Do Českých Budějovic doputovala Svatováclavská koruna. Pro dychtivé oči veřejnosti zde bude skvost jen pár dní

Foto: České Budějovice

Popisek: Svatováclavská koruna

FOTO Svatováclavská koruna je jako česká královská koruna nejstarší a nejvýznamnější součástí korunovačních klenotů. Nyní za ní Českobudějovičáci nemusejí cestovat až do Prahy.

Kopii koruny, která je uložena na Karlštejně, si zájemci mohou vůbec poprvé prohlédnout ve výstavní síni radnice. Je zde od 13. do 17. listopadu, a to dokonce v rozšířených návštěvních hodinách - konkrétně 13. listopadu od 13.00 do 19.00 hodin a v dalších dnech od 8.00 do 19.00 hodin.

 Exponát tak doplní letošní mimořádné výstavy, kdy se vedle pohřebních insignií krále Přemysla Otakara II. mohla veřejnost seznámit i s kopií císařské koruny.

„Na radnici se nám tak povedlo v jednom roce přivézt hned tři koruny panovníků a velký zájem veřejnosti, která je přicházela obdivovat, nás potěšil,“ říká náměstek primátora František Konečný.

Návštěvníkům výstavy korunovačních klenotů bude zdarma k dispozici drobná brožura pod názvem „Insignie českých králů v Budějovicích“.

Od Karla IV. aneb Kdo neví, o co jde...

Svatováclavská koruna je klenot zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (21 - 22 karátů), zdobený drahými kameny a perlami - je v korunovačním souboru nejstarší. Váží téměř dva a půl kilogramu, i s křížkem je vysoká 19 cm, v průměru má rovněž 19 cm a každý ze čtyř dílů čelenky měří 14,5 cm.

Ke své korunovaci v roce 1347 ji dal zhotovit Karel IV., poté ji věnoval prvnímu patronu země sv. Václavovi a zanechal ji, jako korunu státní, ke korunovaci dalších českých králů, svých nástupců na českém trůně. Snad až do konce svého života (1378) ji však nechával upravovat a doplňovat nejvzácnějšími drahými kameny, jež se mu podařilo získat. A tak se koruna vyvíjela do své konečné současné podoby.

Věčné cestování..ale vždy zpět na Hrad

Svým tvarem navazuje na předcházející koruny Přemyslovců i králů francouzských. Má podobu čelenky ze čtyř dílů, z nichž každý vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby staršího šperku (čelenky nebo pásu). Na vrcholu koruny, kde se oblouky kříží, je umístěn zlatý křížek se safírovou kamejí, drahokamem zdobeným rytinou. Na koruně je celkem 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel.

Podle příkazu Karla IV. měla být nová královská koruna trvale uložena ve Svatovítské katedrále. Ale už první Karlův nástupce, jeho syn Václav IV. zřejmě počátkem 15. století dal korunovační klenoty převézt na hrad Karlštejn, kde měly být v neklidných dobách sporů o vládu lépe chráněny. Od těch dob se místo jejich uložení mnohokrát změnilo, obvykle za politických nepokojů, bojů o český trůn a válečného nebezpečí. Bouřlivé 17. století přineslo dramatický osud i korunovačním klenotům. Místo uložení měnily mnohokrát. Na čas se ocitly opět ve Svatovítském chrámu, pak v úřadě Desek zemských, pak na Staroměstské radnici. V dobách ohrožení Prahy našly úkryt i  v Českých Budějovicích. Trvalejší místo jim určil panovnický rod Habsburků ve Vídni, kde zůstaly téměř do konce 18. století. Ale ať byly uloženy kdekoliv, na Karlštejně nebo ve Vídni, ke královské korunovaci byly vždy převáženy do Čech, na Pražský hrad.

Jablko a žezlo jsou mnohem mladší

Zlaté královské jablko a žezlo, které jsou dnes nedílnou součástí Českých korunovačních klenotů, vznikly v době mnohem pozdější než Svatováclavská koruna, která v českém korunovačním souboru zaujímá dominantní postavení. Na rozdíl od ní se jablku ani žezlu dlouho nedostalo samostatné pozornosti. A to i přesto, že se jedná o velmi významné a ojedinělé ukázky renesančního zlatnictví. Jejich vznik se datuje do první poloviny 16. století, nejspíš do doby Ferdinanda I., korunovaného roku 1527 českým králem, 1531 římským králem a 1556 císařem. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš