Mít Třeboňsko zapsané v UNESCO by bylo určitě skvělé, ale po zkušenostech s českokrumlovskou točnou... Proč je hejtman skeptický k zápisu rybníků, inspirovaných středověkou Francií?

Foto: Wikipedia/licence CC

Popisek: Stará a Nová řeka, součást Třeboňského rybníkářského dědictví

Případný zápis už třetí památky na jihu Čech do seznamu UNESCO, konkrétně pod názvem Třeboňské rybníkářské dědictví, by potěšil hejtmana Jiřího Zimolu. Zároveň je podle něj třeba ale zohlednit i možné negativní dopady tohoto kroku, podobně jako se tomu už řadu let děje kvůli umístění otáčivého hlediště v Českém Krumlově.

„Mít třetí lokalitu na území kraje zapsanou v UNESCO by bylo určitě skvělé. Na druhou stranu se ale obáváme, aby kvůli tomu nebyl omezován každodenní život v této oblasti,“ uvedl Zimola. „Těší mne proto, že stejný názor zastává i ministr životního prostředí Richard Brabec, se kterým jsem na toto téma v pondělí 4. května jednal,“ dodal hejtman, který kromě jiného s ministrem hovořilo například o Plánu péče a odstraňování následků po letošní vichřici v Národním parku Šumava, či o takzvané kotlíkové dotaci, kterou již brzy ministerstvo vyhlásí.

Podle Zimoly bude určitě nutné, aby se k zápisu třeboňské lokality do UNESCO vyjádřili i tamní obyvatelé, ale i profesní a zájmové svazy, jako jsou myslivci a rybáři. „Obávám se, že kauza otáčivého hlediště v Českém Krumlově nám ukazuje, že nesmlouvavé názory památkářské obce mohou zmrazit jakékoli jiné aktivity. A určitě si nepřejeme, aby k tomu došlo právě na Třeboňsku,“ zdůraznil hejtman.

Rybník Rožmberk

Už nyní zde panují přísná opatření

Zimola zároveň připomněl, že místní rybniční soustava je bezesporu unikátní, a proto tu již dnes kvůli ochraně přírody panují přísná opatření. „Otázkou tak zůstává, nakolik by zápis do UNESCO a zvýšená památkové péče více omezovaly hospodaření v lesích nebo na rybnících,“ řekl hejtman.  

Nejvýznamnější technické a kulturní památky Třeboňska, které úzce souvisí s rybníkářskou tradicí, byly k zápisu na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO - pod názvem Třeboňské rybníkářské dědictví, oficiálně nominovány v roce 2003. Mezi kulturní skvosty, které musí být uchovány pro budoucí generace, se tak mohou dostat historické centrum města, rybníky Rožmberk a Svět, Zlatá stoka, Nová řeka a část Staré řeky. 

 Historické centrum Třeboně

Inspirace z Francie

Celé rozsáhlé území v okolí Třeboně je spojeno s dlouhodobou tradicí stavby rybníků. Tyto umělé vodní nádrže nejsou určené jen pro chov sladkovodních ryb, ale mají i řadu dalších funkcí. Zvláště v okolí Třeboně došlo stavbou rybníků k ekonomickému využití jinak nehostinné zamokřené krajiny. V moderní historii mají rybníky svoji nezastupitelnou funkci rovněž při povodních.

Třeboňské rybníkářské dědictví je podle portálu trebonsko.cz příkladem děl zhodnocujících původně nehostinnou a neobyvatelnou krajinu prostřednictvím jejího odvodňování. Stavby jsou inspirovány budováním rybníků ve středověké Francii, jen francouzské obklady hrází kamenem byly v českém prostředí nahrazeny haťovými a vorovými konstrukcemi ze zdejšího materiálu. Mimořádný je přitom užitný výsledek této činnosti – umělá soustava velkých nádrží pro chov ryb, doplněná obtokovou stokou. Jde o ojediněle dochované dílo v měřítku celého evropského kontinentu. Samotná Třeboň je pak perlou mezi historickými městy ve střední Evropě.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .

Vložil: Lucie Bartoš