Vědci navrhují hubit mandelinku bramborovou pomocí mikroskopických hub a parazitů. Účinnou houbu, která se přirozeně vyskytuje v půdě, izolovali v lokalitě jižních Čech

Foto: zoologie.upol.cz

Popisek: Mandelinka bramborová se živí spásáním bramborové natě. Vzhledově je naprosto nezaměnitelná - má bíložluté až bílooranžové krovky s celkem deseti černými podélnými čarami.

Chemické postřiky proti zemědělským škůdcům představují v současnosti velký problém. Toxické látky v insekticidech poškozují životní prostředí, mohou mít negativní vliv na zemědělské produkty a potraviny, navíc se po čase snižuje jejich účinnost, protože si vůči nim hmyz vypěstuje odolnost. Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra Akademie věd ČR proto hledají způsoby, jak nahradit chemii biologickými prostředky a škodlivý hmyz hubit pomocí jejich přirozených nepřátel. Konkrétně jejich nemocemi a parazity.

„V naší práci jsme se zaměřili na využití českého kmene mikroskopické houby Isaria fumosorosea proti larvám a kuklám mandelinky bramborové. Také jsme zjistili, že použití houby spolu s parazitickými hlísticemi zvýší úhyn škůdce na téměř sto procent a je výrazně rychlejší," uvedl vedoucí výzkumného týmu Rostislav Zemek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Výsledky byly nyní zveřejněny v prestižním mezinárodním vědeckém časopisu PLoS.

Larva mandelinky, infikovaná houbou

Kmen houby se přirozeně vyskytuje v půdě a vědci jej izolovali v lokalitě jižních Čech. Je patentován pod označením CCM 8367 a uložen v České sbírce mikroorganismů v Brně. Od roku 2013 je patentově chráněn i v USA a v loňském roce se vědcům podařilo získat rovněž Evropský patent. Najde-li se výrobce, mohl by se po povinném registračním řízení objevit za pár let na trhu nový biologický přípravek na ochranu rostlin. „Výhodou těchto organismů je, že se mohou v přírodě reprodukovat, a tím delší dobu chránit rostliny před škůdci. Rizika jsou však minimální, protože na rozdíl od chemie nedáváme do prostředí nic cizorodého,“ říká Rostislav Zemek.

Invazní larva entomopatogenního háďátka - hlavová část

Spektrum hostitelů tohoto druhu entomopatogenní houby je docela široké a zahrnuje brouky, motýly, mšice, molice, mery, vosy, termity, třásněnky i roztoče. V laboratorních podmínkách úspěšně otestovali jihočeští vědci patentovaný kmen houby kromě mandelinky bramborové i proti klíněnce jírovcové, svilušce chmelové a blýskavce Spodoptera littoralis.

Masa invazních larev háďátek, uvolněná z hostitele

Podle odborníků mají biopreparáty na bázi hmyzích patogenů velkou budoucnost, protože řada chemických insekticidů bude v dohledné době omezena kvůli zpřísňujícím se legislativním podmínkám EU. Dokládá to například zákaz neonikotinoidů pro ochranu řepky proti škůdcům z důvodu zjištěného negativního vlivu na včely. I velké chemické koncerny proto začínají rozšiřovat svá portfolia o biopesticidy. Očekává se, že při současném patnáctiprocentním ročním růstu dosáhne globální trh s biopesticidy do roku 2017 výše 3,2 miliardy US dolarů. Tento trend je také podpořen programy trvale udržitelného a ekologického zemědělství, které odráží i zvyšující se zájem spotřebitelů o biopotraviny.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL