Užívali jsme si klidu po zažehnané kůrovcové kalamitě z konce 90. let a mysleli, že už nás nic horšího nečeká. Orkán Kyrill ukázal, co už jsme dávno zapomněli – příroda je mocnější než člověk

Foto: NP Šumava

Popisek: Novohradské lesy v současnosti, deset let po řádění orkánu Kyrill

V noci z 18. na 19. ledna 2007 se Evropou prohnal vítr síly orkánu, který dostal jméno Kyrill. Nevyhnul se ani části Šumavských lesů, ve kterých vyvrátil nebo polámal zhruba milion metrů krychlových dříví.

Stromy, poškozené větrem při orkánu Kyrill se v letech 2007 až 2008 na území NP Šumava, asanovaly v celkovém množství 795 000 m³. Bez zpracování bylo ponecháno zhruba 207 000 m³ polomového dříví. „Tehdy jsme si užívali klidu po zažehnané kůrovcové gradaci z konce 90. let a mysleli jsme si, že už nás nic horšího nečeká. Jenže když člověk bojuje s kůrovcem, tak vlastně nedělá nic jiného, než že vytváří větší či menší paseky a otevírá takzvané porostní stěny. To znamená, že se odhalují stromy, které nikdy nerostly na osluněném místě, a proto mají krátké koruny a dlouhé kmeny, což je pak lahůdka pro vichřici. Právě takové porosty, které ještě navíc leží ve vyšších nadmořských výškách a byly staré okolo sta let, nedokázaly odolat Kyrillu například v oblasti Polomu, Knížecího stolce, Černé a Jezerní hory, nad Prameny Vltavy nebo v okolí Poledníku,“ vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Naopak v lese, ponechaném kůrovcové gradaci na konci 90. let, Kyrill nezpůsobil prakticky žádné vývraty. Takže i ponechání lesa přírodě může nakonec vést k tomu, že budoucí vichřice vyvrátí méně stromů. Je ale nutné si uvědomit, že velké vichřice přes Šumavu přecházely vždy a vyvracely i stromy v prastarých pralesích.“

Mrtvé tlející dřevo ovlivňuje mnoho chráněných a ohrožených druhů

V následných šesti letech po Kyrillu Správa NP Šumava zaznamenala 2,6 milionu m³ kůrovcem odumřelých stromů, z nichž zhruba polovina byla vytěžena a druhá polovina byla ponechána na místě k zetlení. „Ponecháním určitého území bez zásahu se současným zpracováním některých ploch pouze odkorněním a ponecháním veškeré hmoty dříví na stanovišti došlo k významnému obohacení tohoto území o rozkládající se mrtvé dřevo. Na základě následných zkoumání a vědeckých studií se ukázalo, že mrtvé tlející dřevo a jeho struktura zásadně ovlivňuje mnoho chráněných a ohrožených druhů a musí být nedílnou součástí zdravého lesa, jenž má plnit i jiné funkce, než jen ekonomický zisk,“říká náměstek ředitele Správy NP Šumava pro ochranu přírody Martin Starý.

 Na druhou stranu, tam kde probíhala těžba, většinu těchto ploch správci zalesňovali. Sázeli a stále sázejí dřeviny, které obohatí převažující nálet smrku v místech, kde by se mohly vyskytovat například jedle, jeřáby, javory nebo buky. Jsou ale místa, která nechali bez zalesnění a sledují, jak se vyvíjejí. „Po těch deseti letech můžeme s jistotou tvrdit, že přirozená obnova jak v nezásahových územích, tak i na vytěžených plochách, kde jsme nezalesňovali, představuje v průměru 6000 stromů po hektaru. Většinou se jedná opět o smrky, zhruba ze 75 procent, následuje jeřáb, buk a jedle,“ doplňuje ředitel Hubený.

Zalesnění po orkánu Kyrill v Nových Hradech v roce 2014

Je jisté, že další orkány a případné polomy musíme na Šumavě opět očekávat. Například mezi lety 1977 až 2007 byla zaznamenána na Šumavě zhruba dvacetkrát rychlost větru, přesahující sílu orkánu. Silný vítr a polomy jsou tedy na Šumavě běžným jevem a dříve či později opět způsobí polomy v lesích NP Šumava. „Rozsah budoucích polomů záleží na mnoha faktorech, jako jsou roční období, stav půdy – jestli je podmáčená, suchá nebo zmrzlá. Také záleží na plošném zastoupení lesních porostů v určitém stadiu, věku a podobně,“ vysvětluje náměstek ředitele pro lesní ekosystémy Jan Kozel.

Člověk by měl přírodní zákonitosti více respektovat

Pro budoucí efektivní zpracování případných polomů po orkánu je zásadní zejména připravenost a efektivita lesního personálu. V tomto ohledu disponuje Správa NP Šumava jedním z nejzkušenějších kolektivů lesníků v ČR. Do budoucna by bylo vhodné nasadit více alternativních způsobů odkorňování napadených stromů. Podle posledních zjištění totiž odkornění pomocí tzv. drážkování zajistí při srovnatelné efektivnosti zásahu proti kůrovcům přežití druhů hmyzu a hub, které jsou však na neodkorněném ležícím mrtvém dřevě závislé. Pomocí této metody by tak bylo možné zefektivnit zásahy proti kůrovcům i z hlediska ochrany přírody a zejména pak ochrany a podpory druhové rozmanitosti. „Nesmíme také opomenout důležitou činnost, na kterou se zaměřujeme poslední zhruba tři roky velmi intenzivně. Tou je včasná příprava mladých lesních porostů v zásahových částech národního parku, jako jsou prořezávky, podpora dlouhých korun smrků a všech nesmrkových dřevin a probírky s variabilní intenzitou,“ doplňuje Kozel.

„V každém případě nesmíme polomy, způsobené přírodními silami, jakými jsou vichřice, námrazy a podobně, považovat za tragédii. Příroda už mnohokrát ukázala, naposledy právě po Kyrillu, že takové disturbance mohou být naopak přínosem, protože dají šanci k životu jiným živočišným a rostlinným druhům. Že les nezmizí, protože ten les je tam stále, pouze se uvolnil prostor pro jeho novou generaci. Jen člověk by měl přírodní zákonitosti více respektovat a být trpělivý,“ zakončuje Pavel Hubený.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL