Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V kraji se podařilo zpětinásobit počet úspěšně akutně léčených pacientů s mrtvicí

25.08.2017
V kraji se podařilo zpětinásobit počet úspěšně akutně léčených pacientů s mrtvicí

Autor: nemcb.cz

Popisek: Primář MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D.

ROZHOVOR Když se řekne neurologie, veřejnost si většinou vybaví bolesti hlavy či zad. To je však jen pomyslná kapka v moři práce českobudějovických neurologů, kteří jsou nenahraditelní například při léčbě mozkových příhod. O bolestech zad, léčbě iktů i o další péči poskytované na Neurologickém oddělení českobudějovické nemocnice jsme si povídali s primářem Svatoplukem Ostrým.

Na bolesti zad si občas stěžuje snad každý. Jakého původu bývají bolesti zad, a je v jejich léčbě rozdíl?

Prosté akutní bolesti zad mají velké množství příčin, včetně psychických. Naprostá většina bolestí však není pro pacienta závažná, léčba je dobře známá a dostupná prakticky všude. Téměř všichni pacienti se vyléčí v řádu několika dnů až týdnů bez následků. Potenciálně závažné příčiny bolestí zad tvoří malou skupinu. Proto bylo před více než 30 lety ve Velké Británii vytvořeno schéma tzv. červených praporků, které slouží k rozpoznání pacientů vyžadujících intenzivní a kvalifikovanou péči od méně závažných případů. Neurolog pacienty s lehčími formami bolestí primárně neléčí, není k tomu žádný medicínský důvod.

Takže neurologie se týkají hlavně závažnější případy? Jak jejich léčba probíhá?

Přirozený průběh akutních bolestí zad vede ke spontánní nápravě v řádu několika málo týdnů. Našim hlavním cílem je vyřešit pacientův problém brzy, aby se akutní stav nezměnil v chronický. Část léčby je farmakologická. Účinek jednotlivých analgetik je na tišení bolesti a zlepšení funkce zad velmi malý! U chronických bolestí jsou účinky analgetik ještě menší.

Druhá část léčby, ta nejzásadnější, je rehabilitační. Klíčem k úspěchu je „vtáhnout pacienta“ do léčby, aktivně jej zapojit do péče o sebe. Pacient musí na základě kvalifikované instruktáže fyziatrem nebo fyzioterapeutem začít co nejdříve pracovat sám na sobě. Rehabilitace by měla být pacientovi ušita na míru, pacient pak cvičí sám v domácím prostředí. Předmětem kontrol jsou korekce cvičení a úprava jeho schématu. Pokud se pacient intenzivně nepodílí na své léčbě, efekt se nedostaví a dochází často ke vzniku chronických obtíží.

Třetí, avšak neméně důležitou částí léčby je psychoterapie. Dle posledních doporučení by měla být běžnou součástí léčby, protože bolesti zad jsou nejčastější transformací stresových zážitků do tělesných stesků.

Můžeme bolestem zad předcházet?

Samozřejmě, je to civilizační nemoc! Hlavní příčinou bolestí zad je životní styl. Do něj patří nejen pracovní zatížení, ale zejména náplň volnočasových aktivit, dále výživa, resp. obezita.

V rámci Oborové konference jihočeských neurologů jste na jaře představili novinky v léčbě cévních mozkových příhod, dále jen CMP. V čem spočívají?

Novinek je několik. Jednou z nich je zkrácení času od ohlášení případu do léčby. To se týká hlavně pacientů s těžkou mrtvicí, kteří jsou nejvíc ohroženi invaliditou. Tuto dobu jsme zkrátili díky jednoduchému a zároveň spolehlivému systému přednemocniční péče, který zrychluje dopravu „správného“ pacienta do „správného“ centra tak, aby dostal adekvátní léčbu co nejdřív. To je nejvýznamnější faktor ovlivňující výsledek.

Druhou novinkou je emergentní neurochirurgická léčba akutní mrtvice. Nadstandardní spolupráce v Komplexním cerebrovaskulárním centru naší nemocnice umožnila poskytnout operační řešení uzávěru tepny těm pacientům s iktem (cévní mozková příhoda, pozn. red.), u kterých již jiná akutní léčba nebyla možná. Některé z akutních operací se dokonce žádnému jinému z center v České republice zatím nepodařilo provést.

Počet zemřelých na CMP v posledních dvaceti letech výrazně klesá, ale incidence a prevalence onemocnění se významně nesnížily. Nižší úmrtnost je tedy dána zkvalitněním léčby?

Ano, vděčíme za to vývoji léčby. Před 20 lety začaly přicházet vůbec první zprávy o akutní léčbě mozkové příhody. Pokud bychom se na to podívali dnešníma očima, tak jsme tehdy pacientům nebyli schopni nabídnout zhola nic. To neznamená, že jsme nic nedělali! Neexistovaly však iktové jednotky, cílená rehabilitace, natož trombolytická a radiointervenční léčba. Pokud by stejný trend rozvoje léčby CMP trval, pak bych se za dalších 20 let asi mrtvice začal bát o něco méně.

Když k mrtvici již dojde, tak léčba je mnohem úspěšnější než dříve. Ale jak je to s její prevencí?

Nejlepší je, když k mrtvici vůbec nedojde! Nedokážeme ani léčit, natož vyléčit všechny bez následků. Riziko iktu přirozeně stoupá s věkem. Také se objevují mrtvice v mladém věku (do 45 let), které dříve nebyly tak četné. Prevence, zvláště ta sekundární, se stále zlepšuje. Více pacientů je léčených, máme nové léky, lépe známe rizikové faktory. Můj dojem je, že lidé asi více spoléhají na to, že vždy musí být někde někdo, kdo jim pomůže a vyléčí je, než aby spoléhali na sebe a sami svými činy přispěli k snížení rizika. Stále jim nedochází, že jde jen o ně samé.

Při péči o pacienty s CMP spolupracujete s dalšími odděleními v rámci Komplexního cerebrovaskulárního centra. V čem je pro lékaře i pacienty zásadní?

Bez spolupráce by nebyla léčba tak úspěšná. V akutní fázi jde hlavně o čas. Zde musí každý znát svou úlohu a vykonat ji, jak nejlépe a nejrychleji umí. Pokud vše nenavazuje, pak se zahájení léčby neúměrně oddaluje! V další fázi jde o koordinaci léčby pacienta jako celku, protože často dochází ke zhoršení jeho chronických chorob. Zároveň se snažíme co nejdříve pacienta, lidově řečeno, dostat z postele. Jen tak jej můžeme uchránit před nejčastějšími komplikacemi iktu.

Původně jsme se domnívali, že jediné Komplexní centrum v kraji s omezenou dopravní dostupností je hendikepem. Změnou postupů v nemocnici, intenzivní spoluprací se Zdravotnickou záchrannou službou JčK a s ostatními nemocnicemi v kraji se nám však podařilo zpětinásobit počet úspěšně akutně léčených pacientů s mrtvicí.

Jakou další péči zajišťuje Neurologické oddělení v Českých Budějovicích?

Mimo mozkové příhody, kterých naším oddělením projde téměř 1 200 ročně, a bolesti zad, které vyplňují většinu kapacity ambulance, se staráme o neurologicky nemocné v celé šíři oboru.

Pacienty s roztroušenou sklerózou léčíme centrálně v tzv. MS centru, zde mají adekvátní zajištění léčby specifickými preparáty imunomodulační a biologické léčby. Součástí neurologie je Regionální centrum spasticity, kde její léčba probíhá ve spolupráci s Rehabilitačním oddělením. Vzniká nejčastěji jako následek CMP nebo RS, tedy roztroušená skleróza. Epileptologická ambulance sleduje pacienty s epilepsií, vyhledává v jihočeském kraji pacienty s farmakorezistentní epilepsií, tzn. ty, kteří nedostatečně, nebo vůbec nereagují na léčbu antiepileptiky. Tito pacienti mohou být kandidáty případné epileptochirurgické léčby.

Diagnostiku nervosvalových chorob zajišťuje naše laboratoř EMG. Pro pacienty s neurodegenerativními chorobami máme specializovanou extrapyramidovou poradnu. Kromě diagnostiky a standardní farmakologické léčby zde řešíme komplikace léčby, nebo závažné dekompenzace stavů v rámci těchto chorob. Vhodní pacienti s Parkinsonovou chorobou jsou odesíláni ke konzultaci do vyšších center s cílem nabídnout jim účinnou a bezpečnou invazivní léčbu, tzv. hlubokou mozkovou stimulaci.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .

Vložil: Lenka Sloupová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace