Nevěřícně běhal kolem těsně před tím, než se Malše vylila z břehů... Na vlastní oči jsem ho viděl, šéfa sdružení, bojujícího proti protipovodňovým opatřením
15.08.2017
Foto: Youtube / repro
Popisek: Rozvodněná řeka Malše
Je tomu již 15 let, co zasáhly ničivé povodně Českou republiku, zvláště jižní Čechy. Voda se neudržitelně valila vpřed a brala sebou vše, co jí stálo v cestě a co nemělo sílu náporu živlu odolat. Děsila a zabíjela lidi, strhávala domy, ohrožovala zvířata a majetek. Zanechala po sobě spoušť. Vzpomínka na to, co se tehdy stalo, je pořád v myslích lidí živá a vzbudí se pokaždé, když silněji zaprší.
Do 7. a 8. srpna v Čechách silně pršelo a srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody, pak se situace začala uklidňovat, přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m³/s a začala klesat … Ovšem počasí udeřilo znovu a přišly další srážky. Zem už neměla sílu vodu udržet. V týdnu od 12. do 18. srpna tak část Čech postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje.
Předtím vydatně pršelo...
V celku velkou část povodňové vlny zachytila Vltavská kaskáda, ovšem na druhý příval už neměla kapacitu. 8. srpna voda zaplavila jihočeská města, voda z Malše se v Českých Budějovicích zastavila kousek od hlavního náměstí, odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000 lidí.
11. srpna odpoledne začalo na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštěli přehrady. V Českých Budějovicích se stavěly hráze z pytlů s pískem. V Třeboni byla poblíž Schwarzenberské hrobky prokopána část jihovýchodní hráze rybníka Svět s přepadem do Zlaté stoky - jako prevence před možným protržením hráze a zaplavením historického jádra města. První vlna postupně odezněla, měla přijít ještě druhá...
Hladina stoupala
Katastrofa začala 12. srpna. Pod vodou se ocitla všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13 hodin toho dne vyhlásil jihočeský hejtman Jan Zahradník stav nebezpečí.
Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman Petr Bendl. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever Čech. O den později začal stav nouze platit i v Ústeckém kraji.
Ve všech ohrožených krajích se evakuovaly celé vesnice. „Bylo to 13. srpna. Voda stále přibývala. Stál jsem tady na hrázi nádrže u pískovny a pouhým okem jsem viděl, jak hladina stoupá. Nikdo z nás ale nevěřil, že by se voda mohla přelít ven,“ vzpomínal Josef Veselý z jihočeské obce Majdalena pro Deník.cz. Situace si pak žádala rychlé rozhodování krize. „Na místě se okamžitě organizovala pomoc. Hasiči, vojáci i dobrovolníci pomáhali podle svých možností. Dovážela se pitná voda, potraviny, stany a ošacení. Lidé nacházeli azyl u sousedů i v provizorních ubytovnách,“ řekl pro Deník.cz starosta obce Majdaleny Karel Fürst.
Voda se přehnala Česko a mířila do Německa
Na řadě míst v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušily dodávky elektřiny. Voda se začala objevovat také na Znojemsku. 14. srpna dosáhl průtok vody Prahou 4700 m³/s, byl zaplaven Karlín a pražské metro.
Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesala, v Praze odpoledne kulminovala Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě. Problémy nastaly v neratovické Spolaně a zhoršil se stav na Litoměřicku. Situace se nelepšila ani další den. Pak 16. srpna v severních Čechách na Podřipsku a Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou se povodňová vlna rozlila do blízkých vesnic. Voda kulminovala v Ústí na Labem a v Děčíně. Na povodňovou vlnu se už připravovali v Německu…
Při povodních v roce 2002 přišlo o život 17 lidí a postiženo bylo 753 obcí. Škody, které velká voda způsobila, přesáhly 73 miliard korun.
Povodeň a situce na Malši
Svou vlastní vzpomínku na ničivé povodně má i publicista a pedagog Zdeněk Lanz. „Po povodních na Moravě v roce 1997 se na mnoha místech naší republiky ´probudily´ zodpovědné osoby s tím, že by nebylo od věci vzpomenout si, kde naši předci započali budovat protipovodňová opatření a v jejich bohulibé činnosti pokračovat. Ne jinak tomu bylo i v Českých Budějovicích,“ napsal Lanz.
Protipovodňová opatření na řece Malši byla rozvržena do tří etap. „Reakce ´dotčených´ občanů na sebe nenechala dlouho čekat. Vzniklo sdružení Malše. Začaly se šířit různé polopravdy a nepravdy typu: Je to zbytečné! Malše ani při tzv. stoleté vodě nemůže vybřežit. Chtějí nám tady vybudovat betonové koryto a parkovišti,“ uvedl své dojmy z té doby Zdeněk Lanz.
A pak přišla povodeň. „Na vlastní oči jsem viděl hlavního protagonistu sdružení Malše nevěřícně běhat po břehu těsně před tím, než Malše vybřežila. Není vůbec důležité, zda té velké vodě budeme říkat stoletá, pětisetletá nebo tisíciletá. Byla obrovská a katastrofální. Jen v Jihočeském kraji devět mrtvých a škody za 16 miliard Kč,“ vzpomínal Lanz. Upozornil také na to, že i přes otřesné události spojené s velkou vodou se v Českých Budějovicích nezrealizovalo vybudování protipovodňové ochrany na řece Malši. „Více než šestnáctileté úsilí zainteresovaných lidí přišlo v niveč. Statisíce korun vyletěly oknem. S projektováním se může začít od nuly,“ posteskl si v závěru Lanz.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lenka Sloupová