovají strašně, řvou pod okny, dost se tu krade a i když jsou tu policejní služebny, někdy se bojí člověk večer domů po setmění. Nemyslím si, že těmi demonstracemi a násilnostmi se to vyřeší. Bude to jen a jen horší. Naši zvažují, že byt prodají i se ztrátou a pořídí se jiný jinde. Já od září jedu studovat do Prahy a budu žít u přítele, takže mě se to až tak týkat nebude.

Radek Kraus

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

 

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace