Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Českobudějovičtí úředníci zakázali pochod na „proslulém“ sídlišti Máj. Ústavní soud jim dal za pravdu. Černý, velmi černý den pro svobodu v této zemi, píše blogger

22.11.2015
Českobudějovičtí úředníci zakázali pochod na „proslulém“ sídlišti Máj. Ústavní soud jim dal za pravdu. Černý, velmi černý den pro svobodu v této zemi, píše blogger

Autor: Hans Štembera

Popisek: Těžkooděnci na demonstraci

Jsou to už dva roky od nepokojů na sídlišti Máj v Českých Budějovicích, které vygradovaly mezi romskou a většinovou částí starousedlíků. Někdejší aféra má ještě dnes dohru. Ústavní soud totiž před několika dny posvětil rozhodnutí tamních úředníků z léta 2013, kteří zakázali jedno ze shromáždění a pochod v krajském městě.

Prý nepochybili. Přestože se problematika již dnes nezdá tak aktuální a celá republika řeší potíže a hrozby zcela jiného druhu, verdikt zvedl některé ze židle.

Psali jsme:

Střety Romů s neonacisty si vyžádaly ošetření deseti lidí

Dobytci, zmlátili i novinářku! Demonstranti o zásahu policie

Náckové si vzali dovolenou, vtipkovali policisté. A pak to začalo

 

Českobudějovický magistrát tehdy zakázal shromáždění s pochodem, které se mělo uskutečnit v létě 2013 pod názvem Protest proti kriminalitě, porušování zákonů Policií ČR, za práva všech slušných občanů této země. Bylo to poté, co eskalovalo napětí na místním sídlišti Máj, s odkazem na nevhodnost osoby svolavatele a jeho zmocněnce a na to, že pořadatelé nevyužili nabízenou možnost konat akci jinde.

Čtyři a dost

Situace na dvacetitisícovém sídlišti Máj, kde žije i romská komunita, byla tehdy napjatá od 21. června, kdy se na hřišti začaly prát děti a vložily se do toho jejich matky a následně asi stovka přihlížejících. Ve městě se pak konaly čtyři víkendové demonstrace. Při potyčkách bylo zadrženo několik desítek lidí. Do akce zasáhly vždy stovky příslušníků pořádkových služeb.

K páté demonstraci již tedy nedošlo. Podle Matějného bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces a práva na svobodné shromažďování, navíc v situaci neexistence dalších opravných prostředků, proto mu nezbývalo než obrátit se na Ústavní soud.

Žalobu mu předtím zamítl nejdříve Krajský soud.

Kompletní text Ústavní stížnosti je ZDE.

Návrat před rok 1989? Kádrový profil…

Úřad v Českých Budějovicích opřel výrok napadeného rozhodnutí o tři důvody:
1. osobní charakteristiku svolavatele (stěžovatele);
2. osobní charakteristiku pana Jiřího Šlégra, jímž oznámené podobné shromáždění bylo vedlejším účastníkem rovněž zakázáno a který vystupoval jako stěžovatelův zmocněnec v řízení před vedlejším účastníkem;
3. tvrzení, že konat oznámené shromáždění by bylo nevhodné, protože na sídlišti Máj, kde se mělo odehrávat, „panuje poklidná atmosfera“, došlo tam ke zvýšení počtu strážníků městské policie, jejichž činnost se zlepšila atp.

Ústavní soud souhlasí, že opírat argumenty o osobu zmocněnce nebo polemizovat o „atmosféře“ není vůbec relevantní. „...se tu pouští do polemiky se stěžovatelem po stránce věcné účelnosti shromáždění, místo aby se omezil na posouzení souladu jeho účelu se zákonem. Tím se jednak usvědčuje z nedostatku nestrannosti, neboť nevystupuje jako neutrální rozhodovatel, nýbrž fakticky jako strana určitého politického sporu, jednak vykračuje nad rámec zákona, neboť ten nezakazuje konat ani shromáždění neúčelná nebo politicky nevhodná: pokud by měla být přípustnost shromáždění občanů posuzována sub specie těchto hledisek, znamenalo by to návrat zpět před rok 1989, kdy se směla konat pouze taková veřejná shromáždění, která byla tehdejší státní mocí shledávána vhodnými a – pro onu moc – žádoucími,“ píše se v Ústavní stížnosti.

Charakteristika osoby svolavatele byla úřadem získána z řady zdrojů, přičemž výsledek představuje ve své komplexnosti vyčerpávající „kádrový profil“ stěžovatele, jenž rovněž připomíná 70. a 80. léta, kdy byli takto komunistickou stranou a její Státní bezpečností traktováni čelní představitelé politického disentu, byť s tím rozdílem, že tehdejší represe se neomezovala na zákaz veřejného působení, ale nesouhlas byl postihován  prostředky trestního práva.

Nic naplat, podle Ústavního soudu se stěžovateli nezdařilo doložit existenci zásahu do ústavně zaručených základních práv nebo svobod.

Ústavní soud neposkytl ochranu svobodě shromažďování!

Glosátor se zaměřením na české právo Tomáš Pecina včera celou záležitost okomentoval na svém blogu. „Když  jsem se dozvěděl, že ústavní stížnost týkající se zákazu shromáždění Českých lvů dostal k projednání třetí senát Ústavního soudu ve složení Jan Musil, Vladimír Kůrka (soudce zpravodaj) a Jan Filip, nedělal jsem si velké naděje na to, že by mohla uspět,“ podotýká Pecina.

Zejména od J. Musila a „zasloužilého soudruha“ soudce J. Filipa si podle svých slov mnoho nesliboval, jsa přesvědčen, že ani jeden nemá u Ústavního – a arci ani kteréhokoli jiného – soudu demokratické země co pohledávat. „Byl jsem proto příjemně překvapen, že si soud vyžádal vyjádření účastníka i repliku stěžovatele, avšak výsledek byl stejně takový, jaký jsme očekávali,“ krčí rameny.

Podávat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva je podle něj patrně marným plýtváním energií, takže zůstává nepěkný precedens, na jehož základě bude možné zakázat kteroukoli demonstraci a do odůvodnění prostě napsat, že svolavatel je extremista a ti právo demonstrovat nemají. „Černý, velmi černý den pro svobodu v této zemi…“ uzavírá Pecina.

Matějný od Ústavního soudu očekával, že je na soudu, aby zvážil, zda je toto sociální risiko zákazů „extremistických“ shromáždění únosné, nehledě na to, že takto odstartovaná eroze občanských práv, manifestovaná zákazy shromáždění, zaměřených na thematisaci problémů soužití mezi většinou a Romy, může zakrátko postihnout i další segmenty veřejného diskursu, a tak jako začínají dnes být zakazována shromáždění, týkající se romské problematiky, budou zanedlouho, a s identickou nebo obdobnou argumentací, zakázány demonstrace proti vládní politice v jiných citlivých oblastech, takže výsledkem bude stav, kdy dovoleno demonstrovat bude pouze k tématům, která nejsou pro občany této země aktuální. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .   

 

Vložil: Lucie Bartoš

Tagy
Romové,

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace